Tentokrát nebudeme pátrat po doménových jménech, jak by se dalo očekávat, ale podíváme se na jména firem. S doménami to ale přeci jen něco společného mít bude – jeden z největších registrátorů domén na světě GoDaddy se prodává a má být nabídnut v aukci. V této souvislosti je zajímavé, jak vlastně vzniklo samo jméno GoDaddy. Zjistíte to z článku o tom, jak vznikla jména některých technologických firem. Dozvíte se tu nejen o tomto případu, ale i o dalších, jako jsou Apple, Google či Yahoo. A pokud by vás zajímaly ještě další názvy, pokračujte sem.
PT
DNSSEC je na postupu
Po podpisu kořenové zóny se dle předpokladu se zprávami kolem DNSSECu doslova roztrhl pytel. Zástupci doménových registrů se předhánějí s prohlášeními o implementaci, neuběhne snad týden, aby nebyla nějaká novinka. Dovolte mi alespon stručně shrnout události, které mi přisly v poslední době nejzajímavější.
Českého uživatele by jistě mohla zajímat zpráva, že jsme jako první na světě dokončili proces změny způsobu podepisování z NSEC na NSEC3. Museli jsme tedy pochopitelně vyměnit klíče v kořenové zóně. V případě řešení, která měla pomoci překlenout vakuum do doby podpisu kořene, tedy DLV a ITAR jsme pouze staré klíče odstranili a nové už nepřidali. Všichni poskytovatelé připojení, kteří chtějí validovat DNSSECem naši národní doménu, by tedy měli používat pouze ověření přes kořenovou zónu. Všechny ostatní mechanismy už nadále nedoporučujeme.
Další tři evropské země podepsaly své domény. Jde o Finsko, Belgii a Nizozemí. Správci všech těchto domén použili shodně algoritmus NSEC3 a opt-out. Evropská mapa se nám postupně začíná obarovovat, bílá místa ubývají.
Další zajímavou novinkou je podpis prvních dvou dotIDN domén (tedy krom testovacích); jde konkrétně o domény Sri Lanky, které je možné zapsat buď takto xn--fzc2c9e2c a xn--xkc2al3hye2a nebo chcete-li ලංකා a இலங்கை.
No a na závěr bych si dovolil upozornit na prohlášení společnosti Afilias, které jistě velice potěší všechny příznivce technologie DNSSEC. Tato společnosti totiž oznámila, že letos v září podepíše svou hlavní doménu .info a následně i všech 12 ostatních spravovaných domén, mezi které patří například doména Indie .in nebo zajímavá doména Černé hory .me. To je jistě velmi znatelné rozšíření klubu podepsaných domén.
Jak je vidět, u doménových registrů je v souvislosti s DNSSECem víceméně „dobojováno“. Nyní zbývá hodně práce na registrátory, poskytovatele služeb a připojení a výrobce software. Bude zajímavé sledovat, jak bude tento proces dále postupovat.
Ondřej Filip
Trocha archeologie aneb celý prehistorický internet na USB klíči
Pokud patříte k pamětníkům internetové prehistorie, pamatujete si či jste dokonce používali službu Gopher. Pro vás ostatní to byl jakýsi předchůdce webu – představte si ho zhruba tak, jako byste měli webovou stránku, na které je pouze text a hierarchická struktura dokumentů, jež můžete procházet, prohledávat a příslušné dokumenty si stáhnout. Pokud používáte prohlížeč Mozilla Firefox (s ostatními prohlížeči máte bohužel smůlu), můžete si jej dokonce přímo vyzkoušet, protože stále ještě funguje. Zkuste třeba napsat do řádku adresy gopher://gopher.floodgap.com/
Pokud byste se chtěli do této archeologie ponořit ještě více, můžete si stáhnout a prozkoumat archiv celé služby Gopher na celém světě tak, jak vypadala v roce 2007. Samozřejmě tehdy už byla dávno za svým zenitem, ale dle autora archivu počet gopher serverů dále rapidně klesal, takže dnes je doslova ohrožena „vyhynutím“. Každopádně archiv má cca 40GB (ke stažení je pomocí torrent) a kompresovaný má jen 15GB, což se dnes pohodlně vejde na onen zmiňovaný USB klíč. Stejná věc s dnešním internetem půjde udělat asi těžko, protože jeho velikost se odhaduje na stovky exabytů (podle Cisco i podle Google)… i když vlastně vzpomeňme na „640 k ought to be enough for anyone“ (přestože to zřejmě nikdy nebylo vyřčeno).
