V registru smluv člověk často nalezne perly. Jako třeba tuhle rámcovou dohodu o poskytnutí služeb mobilního operátora pro statutární město Olomouc a jeho příspěvkové organizace. Zadavatel si sice v souladu se zákonem o elektronických komunikacích správně zadefinoval termín „prioritní volání“ (tzv. „krizová komunikace“), ale to mu nezabránilo, aby si v bodě 3.12 nevymínil, že vybrané SIM karty byly zařazeny v režimu stálé prioritizace volání, tedy i v době, kdy nebyl krizový stav vyhlášen. Tím si město Olomouc slibuje garanci okamžitého přístupu do GSM sítě poskytovatele. Paragraf 99 odst. 3 zákona o elektronických komunikací však hovoří celkem jasně. Přednostní připojení k veřejné komunikační síti a přednostní přístup k veřejně dostupné telefonní službě přísluší účastníkům krizové komunikace podle zákona o integrovaném záchranném systému při nebezpečí vzniku krizové situace a za vyhlášeného krizového stavu podle krizového zákona, a to na žádost Ministerstva vnitra. Ale kde není žalobce, není soudce, zdá se.
Dne 14. prosince 2021 vyšla v částce 210 vyhláška č. 467/2021 Sb., která novelizuje národní kmitočtovou tabulku. Novela zapracovává do českého právního řádu výsledky Světové radiokomunikační konference, která proběhla na podzim 2019 v Egyptě. Národní kmitočtová tabulka je čtení pro opravdové radiokomunikační fandy, pro normální lidi má Český telekomunikační úřad webovou aplikaci o využití rádiového spektra. Poslední aktualizace proběhla v srpnu, tak snad se v brzké době podaří zaimplementovat novelu.
MojeID je na vysoký! Jako jasně, na e-občance má člověk svoji fešáckou fotku, ale jinak ji používat je celkem opruz. Tokeny s certifikací FIDO2 výrazně zlepšují komfort uživatele při zachování bezpečnostních standardů. Stát v současné době nabízí jednu službu vyžadující ověření identity na úrovni vysoká a tou je zřízení majetkového účtu pro nákup státních dluhopisů. Společnost PostSignum upravila od 15. prosince 2021 své smluvní podmínky tak, aby bylo možné vydání prvotního certifikátu bez osobní návštěvy pobočky právě po ověření identity na úrovni vysoká. Další služby budou doufám následovat, byť si nelze nevšimnou opačného tlaku. Existuje někde vlastně nějaká metodika, která říká státním úřadům, když spouští ten a ten typ služby, kdy má být ověření identity na úrovni značná a kdy na úrovni vysoká?
Na legislativním radaru se mi objevil návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí politický program 2030 „Cesta k digitální dekádě“. Dokument má v podstatě tři vrstvy. V jedné vrstvě jsou stanoveny ambiciózní cíle, druhá představuje koordinační a vynucovací mechanismus a třetí upravuje rámec pro projekty digitální transformace, které zahrnují více zemí (Multi-Country Projects).
Společné cíle digitální transformace EU jsou stanoveny v čl. 4 a jsou rozděleny do čtyř oblastí, a to digitální vzdělanost (obyvatelstva i ICT expertů), digitální infrastruktura (samozřejmě zabezpečená, výkonná a zelená), digitální transformace podniků a konečně digitalizace veřejných služeb.
Cíle digitální transformace, zdroj Jaromír Novák
Komise do června 2026 zhodnotí nastavené cíle s ohledem na technologický, hospodářský a společenský vývoj.
V třetí kapitole návrhu Evropská komise představuje komplexní mechanismus monitorování a hodnocení plnění daných cílů za pomoci existujících nástrojů jako je upravený Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) a dále pomocí klíčových ukazatelů výkonnosti (KPI), které bude každoročně nastavovat Evropská komise ve spolupráci s členskými státy. Spolu s členskými státy má Evropská komise definovat také trajektorii pokroku. Podle robustnosti mechanismu se zdá, že Evropské komisi došla trpělivost s „maňana přístupem“ členských států.
S realizací tzv. Multi-Country Projects (MCP, projekty zahrnující více zemí), které by měly vést k efektivnějšímu naplňování cílů, má pomoci „European Digital Infrastructure Consortium“ (EDIC), který má mít právní subjektivitu a vzniknout má na území členského státu rozhodnutím Evropské komise právě na žádost členského státu. Návrh v čl. 16 popisuje požadavky, které musí splňovat žádost státu na založení EDIC, samozřejmě komise může žádost zamítnout. Členské státy, které poskytují finanční či jiný příspěvek, jsou členy konsorcia s hlasovacím právem, ostatní členské státy v případě přeshraničních projektů mohou být pozorovateli.
Návrh rozhodnutí je nyní projednáván v orgánech Evropské unie.
Již schválený Národní plán obnovy se začíná zabydlovat na českých ministerstvech. Na Ministerstvu průmyslu a obchodu vzniká k 1. lednu 2022 oddělení implementace Národního plánu obnovy. Oddělení má přímo pod příslušným náměstkem centrálně administrovat komponenty Národního plánu obnovy, které jsou v současném období rozděleny ve dvou odborech sekce. Oddělení povede vedoucí, který bude mít pod sebou tři tabulková místa. S ohledem na relativně krátké termíny obsažené v Národním plánu obnovy je otázkou, zda to bude dostatečné. #tobecontinued