Je to již skoro rok, co byly datové schránky uvedeny do ostrého provozu. Od té doby se mnoho změnilo, jak v samotných datových schránkách (mnozí si jistě pamatují na captchu číhající zákeřně po úspěšném přihlášení heslem), tak na poli dostupného softwaru. V současné době je k dispozici celá řada alternativních řešení, od proprietárních po svobodné, která umožňují práci s datovou schránkou naprosto bez nutnosti používat oficiální webové rozhraní.

Jedním z dostupných nástrojů je aplikace dsgui vyvíjená v našich Laboratořích, se kterou seznámíme návštěvníky v krátké přednášce na letošním LinuxAltu. Protože je ale tato aplikace na světě již nějaký ten pátek, určitě případné zájemce o návštěvu konference potěší, že v rámci stejné přednášky představíme také dva novější produkty, které by měly přispět ke zlepšení možností elektronické komunikace se státní správou na alternativních platformách. První z nich bude klient pro datové schránky pro iPhone, který umožní snadnou a okamžitou kontrolu datové schránky z prostředí tohoto telefonu. Druhou pak multiplatformní prohlížeč a editor elektronických formulářů ve formátu ZFO, které jsou státní správou hojně využívány a které se často používají v kombinaci s datovými schránkami.

Doufáme, že naše přednáška přispěje alespoň malou částí k úspěšnosti letošního LinuxAltu. Budeme se těšit na shledanou v Brně!

Bedřich Košata

Na začátku října vydala Komerční banka tiskovou zprávu, ve které informuje, že získala prostřednictvím sporu vedeného u arbitrážního centra v Praze, doménové jméno komercnibanka.biz.

Tato doména byla zaregistrována na fyzickou osobu v říjnu 2008 a arbitrážní centrum, které spor rozhodovalo, a kterým není nikdo jiný, než Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, konstatovalo, že došlo ke splnění všech požadavků stanovených UDRP – Komerční banka prokázala, že doména je identická či zaměnitelná s její registrovanou ochrannou známkou, žalovaný nemá žádná práva ani oprávněné zájmy ve vztahu k doménovému jménu, které bylo předmětem žaloby a konečně také, že doména byla zaregistrována ve zlé víře. Rozhodčí soud tak dal žalobci za pravdu ve všech bodech.

Zlá víra žalovaného byla mimochodem prokázána tím, že odmítl obě dvě nabídky na koupi domény, které mu banka učinila (celkem by mě zajímalo, jestli to bylo 150 a 180 tisíc Kč, jak je uvedeno ve skutkovém vylíčení stavu – odst. V rozhodnutí nebo zda KB nabídla 15 a 18 tis. Kč, jak se píše dále v hlavních důvodech rozhodnutí), s odůvodněním, že hodnota domény je na trhu vyšší (takže spíše správně je druhá možnost).

Pro zájemce je celé rozhodnutí k dispozici na stránkách Rozhodčího soudu.

Rozhodčí soud je také sudištěm pro rozhodování sporů o české domény. Od června tohoto roku takové spory probíhají s využitím on-line platformy, která již funguje pro spory vedené podle UDRP, což je případ popsaný výše, a ADR pro .EU. Díky tomu se na stránkách domeny.soud.cz začnou postupně objevovat rozhodnutí i o českých doménách – sporů již bylo podle nového Řádu zahájeno několik, s prvním rozhodčím nálezem se můžete seznámit už nyní.

Zuzana Durajová

Tentokrát nebudeme pátrat po doménových jménech, jak by se dalo očekávat, ale podíváme se na jména firem. S doménami to ale přeci jen něco společného mít bude – jeden z největších registrátorů domén na světě GoDaddy se prodává a má být nabídnut v aukci. V této souvislosti je zajímavé, jak vlastně vzniklo samo jméno GoDaddy. Zjistíte to z článku o tom, jak vznikla jména některých technologických firem. Dozvíte se tu nejen o tomto případu, ale i o dalších, jako jsou Apple, Google či Yahoo. A pokud by vás zajímaly ještě další názvy, pokračujte sem.