PT
Nový projekt pro pedagogy s akreditací MŠMT ČR
Mezi naše osvětové aktivity spadají také projekty, v nichž se věnujeme podpoře a osvětě v oblasti internetových technologií (třeba DNSSEC), domén (Dobrá doména) a internetu obecně. Do této spupiny patří také odborná vystoupení na různých konferencích (vlastních nebo jiných) nebo prezentace na gymnáziích a středních, vyšších a vysokých odborných školách. S těmi jsme začali už před lety a stále v nich pokračujeme. V naší nabídce máme jak přednášku vyloženě technickou tak popularizační (především ve vztahu k bezpečnosti internetu).
Skupinu takovýchto vzdělávacích aktivit jsme rozšířili v loňském roce a to o jeden speciální projekt, kterým je celodenní kurz pro středoškolské učitele. První dvě taková setkání pro pedagogy z celé České republiky jsme uspořádali loni v létě a protože ohlasy byly pozitivní, rozhodli jsme se pokračovat. Na konci loňského roku jsme proto ve spolupráci s Jednotou školských informatiků zažádali o akreditaci pro tento kurz (uděluje Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy České republiky), kterou jsme dostali 23. března 2010.
Zmíněná akreditace, se vztahuje na jednodenní školení s názvem „Internetové technologie pro pedagogické pracovníky“, v jejímž programu jsou bloky o tom, jak internet vlastně funguje, o IPv6, IDN, správě internetu, DNSSEC nebo ENUM.
Udělení akreditace je pro nás určitým vyznamenáním a hnacím motorem v realizaci dalších školení pro pedagogy. V tuto chvíli máme v plánu uspořádat kurzy o ne tolik známých stránkách internetu opět v létě tohoto roku a společně s Jednotou školských informatiků spolupracovat na jejich dalším využití. V nabídce projektů pro školy a na stránkách Akademie CZ.NIC se tak v nejbližší době objeví více informací o kurzech, během nichž si budou moci návštěvníci poslechnout o internetu a jeho technologiích to, co se jinde dozvědět nemusí nebo možná ani nemohou.
Vilém Sládek
Pomožte nám s překladem knihy Dive into Python 3
Edice CZ.NIC se brzy rozroste o další knihu. Po publikaci Pavla Satrapy (IPv6) a knize Scotta Chacona (Pro Git) přibude do ediční řady překlad knihy Dive into Python 3. Na něm se už v tuto chvíli pracuje a protože víme, že překlady odborných publikací nejsou vždycky díky nejasné české terminologii dokonalé, rádi bychom se obrátili na všechny, kteří se v této problematice pohybují a orientují, aby nám pomohli s překlady některých anglických termínů.
Naše návrhy najdete v glosáři. Komentovat je můžete pod tímto příspěvkem do 6. dubna. Vaše připomínky potom předáme překladateli, který s nimi bude dále pracovat.
Vilém Sládek
28. leden – Den ochrany osobních údajů
Již čtvrtý rok je 28. leden z iniciativy Rady Evropy Dnem ochrany osobních údajů. A není jím náhodou – právě 28. ledna 1981 byla ve Štrasburku přijata Úmluva č. 108 o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat. Česká republika ji podepsala v r. 2000, v platnost pak vstoupila o rok později. Připomeňme, že účelem této Úmluvy je zaručit každé fyzické osobě na území každé smluvní strany bez ohledu na národnost a místo pobytu úctu k jejím právům a základním svobodám, zejména k jejímu právu na soukromý život.
Asi není třeba čtenářům tohoto blogu připomínat existenci zákona na ochranu osobních údajů a práci Úřadu pro ochranu osobních údajů. Co bychom si však dnes a denně připomínat měli, je prolínání informačních technologií do našeho soukromí.
