Příští rok je rokem voleb do Evropského parlamentu a rokem ustanovování nové Evropské komise. Různá zájmová sdružení a asociace firem, které ví, jakým způsobem vzniká legislativa v EU, připravují své „wish listy“ a poziční dokumenty, které mají současným ale hlavně budoucím zákonodárcům představit priority pro další období, nebo základní fungování a principy daného sektoru. Nevyhýbá se to ani digitální a internetové komunitě. EuroISPA, celoevropské sdružení evropských asociací poskytovatelů internetových služeb, zveřejnilo Manifest pro volby do Evropského parlamentu v roce 2024. V tomto manifestu žádá asociace evropské zákonodárce, aby se zavázali ke společnému provádění opatření, které budou směřovat k:
- plně funkčnímu vnitřnímu trhu,
- dlouhodobé vizi ochrany soukromí v online prostředí,
- harmonizované evropské strategii kybernetické bezpečnosti,
- legislativní neroztříštěnosti v předpisech regulujících digitální infrastrukturu.
Krátké vlny: Připomínky k novele telekomunikačního zákona
Tento týden skončilo meziresortní připomínkové řízení k návrhu technické novely zákona o elektronických komunikacích. Jaké pasáže návrhu zákona přitáhly nejvíce připomínek? Kdo navrhoval zásadní připomínky a proč?
Rakousko versus Google, Meta a TikTok: Spor o regulaci digitálních služeb
V roce 2021 schválilo Rakousko zákon, podle kterého musí domácí i zahraniční poskytovatelé služeb informační společnosti zřídit mechanismy pro oznamování a ověřování potenciálně nezákonného obsahu (s výjimkou stanovenou pro malé poskytovatele). Zákon také stanovil pravidelné a transparentní zveřejňování zpráv o nezákonném obsahu. Při nesplnění této povinnosti mohl správní orgán uložit pokutu až do výše 10 milionů eur.
Kéž by duch IETF do českého e-governmentu ráčit vešel
Pokud čtete tento článek, je to i díky lidem, kteří se na konci osmdesátých let sdružili v organizaci s názvem IETF. IETF nebo-li Internet Engineering Task Force je hlavní organizací pro vývoj standardů pro internet. Nejedná se o žádnou státem vedenou organizaci. V této organizaci nejsou žádní členové. Přihlásit se do ní může doslova každý. Kdokoliv na světě (pokud tedy není za nějakým ošklivým firewallem). Prostě klikne, že chce být na „mailing listu“ dané pracovní skupiny, nebo se přihlásí na jednání IETF (virtuálně nebo fyzicky). To je vše. Každý rok se tímto způsobem aktivně zapojí do pracovních skupin více než sedm tisíc lidí. Dobrovolně. Bez nároků na odměnu. S jediným cílem – aby internet lépe fungoval.
Krátké vlny: Obnova přídělů pro O2 a T-Mobile v roce 2024
Na konci října zahájil Český telekomunikační úřad veřejnou konzultaci k závěrům přezkoumání, zda stále trvají důvody pro omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů v pásmech 900 MHz a 1800 MHz. Přezkum omezení počtu práv je jedním z prvních kroků vedoucím k vydání přídělu, pokud přezkum ukáže, že je potřeba omezovat počet práv v daném kmitočtovém pásmu. A také prvním krokem pro obnovu přídělu v případě, kdy současnému držiteli příděl končí. V tomto konkrétním případě jsou současnými držiteli přídělů, které končí k 22. říjnu 2024, společnosti O2 a T-Mobile.
Středoškoláci zazářili: Hackathon otevřených dat plný kreativity a inovací
Každý podzim v sušickém gymnáziu probíhá Odborná konference a hackathon otevřených dat Plzeňského kraje. Ani tento rok tomu nebylo jinak a ve dnech 20.- 21. října 2023 předal pomyslný klíč od gymnázia místní ředitel Ivan Kratochvíl organizátorům hackathonu v čele s Karlem Rejtharem. A zástupce sdružení CZ.NIC, které dlouhodobě podporuje otevírání dat v České republice, u toho nemohl chybět.
Krátké vlny: Velké změny ve Vysočanech aneb ČTÚ v novém kabátě
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zahájilo v krátkém sledu meziresortní připomínková řízení k dvěma zákonům, které výrazně upravují kompetence Českého telekomunikačního úřadu.
Internetové sítě v EU a Česku
Na konci září vydala Evropská komise zprávu “Broadbandové pokrytí 2022″, která obsahuje srovnání rozvoje vysokorychlostních sítí elektronických komunikací mezi lety 2021 a 2022. Jak si stojí EU a Česká republika? Zpráva slouží pro porovnání jednotlivých členských států při plnění cílů stanovených v politickém programu Digitální dekády. Konkrétně se jedná o cíl „Gigabitové připojení pro všechny do roku 2030“ a „alespoň 5G ve všech obydlených oblastech“.
Výsledek veřejné konzultace o budoucnosti evropských telekomunikací
Po nekonečně dlouhé době včera Evropská komise zveřejnila výsledek „průzkumné konzultace“, která proběhla na jaře na téma budoucnost sektoru elektronických komunikací a jeho infrastruktury. Samotná konzultace byla kritizovaná odbornou veřejností za své některé manipulativní otázky a pro své příliš prooperátorské zaměření. Obecně byla považovaná za další krok legitimizující zavedení institutu dodatečných plateb, které by mohli operátoři účtovat velkým poskytovatelům obsahu. Naštěstí zveřejněné výsledky ukazují, že Evropská komise se rozhodla nenasměrovat budoucnost evropských telekomunikací touto kontroverzní cestou. Prozatím.
Krátké vlny: Kybernetické útoky, drony a propaganda aneb Zpráva vojenského zpravodajství za rok 2022
Vojenské zpravodajství zveřejnilo svoji Výroční zprávu za rok 2022. Jen na úvod zopakování základní terminologie. Vojenské zpravodajství je jednotnou ozbrojenou zpravodajskou službou České republiky, která jako jediná česká zpravodajská služba integruje jak rozvědnou, tak kontrarozvědnou činnost. Tím se liší od ostatních dvou českých zpravodajských služeb. Bezpečnostní informační služba je civilní kontrarozvědnou tajnou službou (služba operuje v Česku a chrání náš stát před cizími agenty) a Úřad pro zahraniční styky a informace, která má operovat pouze v zahraničí. Veřejné části jejich výročních zpráv dávají nám obyčejným smrtelníkům možnost nahlédnout na hlavní aktivity, na které se služby daný rok zaměřovaly.