Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zahájilo v krátkém sledu meziresortní připomínková řízení k dvěma zákonům, které výrazně upravují kompetence Českého telekomunikačního úřadu.
První změnu přináší čistě procesní norma návrh zákona o digitální ekonomice, který ustanovuje Český telekomunikační úřad do role digitálního koordinátora ve smyslu nařízení o digitálních službách (nařízení o DSA). Kromě toho je tento návrh částečným adaptačním předpisem k nařízení o správě dat. To ale není vše, návrh obsahuje i části z původní směrnice o elektronickém obchodu a nařízení o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb, protože po přijetí tohoto návrhu zákona přestane platit současný zákon o některých službách informační společnosti.
Jak uvádí ministerstvo, cílem návrhu zákona je zajištění správného fungování vnitřního trhu v oblasti digitální a datové ekonomiky prostřednictvím vytvoření jasného a předvídatelného právního rámce pro vymáhání povinností plynoucích ze souvisejících právních předpisů EU. K tomu by měl právě napomáhat digitální koordinátor. Spolu s ním dojde k rozšíření kompetencí také Úřadu na ochranu osobních údajů.
Návrh zákona upravuje certifikační proces pro instituty z DSA, a to pro
a) subjekt pro mimosoudní řešení sporu,
b) důvěryhodného oznamovatele a také pro
c) prověřeného výzkumného pracovníka.
Tyto certifikační procesy povede Český telekomunikační úřad.
Podle nařízení o správě dat bude úřad také vydávat poskytovateli služeb zprostředkování dat potvrzení o splnění podmínek pro zprostředkování dat. Zprostředkovatelé dat („data intermediaries“) mají být rozvíjejícím se typem služby v datové ekonomice, která propojuje nabídku a poptávku po datech. Úřad dále bude registrovat organizace pro tzv. datový altruismus a vést rejstřík uznaných organizací pro datový altruismus. O datový altruismus se bude jednat, pokud jednotlivci nebo firmy dobrovolně a bez odměny zpřístupní data, která vytvářejí, k použití pro cíle obecného zájmu (boj proti změně klimatu, zlepšení mobility, lepšího poskytování veřejných služeb atd.) Zpřístupnění dat je bez odměny, nicméně subjekty údajů mohou obdržet náhradu nákladů, které jim při zpřístupňování jejich údajů vzniknou.
Protože se jedná o adaptační normu, musí obsahovat kromě určení orgánů dozoru také část věnující se přestupkům a sankcím nicméně v mantinelech a hranicích, které stanovila evropská norma. V rámci dozorové činnosti návrh předpokládá, že zaměstnanci ČTÚ, kteří budou vykonávat kontrolní činnost, budou moci používat tzv. krycí prostředky (včetně krycích dokladů), které mají sloužit k zastírání skutečné totožnosti kontrolující osoby. Tento nástroj může již nyní využívat pracovník České obchodní inspekce. Do budoucna by možná stálo za úvahu využívání tohoto institutu sjednotit.
Jedná se o minimalistickou adaptaci a MPO odolalo všem vnitřním i vnějším pokušením návrh vylepšovat národním kreativním umem. Bohužel ten se zřejmě bude snažit prosadit v připomínkách od různých zájmových subjektů.
Druhý návrh zákona, který je v meziresortu a který upravuje kompetence ČTÚ, je tzv. technická novela zákona o elektronických komunikacích. Po diskuzích, které začaly již vloni v Poslanecké sněmovně, návrh přináší rozšíření kompetencí ČTÚ při rozhodování sporů mezi „operátorem“ a jeho zákazníkem. Nově bude ČTÚ tedy rozhodovat takové spory, pokud se týkají:
a) peněžitého plnění sjednaného v přímé souvislosti se smlouvou o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, a to za služby nebo zboží, popřípadě jiná plnění, které nejsou službou elektronických komunikací, ale slouží k jejímu zřízení nebo zrušení, poskytování, provozu nebo údržbě, nebo podpoře, včetně sjednání výhody splátek, týká-li se takové sjednání alespoň v části jistiny úhrady podle § 129 zákona,
b) platby provedené na základě příkazu koncového uživatele osobou vykonávající komunikační činnost, jestliže částka platby odpovídá nejvýše 50 eurům a celková částka plateb provedených za 1 měsíc odpovídá nejvýše 300 eurům, a platba:
1. slouží k zaplacení za hlasové služby nebo digitální obsah, nebo
2. je prováděna prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení za účelem zaplacení za vstupenky nebo jízdenky nebo za charitativním účelem,
c) úhrady za audiovizuální mediální služby na vyžádání a jiný digitální obsah, pokud je poskytován osobou vykonávající komunikační činnost jako doplňková služba k účastníkem sjednané službě elektronických komunikací, a rovněž úhrady za komunikaci na telefonní čísla s vyjádřenou cenou,
d) úhrady za koncové zařízení a zřízení koncového bodu sítě, pokud je součástí balíčku podle § 63c.
Tyto spory o nezaplacené SMS jízdenky, dotovaná koncová zařízení atd., doposud rozhodují obecné soudy (pokud se operátoři rozhodnou částku na dlužníku vymáhat) a navrhovaná změna přináší sjednocení rozhodování sporů a fakticky přinese úsporu jak státu, věřiteli, ale i dlužníkovi. ČTÚ již nebude muset přerušovat a zastavovat v části správní řízení a bude moci rozhodnout o celé nárokované částce.
Podmínkou samozřejmě je, že úhrada za výše uvedené služby musí být účtována společně s vyúčtováním za vlastní službu elektronických komunikací.
Druhou výraznou změnou této novely je zrušení Rady Českého telekomunikačního úřadu a nahrazení tohoto institutu modelem „předseda + dva místopředsedové“. Model kolektivního orgánu by měl být vystřídán modelem monokratickým, což není v podmínkách EU i České republiky nic neobvyklého. Asi bychom našli dost důvodů proč obhajovat jednu nebo druhou variantu, ať už je to efektivnější řízení úřadu spojené s odpovědností konkrétních osob a úspora finančních prostředků (v případě modelu „předseda-místopředsedové), nebo více kompetenčního vyvažování v případě, že by se předseda/předsedkyně zbláznil/la (v případě modelu Rada). Ve finále to bude o konkrétních lidech, kteří budou do těchto pozic jmenováni vládou na návrh MPO a bude tedy opět odpovědností vlády, aby zajistila výběr kompetentního vedení úřadu.
Z ryze technických částí novela zákona například rozšiřuje využití institutu individuálního oprávnění pro experimentální účely, upravuje dílčím způsobem zkoušky pro odbornou způsobilost podle § 26, rozšiřuje titul pro čerpání finančních prostředků úřadem z radiokomunikačního fondu a úpravu počítání úhrady v případě předčasného ukončení smluvního vztahu u spotřebitele a koncového uživatele (§ 63b).
Pokud budou návrhy zákonů schváleny, bude se jednat o největší změny od roku 2005, kdy ČTÚ získal pozici ústředního orgánu státní správy s kompetencemi nezávislého regulačního úřadu nad trhem elektronických komunikací a poštovních služeb. Přerod do regulátora „digitálního trhu“ nebude zřejmě bezbolestný, ale v současném propojeném digitálním světě je to nutný krok bez ohledu na evropská nařízení.