Čas od času se na nás obracejí držitelé domén s dotazem, proč se jejich údaje zobrazují v prohledávání údajů na webových stránkách sdružení. Právě této otázce se bude věnovat tento příspěvek.

Ustanovení o zpřístupnění údajů držitele domény ve veřejné části registříku domén (whois) je součástí pravidel registrace již více než 12 let a za tu dobu prošlo několika proměnami. Poslední, a to poměrně výrazná změna, se datuje na podzim r. 2007, kdy se upravovala pravidla registrace v souvislosti s přechodem sdružení CZ.NIC z outsourcovaného systému správy domény na systém vlastní.

Na začátek opět něco málo teorie – na nakládání s osobními údaji pamatuje český právní řád, a to především v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, který nabyl účinnosti již před více než 10 lety (a jak je u nás dobrý zvykem, byl za tu dobu již mnohokrát novelizován…). Tento zákon zahrnuje mezinárodní principy ochrany osobních údajů a jeho účelem je zajištění ochrany osobních údajů, způsob jejich zpracovávání (a to včetně předávání do zahraničí) a upravit vztahy, které v této souvislosti vznikají. Na zákonnou úpravu pochopitelně pamatovala a pamatují pravidla registrace doménových jmen, která s ní nemohou být v rozporu. CZ.NIC, jako správce osobních údajů, musí splňovat zákonné podmínky, na druhou stranu má vůči subjektům osobních údajů určitá práva – např. vyžadovat, aby údaje uvedené v centrálním registru byly správné, protože s odkazem na ustanovení § 5 odst. 1 zákona je povinen zpracovat pouze přesné osobní údaje.

Pokud se vrátíme k pravidlům registrace, která vstoupila v platnost v říjnu 2007, pak z hlediska ochrany údajů tato pravidla poprvé přinesla nejen držitelům domén, ale vůbec všem kontaktům, které se v databázi domény objevují v různých rolích, možnost označit určité údaje jako skryté – takto označené údaje se pak nezobrazují ve veřejné části prohledávání (namísto nich je uveden text „neveřejný údaj“) a jsou k dispozici pouze pro interní potřeby sdružení a registrátorů jako jeho smluvních partnerů. V kontaktu mohou být skryty e-mailová adresa, e-mail pro oznámení, telefonní a faxové číslo, DIČ nebo jiná číselná identifikace (např. datum narození, číslo pasu, OP, IČ…). Přístup do veřejné části whois je navíc chráněn proti automatickým dotazům použitím technologie captcha, kdy uživatel musí rozeznat a zadat bezpečnostní kombinaci znaků.

Mezi údaje, které v kontaktu naopak skrýt nelze, patří jméno a poštovní adresa. Tato skutečnost má své opodstatnění – nejen užíváním domény, ale i její pouhou registrací může dojít i zásahu do práv třetích osob. Takový zásah může mít podobu nejen v tuto chvíli např. všeobecně známé registrace domény s názvem, který má chráněn někdo jiný jako ochrannou známku, ale čím dál častější je i šíření nevyžádané pošty či škodlivého obsahu (malware), publikace obsahu, který je v rozporu se zákonem (propagace a prodej neschválených léčiv, šíření dětské pornografie a podobně). V takových případech toto nezbytné minimum údajů umožňuje poškozeným subjektům, případně příslušným státním orgánům, obrátit se přímo na držitele domény či jiný kontakt v doméně uvedený nebo rovnou zahájit potřebné právní kroky.

Podobně tyto údaje umožňují držitelům domén okamžitě zkontrolovat, že na ně určitá doména skutečně je registrována – to má význam například při odkupu domény a vazbě úhrady kupní ceny na realizaci převodu.

Je tedy zřejmé, že uvádění jména a poštovní adresy držitele domény (nebo také administrativního nebo technického kontaktu) má své opodstatnění. Podobně k uvádění některých údajů ve veřejné části prohledávání přistupují i jiné evropské registry; zmíním například Německo (i zde je možné, stejně jako u nás, skrýt telefonní a faxové číslo nebo e-mailovou adresu), Slovensko nebo Belgii (zde registr skrývá osobní údaje držitelů – fyzických osob a vydává je pouze na „oprávněnou“, resp. „opodstatněnou“ žádost – na tomto místě vyvstává otázka, která žádost je a která není dostatečně opodstatněná, neboť kritéria nejsou v pravidlech belgického registru stanovena).

Zuzana Durajová