Vláda podpořila nezávislý internet i zavádění DNSSEC a IPv6

Na dnešním jednání vláda schválila rovněž strategii „Digitální Česko 2.0 – Cesta k digitální ekonomice“. Cílem tohoto dokumentu je aktualizovat původní verzi Digitálního Česka, která byla již v mnohých ohledech zastaralá, případně její cíle byly nastaveny jako nereálné. Pokud dnes necháme stranou naší pozornosti využití rádiového spektra, najdeme v dokumentu minimálně tři kapitoly, které se přímo či nepřímo týkají doménového světa.

Pro CZ.NIC i internetovou komunitu mezi nejdůležitější ustanovení patří nově vložená kapitola „Doménová jména“, která částečně reaguje na regulační snahy Evropské komise i celosvětový vývoj v oblasti internetu a snahu některých, zejm. mimo-evropských států, o kontrolu nad internetem. Nejen ve světle uplynulé Světové konference k mezinárodním telekomunikacím (WCIT 2012) nalezneme v Digitálním Česku 2.0 důležité prohlášení potvrzující v otázkách správy internetu upřednostnění samoregulačních principů před případnými legislativními opatřeními.

Další z nově přidaných kapitol se zaměřuje na podporu DNSSEC, který je autory strategie správě zasazen zejména do souvislosti s důvěrou uživatelů. V rámci podpory DNSSEC se Ministerstvo průmyslu a obchodu zavazuje předložit vládě ke schválení materiál zaměřený na podporu rozšíření technologie DNSSEC ve veřejné správě a při využívání jejích elektronických služeb. Podle průzkumu provedeného sdružením CZ.NIC na 250 doménách úřadů včetně měst a obcí využívá DNSSEC 28,8 % institucí veřejné správy méně, tj. přibližně o 10 % bodů méně než činí průměr v doméně .cz. Situace je tak zde zcela opačná, než u IPv6, kde stát, zejm. Ministerstvo průmyslu a obchodu, sehrálo při zavádění této technologie pozitivní roli. K rozšíření DNSSEC ze strany veřejné správy by měl přispět i připravovaný „Strategický rámec rozvoje veřejné správy a e-Governmentu 2014+“ z dílny Ministerstva vnitra, který počítá s podepsáním všech domén klíčových služeb eGovernmentu za pomoci DNSSEC do konce roku 2014 a všech elektronických služeb veřejné správy do konce roku 2015.

Při pohledu na legislativní nástroje, které má Ministerstvo průmyslu a obchodu, potažmo vláda k dispozici, se celkem logicky nabízí stejný postup jako v případě IPv6, tj. příprava a přijetí usnesení vlády. Někteří škarohlídové by možná mohli namítnout, že přijetí usnesení nemající žádné sankce je bezzubé, pokud však srovnáme Českou republiku a např. Slovensko (viz níže) i situace v celé doméně .cz, vidíme, jaký pozitivní vliv naše Usnesení vlády mělo a že ministerstva ostatní orgány státní správy podporují IPv6 na svých webových serverech přibližně 3x častěji než je celostátní průměr. Z tohoto důvodu si myslím, že je na místě říci Usnesení vlády jasné ANO a podpořit tak rozšíření DNSSEC i do státní správy.

Blogpost_JP

Ve vztahu k IPv6 pak nelze nezmínit kapitolu, která v Digitálním Česku byla již na začátku, ale nyní došlo k její aktualizaci. Ministerstvo zde přiznává (jak můžeme vidět i z výše uvedené tabulky), že zatím neimplementovaly všechny orgány státní správy a slibuje aktivní prosazování povinností, které jednotlivým orgánům státní správy z Usnesení vyplývají. Ke kladům strategie lze přičíst i to, že Ministerstvo průmyslu a obchodu se nebálo věci pojmenovat pravými jmény a upozornit na stěžejní zajištění podpory IPv6 v rámci KIVS (Komunikační infrastruktury veřejné správy) včetně CMS (Centrální místo služeb).

Z dalších kapitol je jistě zajímavé si přečíst v Digitálním Česku 2.0 i tu zaměřenou na svobodu internetu či podporu legální nabídky digitální obsahu.

Jiří Průša

Autor:

Komentáře (2)

  1. petr_p říká:

    Existuje vůbec někde jmenovaný dokument? Podařilo se mi najít jen půl roku starou verzi na [http://www.czrestart.cz/egovernment-pripojene-cesko/digitalizace-ceska-podruhe].

  2. Vilém Sládek říká:

    Dobrý den,

    odkaz na celé znění dokumentu Digitální Česko 2.0 už je na svém místě.

    S pozdravem,

    Vilém Sládek

Zanechte komentář