PT

Pokud patříte k pamětníkům internetové prehistorie, pamatujete si či jste dokonce používali službu Gopher. Pro vás ostatní to byl jakýsi předchůdce webu – představte si ho zhruba tak, jako byste měli webovou stránku, na které je pouze text a hierarchická struktura dokumentů, jež můžete procházet, prohledávat a příslušné dokumenty si stáhnout. Pokud používáte prohlížeč Mozilla Firefox (s ostatními prohlížeči máte bohužel smůlu), můžete si jej dokonce přímo vyzkoušet, protože stále ještě funguje. Zkuste třeba napsat do řádku adresy gopher://gopher.floodgap.com/

Pokud byste se chtěli do této archeologie ponořit ještě více, můžete si stáhnout a prozkoumat archiv celé služby Gopher na celém světě tak, jak vypadala v roce 2007. Samozřejmě tehdy už byla dávno za svým zenitem, ale dle autora archivu počet gopher serverů dále rapidně klesal, takže dnes je doslova ohrožena „vyhynutím“. Každopádně archiv má cca 40GB (ke stažení je pomocí torrent) a kompresovaný má jen 15GB, což se dnes pohodlně vejde na onen zmiňovaný USB klíč. Stejná věc s dnešním internetem půjde udělat asi těžko, protože jeho velikost se odhaduje na stovky exabytů (podle Cisco i podle Google)… i když vlastně vzpomeňme na „640 k ought to be enough for anyone“ (přestože to zřejmě nikdy nebylo vyřčeno).

PT

Mezi naše osvětové aktivity spadají také projekty, v nichž se věnujeme podpoře a osvětě v oblasti internetových technologií (třeba DNSSEC), domén (Dobrá doména) a internetu obecně. Do této spupiny patří také odborná vystoupení na různých konferencích (vlastních nebo jiných) nebo prezentace na gymnáziích a středních, vyšších a vysokých odborných školách. S těmi jsme začali už před lety a stále v nich pokračujeme. V naší nabídce máme jak přednášku vyloženě technickou tak popularizační (především ve vztahu k bezpečnosti internetu).

Skupinu takovýchto vzdělávacích aktivit jsme rozšířili v loňském roce a to o jeden speciální projekt, kterým je celodenní kurz pro středoškolské učitele. První dvě taková setkání pro pedagogy z celé České republiky jsme uspořádali loni v létě a protože ohlasy byly pozitivní, rozhodli jsme se pokračovat. Na konci loňského roku jsme proto ve spolupráci s Jednotou školských informatiků zažádali o akreditaci pro tento kurz (uděluje Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy České republiky), kterou jsme dostali 23. března 2010.

Zmíněná akreditace, se vztahuje na jednodenní školení s názvem „Internetové technologie pro pedagogické pracovníky“, v jejímž programu jsou bloky o tom, jak internet vlastně funguje, o IPv6, IDN, správě internetu, DNSSEC nebo ENUM.

Udělení akreditace je pro nás určitým vyznamenáním a hnacím motorem v realizaci dalších školení pro pedagogy. V tuto chvíli máme v plánu uspořádat  kurzy o ne tolik známých stránkách internetu opět v létě tohoto roku a společně s Jednotou školských informatiků spolupracovat na jejich dalším využití. V nabídce projektů pro školy a na stránkách Akademie CZ.NIC se tak v nejbližší době objeví více informací o kurzech, během nichž si budou moci návštěvníci poslechnout o internetu a jeho technologiích to, co se jinde dozvědět nemusí nebo možná ani nemohou.

Vilém Sládek

Edice CZ.NIC se brzy rozroste o další knihu. Po publikaci Pavla Satrapy (IPv6) a knize Scotta Chacona (Pro Git) přibude do ediční řady překlad knihy Dive into Python 3. Na něm se už v tuto chvíli pracuje a protože víme, že překlady odborných publikací nejsou vždycky díky nejasné české terminologii dokonalé, rádi bychom se obrátili na všechny, kteří se v této problematice pohybují a orientují, aby nám pomohli s překlady některých anglických termínů.

Naše návrhy najdete v glosáři. Komentovat je  můžete pod tímto příspěvkem do 6. dubna. Vaše připomínky potom předáme překladateli, který s nimi bude dále pracovat.

Vilém Sládek

Již čtvrtý rok je 28. leden z iniciativy Rady Evropy Dnem ochrany osobních údajů. A není jím náhodou – právě 28. ledna 1981 byla ve Štrasburku přijata Úmluva č. 108 o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat. Česká republika ji podepsala v r. 2000, v platnost pak vstoupila o rok později. Připomeňme, že účelem této Úmluvy je zaručit každé fyzické osobě na území každé smluvní strany bez ohledu na národnost a místo pobytu úctu k jejím právům a základním svobodám, zejména k jejímu právu na soukromý život.

Asi není třeba čtenářům tohoto blogu připomínat existenci zákona na ochranu osobních údajů a práci Úřadu pro ochranu osobních údajů. Co bychom si však dnes a denně připomínat měli, je prolínání informačních technologií do našeho soukromí.

