Volby do Poslanecké sněmovny, naplánované na 8. a 9. října, se nezadržitelně blíží, a jak už je zvykem, mnoho lidí řeší, jak to udělat, když se v tyto dny zrovna nebudou nacházet na místě svého trvalého bydliště. Někteří to bohužel vzdají a rozhodnou se na demokratickém procesu výběru svých zástupců nepodílet. Ti zodpovědnější využijí možnosti vyřídit si voličský průkaz a hlasovat tak na tom místě, kde se například zrovna nacházejí. Jenže jak to zařídit? Kde začít?
Služba mojeID v číslech a grafech
Na začátku června zorganizoval CZ.NIC konferenci věnovanou digitální identitě a zejména službě mojeID. Prezentace i videa jsou k dispozici na stránkách konference. Ve svojí prezentaci jsem se věnoval mimo jiné statistikám týkající se mojeID a slíbil jsem, že některá čísla budeme zveřejňovat automaticky. Za tímto účelem spouštíme dedikovanou stránku věnovanou právě statistikám souvisejícím se službou mojeID. Odkaz na ní je také přímo na hlavní stránce služby. Rádi bychom tím podpořili obecnou snahu sdružení CZ.NIC o transparentnost. V tomto článku bych některá z čísel uvedených v těchto statistikách rád okomentoval a přidal možná ještě pár dalších zajímavých údajů.
Krátké vlny: Odstraňování teroristického obsahu, doporučení pro e-identitu a Euro-IX v roce 2020
„Tak jako jazyk stále naráží na vylomený zub…„, tak já si sedám k vysílačce krátkých vln a posílám do světa telegraficky informace z digitálního přeregulovaného světa.
Krátké vlny: Sněmovní aktualita, MojeID Klíč a nákupy na dark webu
Nelze nezačít zprávou z Poslanecké sněmovny, kde včera prošel třetím čtením návrh novely zákona o elektronických komunikacích. Původní návrh vlády byl upraven Poslaneckou sněmovnou o technicky legislativní úpravy a byl odmítnut návrh na rozšíření přístupu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k provozním a lokalizačním údajům účastníků. Sněmovna také navrhla a schválila dílčí úpravy v procesu výstavby sítí elektronických komunikací, ať už se jedná o zjednodušení překládky a pokládání kabelovodů při budování pozemních komunikací nebo úprava aktivní legitimace v případě řešení vnitřních rozvodů. Případné spory o umístění vnitřních rozvodů by měl do budoucna řešit Český telekomunikační úřad místo stavebního úřadu.
Krátké vlny: Májové povzdechnutí nad přezíravostí a zbytečným bububu
Čím více se blíží podzimní volby, tím více stoupá nervozita a tlak na volené i nevolené zástupce lidu, objevují se kauzy a kauzičky a padají trestní oznámení. A bude hůř. Ale pojďme to projet aspoň telegraficky…
Vláda 3. května 2021 vzala na vědomí informaci o „Zprávě o činnosti vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Soudním dvorem Evropské unie za rok 2020“. Hlavním úkolem vládního zmocněnce je zastupovat Českou republiku a hájit její zájmy v řízeních před Soudním dvorem EU, jichž je Česká republika účastníkem nebo která se bezprostředně dotýkají zájmů České republiky a jejích občanů. Vyjádření České republiky vypracovává ve spolupráci s příslušnými orgány, jejichž působnosti se daná problematika dotýká.
Využití FIDO klíče GoTrust IdemKey pro digitální podpis (…např. DNSSEC)
Před několika měsíci došlo ke spuštění možnosti využití mojeID pro přístup ke službám státní správy pomocí technologie FIDO. Velká část uživatelů může za tímto účelem použít FIDO klíč integrovaný do svého operačního systému, jako např. Windows Hello případně Android klíč na telefonu nebo tabletu. Jednoznačně se jedná o nejpohodlnější cestu k elektronickým službám státu – bez nutnosti pořizovat jakékoliv zařízení (čtečky, karty) nebo instalovat něco dalšího do svých zařízení (obslužný software, potvrzovací mobilní aplikace). Pro uživatele, kteří možnost využití systémového klíče nemají, jsme chtěli nabídnout dostupnou alternativu v podobě externího klíče použitelného přes USB nebo NFC rozhraní, a to jak v počítači tak v telefonu. K tomuto účelu byl zvolen FIDO klíč GoTrust IdemKey, který si nyní každý může velice jednoduše pořídit. Tento klíč totiž není jen FIDO klíč určený pro potvrzení autentizačních transakcí, ale může také plnit roli čipové karty pro digitální podepisování dokumentů podobně jako např. elektronický občanský průkaz, nebo může fungovat jako HSM (Hardware Security Modul) pro podepisování DNS záznamů technologií DNSSEC.
Některé kontroverzní prvky novely zákonů zřizujících bankovní identitu
Novelou zákona č. 21/1992 Sb., o bankách (ZoB) a zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (ZoAML) schválenou letos na začátku roku si státní správa slibuje rozšíření možnosti elektronické identifikace občanů České republiky ke službám státu. Její schvalování nebylo bez problémů, ať už vzhledem k poměrně razantnímu přepsání při průchodu Poslaneckou sněmovnou tak i rozpačitým zakončením v Senátu. V Senátu tuto novelu jeden výbor, kterému bylo projednání návrhu přiděleno, schválil a druhý (ne) překvapivě zamítl. Při projednávání na plénu pak zazněla od některých senátorů ostrá slova poukazující na zbrklost v projednávání důležitého bodu a nakonec Senát k novele nepřijal žádné usnesení, čímž ji nicméně umožnil přijetí. Možná i tyto procesní peripetie nám dovolují označit tuto novelu jako nestandardní až kontroverzní. Stejně jako její obsah.
MojeID slaví. Všechno nejlepší!
Před 10 lety bylo spuštěno mojeID, služba ověřených internetových identit. Stalo se tak po předchozím tříměsíčním testovacím provozu a zhruba rok po oznámení tohoto záměru zdejší internetové komunitě. Pro mne osobně byl 26. říjen 2010 teprve čtyřicátým druhým dnem v CZ.NIC, kam mne toho času přivedla poněkud tajemně vyhlížející pracovní inzerce slibující mimo jiné šanci být u toho, když se utváří infrastruktura českého Internetu. S mojeID byla od počátku spojena velká očekávání a z dnešního pohledu lze s trochou nadsázky říct, že jsme s ním předběhli dobu. Ale o tom později.
Krátké vlny (díl 5.) – Data pro ČTÚ, Zero rating před soudem a milované mojeID
„Výhodou krátkých vln je způsob jejich šíření v atmosféře – díky mnohonásobným odrazům, k nimž dochází na ionizovaných částicích ve vyšších vrstvách (ionosféra), není nutná přímá dohlednost mezi vysílačem a přijímačem, takže jejich vzájemná vzdálenost může dosáhnout i tisíců až desítek tisíc kilometrů. Slabinou jsou naopak nestabilní podmínky šíření. Prostřednictvím krátkých vln se často vysílají zahraniční programy rozhlasových stanic do zemí, kde je omezená svoboda projevu nebo kde je zavedena cenzura.“ (zdroj: Wikipedia)