Ráno vyjdete z domu a než dorazíte do práce, uvidí vás oko kamer na křižovatce či v metru. Při nákupu snídaně si vás v obchodě prohlédne kamera a při placení u pokladny nastane hotová smršť – zaplatíte vaší platební kartou a předložíte i věrnostní kartičku, na kterou se vám načítají body na slevu. Obchodník ví, co si u něj často nakupujete a banka ví kde. Pro diskusi na mnoha zpravodajských serverech je třeba ověřit vaši identitu. Taktéž vás zná několik internetových obchodů, kde před svátky na poslední chvíli nakupujete dárky. E-shop ví, co se vám líbí, a tak vám, s vaším laskavým souhlasem (protože jste „neodfajfkoval“ by default zadaný souhlas se zasíláním obchodních sdělení) ochotně posílá novinky. Je tak pohodlné kupovat si předplatní kupon na MHD přes internet a nabít jím OpenCard, kterou můžete použít i jako průkaz do knihovny…
Těchto „povinných“ sdílení osobních údajů je málo, a proto máme ještě profil na Facebooku, u něhož bohužel málokdo věnuje dostatečnou pozornost tomu, kdo se na informace v něm uvedené může podívat. Víte, kdo všechno jsou přátelé vašich přátel? Prostřednictvím Google Street View si můžete prohlédnout, jak vypadá místo, kam jedete na schůzku – ale chcete, aby se mohl každý podívat na to, jak vypadá váš dům a co jste zrovna dělal na zahradě, když googlí auto jelo kolem? Nedejbože, když jste zrovna v tu chvíli vyprovázeli návštěvu, která tam jaksi neměla být ;).
Víte, kdo všechno vůbec má vaše údaje a jak je zpracovává? Jak je zajištěna jejich bezpečnost? Poskytuje je dalším osobám? Že určitě ne? Četli jste podmínky souhlasu s poskytnutím osobních údajů, když jste jej podepisovali?
Internet nám spoustu věcí dává a usnadňuje, ale zároveň do našeho života pouští i černé pasažéry; neznáme je a oni o nás přesto vědí a vědí toho dost. Vypustíte-li jednou vaše soukromí do světa, velmi těžko už ho pak budete vměstnávat zpět, jako pomyslného džina do lahve. Většímu přehledu o tom, jaké údaje s kým sdílíte, již brzy napomůže spuštění služby OpenID, které CZ.NIC plánuje na říjen tohoto roku. Úvodní dokument týkající se tohoto projektu jste mohli do konce loňského roku komentovat také na tomto blogu.
Zuzana Durajová
Kořenová zóna na serveru L-Root byla podepsána
Před časem jsem psal o plánu na podepsání kořenové zóny. První krok k podepsání kořenové zóny byl právě (asi před hodinou) učiněn a server L.Root-Server.Net začal jako první vracet podepsanou (ale nevalidovatelnou) kořenovou zónu. Takže velký potlesk pro kolegy pracující pro ICANN, a na výsledek jejich práce se můžete podívat sami:
; <<>> DiG 9.6.1-P2 <<>> +norecurse +multi IN DNSKEY . @l.root-servers.net
;; global options: +cmd
;; Got answer:
;; ->>HEADER<<- opcode: QUERY, status: NOERROR, id: 39000
;; flags: qr aa; QUERY: 1, ANSWER: 2, AUTHORITY: 0, ADDITIONAL: 0
;; QUESTION SECTION:
;. IN DNSKEY
;; ANSWER SECTION:
. 86400 IN DNSKEY 256 3 8 (
AwEAAa1Lh++++++++++++++++THIS/IS/AN/INVALID/
KEY/AND/SHOULD/NOT/BE/USED/CONTACT/ROOTSIGN/
AT/ICANN/DOT/ORG/FOR/MORE/INFORMATION+++++++
+++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++8
) ; key id = 23763
. 86400 IN DNSKEY 257 3 8 (
AwEAAawBe++++++++++++++++THIS/IS/AN/INVALID/
KEY/AND/SHOULD/NOT/BE/USED/CONTACT/ROOTSIGN/
AT/ICANN/DOT/ORG/FOR/MORE/INFORMATION+++++++
++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++
++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++
++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++
++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++
++++++++++++++++++++++++++++++++++++++8=
) ; key id = 19324;; Query time: 142 msec ;; SERVER: 2001:500:3::42#53(2001:500:3::42) ;; WHEN: Wed Jan 27 21:07:41 2010 ;; MSG SIZE rcvd: 439
Více informací o plánu nasazení na jednotlivé nameservery obsluhující kořenovou zónu najdete na speciálních stránkách Root DNSSEC.
