Na konci září vydala Evropská komise zprávu “Broadbandové pokrytí 2022″, která obsahuje srovnání rozvoje vysokorychlostních sítí elektronických komunikací mezi lety 2021 a 2022. Jak si stojí EU a Česká republika? Zpráva slouží pro porovnání jednotlivých členských států při plnění cílů stanovených v politickém programu Digitální dekády. Konkrétně se jedná o cíl „Gigabitové připojení pro všechny do roku 2030“ a „alespoň 5G ve všech obydlených oblastech“.
Krátké vlny: Bude v Česku broadband uložená povinnost v záchranné síti?
V úterý 5. října uspořádal Český telekomunikační úřad workshop pro operátory s cílem otevřít diskuzi k (slovy zákona) přezkumu dílčí služby přiměřeného přístupu k internetu v pevném místě, včetně připojení potřebného pro využívání služby.
Krátké vlny (díl 4.) – Poslanci a zahrádkáři aneb Digitální daň ve druhém čtení
„Výhodou krátkých vln je způsob jejich šíření v atmosféře – díky mnohonásobným odrazům, k nimž dochází na ionizovaných částicích ve vyšších vrstvách (ionosféra), není nutná přímá dohlednost mezi vysílačem a přijímačem, takže jejich vzájemná vzdálenost může dosáhnout i tisíců až desítek tisíc kilometrů. Slabinou jsou naopak nestabilní podmínky šíření. Prostřednictvím krátkých vln se často vysílají zahraniční programy rozhlasových stanic do zemí, kde je omezená svoboda projevu nebo kde je zavedena cenzura.“ (zdroj: Wikipedia)