Dnešní datum, 1. června, má ráda většina dětí na celém světě, protože slaví svůj „den“. Mezinárodní den dětí však neslouží jen k tomu, aby děti dostávaly dárky a aby se konaly různé společenské a sportovní akce. U jeho příležitosti si připomínáme, že děti mají svá práva a potřeby. Kromě práva na životní úroveň, na vzdělání a mnoha dalších mají i právo na zdraví (nejen fyzické, ale i duševní) a také právo na ochranu před násilím.
Z tohoto důvodu jsme v rámci projektu Safer Internet Centrum (SIC CZ) vydali nový vzdělávací materiál pro děti v mateřských školách v podobě převlékací panenky a panáčka. Pedagogové pak dostanou do rukou dvoustránkovou brožurku, která je navede, jak si s dětmi povídat na téma sexuálního zneužívání a sextingu. Jedná se o velmi citlivé téma, u kterého je důležité jej dětem podat přirozenou formou. K tomu se velmi dobře hodí právě hra s panenkami, jež děti mají rády, zároveň však obsahuje edukační prvek. V průběhu povídaní si děti osvojí, co je to intimita, dále se s paní učitelkou (panem učitelem) můžou bavit o tom, kdy a proč se potřebujeme svlékat a v neposlední řadě, kde a proč si spodní prádlo nesundáváme. Důležitým sdělením ze strany pedagoga bude i to, že ne vše, co se doma či jinde děje, je „normální“, že každý má právo na to říct: „Nedělej to!“, pokud se mu něco nelíbí, a že tzv. „tajemství“ se v některých situacích prozradit musí, aby se dítěti ulevilo od trápení.
Statistiky Dětského krizového centra (DKC), které je od roku 2022 součástí projektu SIC CZ, v tomto případě mluví neúprosně. Zora Dušková, klinická psycholožka a ředitelka DKC, shrnuje svou třicetiletou praxi následovně: „Valná většina případů zůstane skryta. Sexuálním zneužíváním jsou dnes ohroženy děti už ve věku 3 až 6 let. Dle našich statistik jsou pachatelé sexuálního zneužívání osoby z rodiny (62 %) a lidé z blízkého okolí (27 %). V případech fyzického týrání se dokonce jedná o členy rodiny v 93 % případů a u psychického týrání to je 94 %. Nahlášených a řešených případů každoročně přibývá. Musíme velmi šetrně pracovat nejen s oběťmi, ale i s celým rodinným systémem, protože jakýkoli necitlivý krok může mít zdrcující vliv na celou rodinu.“
Zora Dušková ještě dodává: „Dále přibylo obrovské riziko v podobě kyberprostoru, kde sice nedochází k dotekům, ale objevují se nové formy zneužívání dětí.“
I na téma sextingu náš průvodní materiál pro pedagogy myslí. Děti by se měly naučit, jaké fotografie mohou ony i jejich rodinní příslušníci pořizovat a jaké už jsou „za hranou“. Na toto téma ostatně už před lety napsala blogpost kolegyně Kateřina Vokrouhlíková.
Edukace není nikdy dost a zvlášť těm nejmenším bychom měli podat pomocnou ruku, protože se jedná o nejohroženější skupinu. Předškolní děti jsou naprosto závislé na dospělých a nemají možnost si jakkoli pomoci.