A na závěr ještě jeden pěkný obrázek:
Ondřej Surý
IDN v .eu běží, co bude dál?
Minulý čtvrtek zde kolega Martin Peterka glosoval spuštění IDN v doméně .eu. Celkem logicky jsme pečlivě sledovali, jak se bude IDN v této doméně vyvíjet. Za první hodinu bylo zaregistrováno téměř 40.000 domén, za celý den pak zhruba 50.000. Nezbývá než EURidu pogratulovat, jak celou akci zvládl.
Nechci se zde pouštět do rozborů, jaký to bude mít dopad na Čechy či doménu .cz a zda-li nám tento krok sdružení EURid něco ukáže nebo alespoň naznačí. Toto jistě kvalitně zvládnou jak ortodoxní odpůrci tak ortodoxní příznivci IDN. Spíše jsem si v této souvislosti povšiml, že na nejpřednějších příčkách nefigurují občané států, které latinku nepoužívají, tedy Řekové a Bulhaři.
Proč tomu tak je? Vždyť přeci oni by měli nejvíce vyžadovat své národní znaky? Domnívám se, že problém je právě v té latinkové koncovce .eu. Ne snad, že bych podezříval zástupce obou zmíněných národů z toho, že se cítí být méně evropští. Domnívám se ale, že je pro ně trochu nepraktické napsat doménu druhého řádu třeba cyrilicí a pak přepnout na latinku a dopsat .eu.
Otázkou tedy je, zdali by i EURid nebo spíše Evropská komise neměli zažádat o přidělení .eu v řecké abecedě a cyrilici. I když právě v cyrilici by еурид.еу (či еурид.ес – dle Европейски съюз) jistě také vypadalo jako napůl z latinky.
Ondřej Filip
CZ.NIC připravuje zavedení OpenID
Od 29. října do konce tohoto roku nám můžete komentovat dokument popisující zavedení OpenID v České republice. V tomto návrhu představujeme nejen OpenID jako takové, ale také jeho výhody a například technické řešení.
Uvítáme, když se nám budete chtít k tomuto projektu a jeho řešení vyjádřit. Své nápady a připomínky můžete napsat do komentářů pod tímto textem nebo na e-mailovou adresu openid@nic.cz.
Předem vám děkujeme za pozornost, i za připomínky.
Ondřej Filip
Aleš Mokrý ředitelem technické podpory Dobré domény
Jmenuji se Aleš Mokrý a od dnešního dne mám na starosti technickou podporu projektu Dobrá doména.
Mým hlavním a nejdůležitějším úkolem je jasně, přehledně, stručně, pochopitelně a taky trochu zábavně vysvětlovat výhody, který najdete ve vlastní internetové doméně.
Jestli tedy nemáte páru, k čemu je dobrá dobrá doména a jaké výhody jsou s ní spojené, potom jste narazili na toho pravého. Já, Aleš, Aleš Mokrý, vedoucí technické podpory, vám rád vysvětlím, proč je dobré mít vlastní doménu, jak a kde ji snadno a rychle zaregistrovat, jak se o ni starat a proč a jakým způsobem ji chránit. Tohle všechno jsem připravený dělat nepřetržitě a rád; budu tu pro vás sedm dní v týdnu, od úsvitu do úsvitu a to tak dlouho, dokud vám nebude úplně jasné, k čemu je dobrá dobrá doména.
Jestli mě budete chtít sledovat i mimo „práci“, mám jako každý moderní člověk svůj profil na Facebooku. Tady se můžete stát mými fanoušky, když chcete. Kromě toho mě můžete sledovat i na Twitteru.
Aleš Mokrý