Ráno vyjdete z domu a než dorazíte do práce, uvidí vás oko kamer na křižovatce či v metru. Při nákupu snídaně si vás v obchodě prohlédne kamera a při placení u pokladny nastane hotová smršť – zaplatíte vaší platební kartou a předložíte i věrnostní kartičku, na kterou se vám načítají body na slevu. Obchodník ví, co si u něj často nakupujete a banka ví kde.  Pro diskusi na mnoha zpravodajských serverech je třeba ověřit vaši identitu. Taktéž vás zná několik internetových obchodů, kde před svátky na poslední chvíli nakupujete dárky. E-shop ví, co se vám líbí, a tak vám, s vaším laskavým souhlasem (protože jste „neodfajfkoval“ by default zadaný souhlas se zasíláním obchodních sdělení) ochotně posílá novinky. Je tak pohodlné kupovat si předplatní kupon na MHD přes internet a nabít jím OpenCard, kterou můžete použít i jako průkaz do knihovny…

Těchto „povinných“ sdílení osobních údajů je málo, a proto máme ještě profil na Facebooku, u něhož bohužel málokdo věnuje dostatečnou pozornost tomu, kdo se na informace v něm uvedené může podívat. Víte, kdo všechno jsou přátelé vašich přátel? Prostřednictvím Google Street View si můžete prohlédnout, jak vypadá místo, kam jedete na schůzku – ale chcete, aby se mohl každý podívat na to, jak vypadá váš dům a co jste zrovna dělal na zahradě, když googlí auto jelo kolem? Nedejbože, když jste zrovna v tu chvíli vyprovázeli návštěvu, která tam jaksi neměla být ;).

Víte, kdo všechno vůbec má vaše údaje a jak je zpracovává? Jak je zajištěna jejich bezpečnost? Poskytuje je dalším osobám? Že určitě ne? Četli jste podmínky souhlasu s poskytnutím osobních údajů, když jste jej podepisovali?

Internet nám spoustu věcí dává a usnadňuje, ale zároveň do našeho života pouští i černé pasažéry; neznáme je a oni o nás přesto vědí a vědí toho dost. Vypustíte-li jednou vaše soukromí do světa, velmi těžko už ho pak budete vměstnávat zpět, jako pomyslného džina do lahve. Většímu přehledu o tom, jaké údaje s kým sdílíte, již brzy napomůže spuštění služby OpenID, které CZ.NIC plánuje na říjen tohoto roku. Úvodní dokument týkající se tohoto projektu jste mohli do konce loňského roku komentovat také na tomto blogu.

Zuzana Durajová

Před časem jsem psal o plánu na podepsání kořenové zóny. První krok k podepsání kořenové zóny byl právě (asi před hodinou) učiněn a server L.Root-Server.Net začal jako první vracet podepsanou (ale nevalidovatelnou) kořenovou zónu. Takže velký potlesk pro kolegy pracující pro ICANN, a na výsledek jejich práce se můžete podívat sami:

; <<>> DiG 9.6.1-P2 <<>> +norecurse +multi IN DNSKEY . @l.root-servers.net
;; global options: +cmd
;; Got answer:
;; ->>HEADER<<- opcode: QUERY, status: NOERROR, id: 39000
;; flags: qr aa; QUERY: 1, ANSWER: 2, AUTHORITY: 0, ADDITIONAL: 0
;; QUESTION SECTION:
;.			IN DNSKEY
;; ANSWER SECTION:
.			86400 IN DNSKEY	256 3 8 (
				AwEAAa1Lh++++++++++++++++THIS/IS/AN/INVALID/
				KEY/AND/SHOULD/NOT/BE/USED/CONTACT/ROOTSIGN/
				AT/ICANN/DOT/ORG/FOR/MORE/INFORMATION+++++++
				+++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++8
				) ; key id = 23763
.			86400 IN DNSKEY	257 3 8 (
				AwEAAawBe++++++++++++++++THIS/IS/AN/INVALID/
				KEY/AND/SHOULD/NOT/BE/USED/CONTACT/ROOTSIGN/
				AT/ICANN/DOT/ORG/FOR/MORE/INFORMATION+++++++
				++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++
				++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++
				++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++
				++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++
				++++++++++++++++++++++++++++++++++++++8=
				) ; key id = 19324

;; Query time: 142 msec
;; SERVER: 2001:500:3::42#53(2001:500:3::42)
;; WHEN: Wed Jan 27 21:07:41 2010
;; MSG SIZE  rcvd: 439

Více informací o plánu nasazení na jednotlivé nameservery obsluhující kořenovou zónu najdete na speciálních stránkách Root DNSSEC.

A na závěr ještě jeden pěkný obrázek:

Ondřej Surý