Krátké vlny: Vládní restart podpory IPv6

Kdysi dávno, už tomu bude 15, resp. 11 let, vláda uložila ministerstvům a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy úkol vyžadovat při nákupu relevantních služeb podporu technologie DNSSEC a poskytovat své webové stránky, elektronické podatelny a další služby e-governmentu i přes internetový protokol IPv6. Poslední zpráva o zavádění technologie DNSSEC a IPv6 ve státní správě byla předložena v roce 2015. Bylo zjištěno, že jednotlivá ministerstva i ostatní orgány státní správy plní usnesení vlády uspokojivě. Od té doby při příležitosti spuštění nové služby státu proběhne většinou na sociálních sítích komentář, že daný rezort nesplňuje vládní usnesení, protože kašle na IPv6 a to je tak všechno. Naposled se tomu stalo při uvedení e-sbirky.

Sonda v síti: Legislativní plány vlády v digitální oblasti pro rok 2024

Plán legislativních prací vlády je tradiční dokument, kterým vláda dopředu oznamuje, na jaké zákony a jejich novely se v tom daném roce zaměří. Samozřejmě to neznamená, že pokud zákon je potřeba znovelizovat a není v Plánu legislativních prací, že jej ministerstvo nemůže do vlády předložit. A naopak. Pokud ministerstvo nechce být honěno za nesplnění termínů, tak návrh zákona (i když ví, že ho bude muset připravit), do Plánu legislativních prací prostě nedá.

Krátké vlny: Předsednická Belgie a její digitální priority

Belgie převzala od Španělska s novým rokem předsednickou štafetu v Radě EU. Belgičané povedou své předsednictví pod heslem „Chránit. Posilovat. Připravit.“, a chtějí se zaměřit na šest tematických oblastí:

  • obranu právního státu, demokracie a jednoty,
  • posílení naší konkurenceschopnosti,
  • prosazování ekologické a spravedlivé transformace,
  • posílení naší sociální a zdravotní agendy,
  • ochrana lidí a hranic,
  • podpora globální Evropy.

Krátké vlny: Šťastné a (kyber)bezpečné

Nárůst kybernetické kriminality je alarmující. Již na jaře tohoto roku byly publikovány statistiky dokazující, že v roce 2022 tvořila kybernetická kriminalita s více než 18 500 skutky přes 10 % z celkové registrované kriminality v Česku. Důraz je nutno klást na slovo „registrované“, s nenahlášenými kybernetickými zločiny to číslo může být ještě vyšší.

Krátké vlny: Jak nerozbít internet

Příští rok je rokem voleb do Evropského parlamentu a rokem ustanovování nové Evropské komise. Různá zájmová sdružení a asociace firem, které ví, jakým způsobem vzniká legislativa v EU, připravují své „wish listy“ a poziční dokumenty, které mají současným ale hlavně budoucím zákonodárcům představit priority pro další období, nebo základní fungování a principy daného sektoru. Nevyhýbá se to ani digitální a internetové komunitě. EuroISPA, celoevropské sdružení evropských asociací poskytovatelů internetových služeb, zveřejnilo Manifest pro volby do Evropského parlamentu v roce 2024. V tomto manifestu žádá asociace evropské zákonodárce, aby se zavázali ke společnému provádění opatření, které budou směřovat k:

  • plně funkčnímu vnitřnímu trhu,
  • dlouhodobé vizi ochrany soukromí v online prostředí,
  • harmonizované evropské strategii kybernetické bezpečnosti,
  • legislativní neroztříštěnosti v předpisech regulujících digitální infrastrukturu.

Krátké vlny: Připomínky k novele telekomunikačního zákona

Tento týden skončilo meziresortní připomínkové řízení k návrhu technické novely zákona o elektronických komunikacích. Jaké pasáže návrhu zákona přitáhly nejvíce připomínek? Kdo navrhoval zásadní připomínky a proč?

Rakousko versus Google, Meta a TikTok: Spor o regulaci digitálních služeb

V roce 2021 schválilo Rakousko zákon, podle kterého musí domácí i zahraniční poskytovatelé služeb informační společnosti zřídit mechanismy pro oznamování a ověřování potenciálně nezákonného obsahu (s výjimkou stanovenou pro malé poskytovatele). Zákon také stanovil pravidelné a transparentní zveřejňování zpráv o nezákonném obsahu. Při nesplnění této povinnosti mohl správní orgán uložit pokutu až do výše 10 milionů eur.

Kéž by duch IETF do českého e-governmentu ráčit vešel

Pokud čtete tento článek, je to i díky lidem, kteří se na konci osmdesátých let sdružili v organizaci s názvem IETF. IETF nebo-li Internet Engineering Task Force je hlavní organizací pro vývoj standardů pro internet. Nejedná se o žádnou státem vedenou organizaci. V této organizaci nejsou žádní členové. Přihlásit se do ní může doslova každý. Kdokoliv na světě (pokud tedy není za nějakým ošklivým firewallem). Prostě klikne, že chce být na „mailing listu“ dané pracovní skupiny, nebo se přihlásí na jednání IETF (virtuálně nebo fyzicky). To je vše. Každý rok se tímto způsobem aktivně zapojí do pracovních skupin více než sedm tisíc lidí. Dobrovolně. Bez nároků na odměnu. S jediným cílem – aby internet lépe fungoval.

Krátké vlny: Obnova přídělů pro O2 a T-Mobile v roce 2024

Na konci října zahájil Český telekomunikační úřad veřejnou konzultaci k závěrům přezkoumání, zda stále trvají důvody pro omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů v pásmech 900 MHz a 1800 MHz. Přezkum omezení počtu práv je jedním z prvních kroků vedoucím k vydání přídělu, pokud přezkum ukáže, že je potřeba omezovat počet práv v daném kmitočtovém pásmu. A také prvním krokem pro obnovu přídělu v případě, kdy současnému držiteli příděl končí. V tomto konkrétním případě jsou současnými držiteli přídělů, které končí k 22. říjnu 2024, společnosti O2 a T-Mobile.

Středoškoláci zazářili: Hackathon otevřených dat plný kreativity a inovací

Každý podzim v sušickém gymnáziu probíhá Odborná konference a hackathon otevřených dat Plzeňského kraje. Ani tento rok tomu nebylo jinak a ve dnech 20.- 21. října 2023 předal pomyslný klíč od gymnázia místní ředitel Ivan Kratochvíl organizátorům hackathonu v čele s Karlem Rejtharem. A zástupce sdružení CZ.NIC, které dlouhodobě podporuje otevírání dat v České republice, u toho nemohl chybět.