V týdnu od 22. do 26. května 2023 proběhlo v Rotterdamu setkání RIPE 86, jehož jsem se zúčastnila já, kolega Ondřej Zajíček a výkonný ředitel CZ.NIC Ondřej Filip v roli předsedy představenstva RIPE NCC.
V pondělí po rozpačitém začátku (z mého pohledu nepříliš zajímavé tutoriály o IPv6 a o používání měřicích nástrojů RIPE Atlas) následovala odpoledne společná část, která (s přestávkami) pokračovala až do úterního večera.
Hned na úvod vyvolal ostrou diskusi Rudolf van den Berg se značně kontroverzním tématem evropské internetové daně, které uchopil, pokud mě paměť neklame, výrazně z pohledu big data firem. Téma bylo
později na programu v pracovní skupině Cooperation, jejíhož setkání jsem se neúčastnila. Následovalo
důležité téma ohledně vlivu internetu na životní prostředí podané Vesnou Manojlovic. Bylo dobře poznat, že řada lidí očekává spíše technické povídání, nicméně negativní externality a problém klimatické změny jsou tak důležité, že bychom se dle mého názoru tímto tématem měli zabývat příště důkladněji a do větší hloubky. Z pondělních prezentací se ještě hodí vypíchnout povídání Oleny Kushnir o udržování internetu v prostředí válečného konfliktu – ruské agrese vůči Ukrajině.
Z úterního dopoledne je třeba zejména ukázat na trvající nejistotu v evropských IT firmách ohledně připravované regulace CRA a PLD. Společná prezentace Benno Overeindera, Bastiaana Goslingse a Roberta Caroliny ukázala na řadu nedomyšlených scénářů, na které se CRA sice s jistotou vztahuje, ale není vůbec jasné, jak konkrétně. Diskuse ohledně CRA stále probíhají zejména na politické rovině a těžko tak říct, jestli Evropská komise dokáže nakonec sestavit takovou verzi regulace, kterou by šlo interpretovat a dodržovat s rozumnou jistotou ve světě open source softwaru.
Zmínit je vhodné též příspěvek Toma Strickxe z Cloudflare ohledně managementu výpadků a útoků ve velkém množství, zejména pak jeho výrok, že buď je incident zajímavý, takže o něm napíšou blogpost, aby se mohli poučit i ostatní, a nebo je incident sice trapně nudný (rutinní chyba administrátora), ale zasáhl tolik uživatelů, že je o něm potřeba napsat blogpost tak jako tak. Takže nakonec píšou blogposty v zásadě o úplně všem.
Ve středu a ve čtvrtek probíhala setkání pracovních skupin. Ve skupině Routing na svoji funkci rezignoval jeden z vedoucích, Job Snijders, jehož nahradil Ben Cartwright-Cox, známý mimo jiné tím, že kdysi hrál
lodě přes BGP. Benův příspěvek o realtime BGPtools ukazuje, že se o skutečném fungování internetu ještě stále máme co učit. A Job Snijders žádá o pomoc s provozem archivu RPKI dat, protože mu dochází místo na disku (50 TB není zas tak málo) a nerad by archiv mazal.
Pracovní skupina Address Policy byla veskrze ve znamení docházejících IPv4 adres, až do takové míry, že se objevují návrhy na přidělování /26 bloků. Stejně tak probíhala diskuse o pravidlech převádění adres mezi AS, která úzce souvisí i s později probíranými změnami plateb za přidělené IPv4 adresy na zasedání valné hromady RIPE NCC.
Ve čtvrtek dopoledne jsem nahlédla na setkání pracovní skupiny pro IPv6 a pracovní skupiny Connect, nicméně témata mě nezaujala a zabývala jsem se networkingem a hledáním možností další spolupráce. Stejně tak jsem se nezúčastnila setkání skupin Cooperation, IoT, Anti-Abuse, MAT a DNS, které se buďto překrývaly s jinými, nebo mě nezaujaly.
Po obědě pak přišla na řadu pracovní skupina Open Source. Zde prezentoval naši práci kolega Ondřej Zajíček, který se posledních několik let pečlivě stará o údržbu větve BIRD 2, zatímco já jsem konstruovala vícevláknové algoritmy pro verzi 3. Díky Ondřejově práci tak do BIRDa 2 za posledních několik let přibyla řada užitečných změn:
- podstatné zrychlení práce s prefix sety,
- pohodlnější používání filtrů (lokální proměnné, smyčky, precizní kontroly typů),
- BGP role (RFC 9234)
- BGP extended next hop umožňující provoz IPv4 přes IPv6 link-local adresy
- dynamické spouštění BGP protokolů
- automatický přepočet filtrů při změně ROA
- merge všech změn v Babelu
… a to není ani zdaleka všechno, co BIRD 2.13 umí.
V Open Source pracovní skupině taktéž proběhla prezentace „konkurenčního“ OpenBGPd. V sekci krátkých prezentací jsem nadnesla téma BIRD API, které jsem ilustrovala i minimalistickým GUI napsaným v Qt. Na konci zasedání pak jeden ze zakladatelů této pracovní skupiny, Ondřej Filip, oznámil, že již nebude skupinu vést, a na podzim tak bude třeba doplnit trojici vedoucích o dalšího člena. Také jsme krátce uvažovali nad smyslem této pracovní skupiny v situaci, kdy se z ní možná částečně stala „druhá routing skupina“. Dávám si pro příští setkání za úkol připravit pro Open Source working group prezentaci, která nebude zahrnovat představování BIRDa, nýbrž se dotkne obecných problémů při vývoji open source softwaru.
Setkání RIPE Community Plenary jsem vynechala. Podle zpětné vazby to ale vypadá, že přinejmenším debata o budoucnosti mailing-listů jako primární komunitní komunikační platformy byla velice hutná. V době této debaty jsme spolu s kolegou Zajíčkem zrovna poskytovali podporu jednomu z našich zákazníků. Chcete také technickou podporu pro BIRD? Napište nám na adresu partner@nic.cz!
Poslední čtvrteční blok pak byl ve znamení diverzity v IT. Probírali jsme řadu témat; velmi rezonovalo nízké zastoupení mladých lidí na setkáních RIPE. Vybírám z nadnesených úvah například:
- Pokud chceme diverzitu na RIPE setkání, musíme mít diverzitu ve firmách, a o
tu se musíme starat. Jediný nerespektující kolega dokáže vyštípat desítky
citlivějších lidí do firem, kde se šikana netoleruje. - Když budeme posílat na konference jen „ty nejlepší z týmu“, diverzita neporoste.
Bez příležitosti těžko dosahovat úspěchů. - Diverzita není jenom o věku a genderu, nesmíme zapomínat na lidi ve věku 40+
v rekvalifikaci, kteří jsou na tom profesně vlastně stejně jako junioři. - O diverzitu musíme aktivně pečovat.
Během setkání samozřejmě byl prostor na osobní komunikaci a navazování nových kontaktů. Narazila jsem tak náhodně na dvojici, která u oběda probírala právní věci, vložila se do jejich rozhovoru a důkladně jsme prodebatovali dopady CRA na open source. Otevřely se možnosti spolupráce na dvou RFC a významně jsme pohnuli s návrhovými požadavky na připravované API. Důležité v tom byly zejména konzultace s Annikou Hannig, autorkou Alice-LG.
Po pracovně hustém a náročném týdnu v Rotterdamu tak přišel další, ještě hustší týden, ve kterém postupně konsolidujeme útržkovité vzpomínky do uceleného plánu rozvoje projektu. Čeká nás ještě spousta práce, ale výsledek bude stát za to.