Všechny články autora Radim Ponert

Nedávno jsem narazil na článek s názvem 11 znaků důvěryhodného internetového obchodu, který publikoval Martin Matějka pracující jako nezávislý specialista online marketingu. Text je to zajímavý a poučný, přesto si myslím, že není úplný, že mu něco chybí.

Správný internetový obchod by měl mít podle autora textu 11 základních atributů:

1. Dobrý produkt za dobrou cenu
2. Viditelný a jasný kontakt
3. Stručné a jasné obchodní podmínky
4. Nákup bez registrace
5. Využívejte Heuréku
6. Komunikujte rychle a slušně
7. Neprovozujte eshop z garáže
8. Definujte konkurenční výhody
9. Nepouštějte se do cenové války
10. Komunikujte všude, kde to jde
11. Dejte návštěvníkům víc, než čekají

Všechny body jsou jistě důležité a víceméně se s nimi dá souhlasit. Z mého pohledu je zajímavý hlavně bod čtyři – nákup bez registrace. Ano, zbytečné a dlouhé vyplňování registračního formuláře odrazuje více jak 60 % nakupujících. Nákup bez registrace v podstatě ale neexistuje, jelikož při objednání zboží musím vždy zadat minimálně jméno, doručovací adresu a nějaký kontakt – e-mail nebo telefon. Pokud by ale eshop nabízel možnost přihlášení přes mojeID, stačilo by jedno kliknutí a veškeré aktuální kontaktní údaje by se přenesly z mého profilu. Myslím si tedy, že se podporou mojeID na eshopu částečně plní bod čtyři z uvedeného jedenáctera. S touto výhodou, tedy s mojeID, navíc automaticky přichází také zvýšení komfortu pro nakupující, což má také svoji velkou cenu.

K těm 11 vyvoleným bych přidal ještě jeden bod týkající se bezpečnosti. Pod ním si představuju jednak provozování internetového obchodu na zabezpečeném serveru. Často se setkávám s názorem, že serverový certifikát je drahý a nastavení náročné. Certifikát lze dnes zajistit již zdarma a s nastavením jistě rád pomůže provozovatel hostingu. Zodpovědný provozovatel eshopu by měl mít také své stránky chráněné DNSSECem, který zabraňuje zfalšování obsahu stránek. Splněním tohoto bodu dává provozovatel eshopu svým zákazníkům najevo, že jejich osobní data jsou uložena bezpečně a že si mohou být jisti tím, co na stránkách najdou

Z oněch 11 bodů bych tedy z vlastní zkušenosti udělal bodů 13. Jestli teď přemýšlíte nad tím, jak moc je jejich zavedení složité a náročné, tak věřte, že se nebavíme o ničem nepřekonatelném. Za tu trochu námahy určitě stojí.

Radim Ponert

Na konferenci Knihovny budoucnosti 2012, která proběhla v minulém týdnu v Pardubicích a kde se sešlo více jak 250 zástupců knihoven, byl představen připravovaný Centrální portál českých knihoven (CPK). Ten umožní získat požadované dokumenty v tradiční tištěné nebo digitální formě a pohotové a komplexní informace kdykoli, odkudkoli a kdekoli.

Jedním ze stavebních prvků projektu CPK je ověřená sdílená identita čtenáře. V přednášce „Sdílení uživatelských identit“ představil Petr Žabička z Moravské zemské knihovny v Brně knihovníkům možnost využití služby mojeID pro zavedení ověřené identity. Čtenář, který se bude registrovat v libovolné knihovně s účtem mojeID, bude uznáván i v ostatních knihovnách a v rámci všech služeb dostupných pod CPK. „Po dlouhém testování a hledání vhodné služby padla volba právě na mojeID,“ uvedl mimo jiné Petr Žabička.

Přednášku následně doplnil Martin Lhoták, ředitel Knihovny Akademie věd ČR a hlavní koordinátor projektu CPK. Znovu zopakoval, že mojeID je jedinou funkční a hodnověrnou službou pro zajištění ověřené identity v rámci projektu a doporučil knihovníkům neváhat s jeho implementací do knihovních systémů. Harmonogram projektu očekává, že během roku 2013 podpoří mojeID většina knihoven.

Radim Ponert

Právě v těchto dnech bylo zavedeno mojeID do systémů prvních knihoven. Na konferenci Knihovny současnosti 2012, která se koná tento týden v Pardubicích, představila Moravská zemská knihovna v Brně svoji implementaci služby mojeID a společnost KP SYS svůj katalog s podporou mojeID. V tuto chvíli to znamená, že kromě Moravské zemské knihovny v Brně mohou využívat mojeID také návštěvníci knihoven v Chebu a Liberci (knihovna Technické univerzity).

Společnost KP-SYS implementovala do svého systému mojeID společně s OpenID. Nasazení proběhlo nejdříve na testovacích firemních serverech a po důkladném otestování došlo na implementaci do ostré verze webového knihovního katalogu Portaro (technologie PHP). V současnosti implementují v KP-SYS mojeID do druhé generace katalogu Portaro (technologie JAVA) a rozšiřují funkcionalitu o další údaje přenášené do lokální databáze uživatelů. V plánu je dále představení tohoto řešení zástupcům knihoven na konferenci Bibliotheca Academica 2012 a samozřejmě koncovým uživatelům (podzimní Setkání uživatelů katalogu Portaro).

Moravská zemská knihovna v Brně integrovala mojeID mezi své služby počátkem minulého týdne. Úvahy o ostrém nasazení jsou už rok staré; první zmínky o mojeID se mezi knihovníky rozšířily právě před rokem na konferenci Knihovny současnosti, kde byl systém poprvé představen. Knihovna si od zavedení slibuje zejména zpříjemnění registrace do knihovny pro své čtenáře, ale zároveň propojení služeb pro již stávající uživatele. V současnosti je možné mojeID využít nejen při nové registraci do knihovny, ale také při prodlužování platnosti průkazu. V blízké budoucnosti mají v MZK v plánu umožnit plnohodnotnou registraci na dálku.

Pozadu ale nezůstávají ani ostatní producenti knihovních systémů. Intenzivně probíhají jednání o implementaci služby mojeID do systému Clavius (společnost LANius), kde je přislíbena implementace do konce roku 2012. Tento systém využívá přibližně 2 000 městských knihoven v Čechách, ale i na Slovensku. Zavedení mojeID řeší i ve společnosti Multidata Praha, která provozuje knihovnicko-informační systém ALEPH. Ten využívají především akademické knihovny, z nichž namátkou vybírám knihovnu Akademie věd České republiky, Národní technickou knihovnu nebo knihovnu Masarykovy univerzity v Brně. Oslovili jsme rovněž řadu dalších menších firem nebo společností zaměřených na open source řešení. Zde jsou jednání teprve v zárodku.

Radim Ponert