Děkuju ti, jistá Terezo, když jsi na prahu dospělosti řekla: “Proč používáš qwertz, to musíš furt přepínat, ne?” Zjistiv, že existuje ještě jiná klávesnice než qwertz, vybředl jsem z pasti mezi psaním na českých a nečeských strojích.
Abych ještě vybřednul z pasti mezi češtinou a programováním, začal jsem používat rozložení klávesnice qwerty programátorská. Na čtvrté řadě písmenek má českou diakritiku, s Shiftem číslíčka a s AltGr anglické znaky od vykřičníku po závorky. Pryč jsou doby, kdy jsem byl otrokem přepínání klávesnice a zmatků s tím spojených a chodil v anglickém layoutu ke čtyřce na dolar.
Asi nikde neoceníte unifikovanou českou qwertY víc, než když si ušetříte mind blowing 👦💣 z toho, jak vám text skáče sem a tam. Kdo někdy v dokumentu lítal jako na koštěti, ví, o čem mluvím.
(Možná i právě proto bývá opakem ke Ctrl+Z místo ypsilonu shiftovaná zkratka Ctrl+Shift+Z.)
To mě vám takhle ve Francii jednou k smrti vyděsila azerty. Po prvním šoku jsem psal ¾ hodiny mail rodině, že žiju a tak, zatímco se mi webový mailový klient odhlásil (bylo to dávno). Chtěl jsem si zkopírovat text do schránky Ctrl+a Ctrl+c. Čímž jsem o text přišel, protože písmeno ‘a’ tam nebylo a Ctrl+Z, kterým se vrací poslední operace, jsem nenašel už vůbec nebo ho tenkrát ještě textová pole prohlížečů neznala.
Mimochodem – kdo často píšete francouzské znaky, možná oceníte czech-friendly layout Francie-Švýcarsko.
Kromě standardních rozložení existuje layout Dvorak, ten ale pro češtinu navzdory jménu není vhodný.
Jakou klávesnici?
Jestli pořizujete notebook a rozhodujete se podle klávesnice, berte tu, která má Numpad zvlášť. Spoustu skvělých kláves navíc.
Naopak neberte tu, která má místo levého Ctrl tlačítko Fn, to je zvěrstvo proti malíčku. Když budou dvě nezávislá Win tlačítka, lépe tomu. Než Fn oceníte Menu. Protože Menu na Fn přemapujete, ale Fn nepřemapujete vůbec nikam.
Jestli se neznáte, dovolte, abych vám představil klávesu Menu vedle pravého Win.
Herní fandové a hračičkové jistě mají prozkoumány různé blikající potvory, ergonomické hýčkátory, crowdfundingové portály nabízejí taková tělesa, že nevíte, jestli je to klávesnice, nebo už družice. Existují firmy, které vám vylisují klávesnici přesně s těmi tlačítky, jaká chcete. Já jsem prozatím nejšťastnější s úplně obyčejnou.
K pokročilejšímu zamýšlení doporučuju návrhy grafika Jakuba Spurného, který se zajímal o alternativní zadávání textu. Na 18 stránkách úderně popisuje jednak využití herních konzolí, jednak zkoumá zadávání textu pomocí českých bigramů, kdy většina kláves píše dvě písmena současně (podle prvního řádku se jmenuje U–nu–ru–tu). Snadno realizovatelné je pak pojednání o layoutu Nositel. Zde se vychází z myšlenky Dvoraka, který za výsostný znak efektivity považoval střídání rukou. Spurný vlevo umisťuje samohlásky, vpravo ostatní písmena a ke své práci přikládá několik vizuálních studií, kde je na frekvenční analýze vidět úspora oproti qwertz.
Jedná se sice ještě o práci bakálářskou, ale tenhle kluk, kterému jsem měl tu čest před sedmi lety s realizací jednoho z uvedených z nápadů připomoci, má letos už Českého lva.
Rychlá palba
Co ale doporučím pro každé vstupní zařízení, kam budete psát své hello worldy, je zrychlit keystrokes, údery na klávesnici. Jak lidi mají používat klávesnici, když je tak pomalá? Zvlášť Windows má (mívalo) nesnesitelně pomalou kadenci, možná proto, aby počítač byl přístupnější i méně hbitým. Pokročilý uživatel si rychlost zvýší, začátečník však zpomalit neumí.
Stisk klávesy totiž není jednorázový; liší se stlačení (key down), držení (key press) a uvolnění (key up). Některé klávesy generují jediný key press, ať je držíte jakkoli dlouho (Shift), když však podržíte klávesu F, brzo se vám bude textové pole famfrnět. No a množství vypsaných znaků, řekli bychom rychlost frnění, udává minimální povolená doba mezi dvěma vyprodukovanými key pressy, která je ve výchozím nastavení žalostně pomalá. U písmen to ani tak nevadí, chrání-li uživatele před tím, aby napsal víc, než chtěl. Žalostná je hlavně při přesunu šipkami – zvlášť mezi prvním a druhým key pressem proběhne celá uherská vteřina.
A přitom stačí rychlá pomoc. Příkaz xset r rate 200 ji zcukne na 200 milisekund.
Co je to karet?
Přestože mnozí intuitivně tuší, věřím, že většinu lidí nikdy nenapadlo, že každý počítač má dva kurzory. Klávesnice že má kurzor? Čemu říkáte kurzor? Proč neřeknete myš?
Ano, správně, kurzor náleží především myši, kdežto karet je kurzor klávesnice.
Česky přeloženo znamená caret vynechávka a jestli jste měli programovatelnou kalkulačku, pamatujete čtvereček “vynechaného” místa, kam vkládáte znak. Stejný vidíte, pokud klávesou Insert instruujete textový editor, aby místo vkládání znaky přepisoval. V dnešních textových editorech je jinak karet svislá čárka v bodě, kam stiskem vkládáte písmeno do textu. Ale pozor, i okna nebo prvky, jež žádný textový vstup zdánlivě nemají, mohou dostat karet, dostat fokus (ohnisko) → stisk klávesnice je pak k vyhodnocení předán danému prvku.
Ale zůstaňme u editace. Co umí karet kromě psaní písmen?
→ Například psát speciální znaky. Na Windows Alt+64 vytáčí zavináč už desítky let.
→ Vkládat řídící znaky – jako třeba Enter z krásného českého slova odentrovat. A když libovolnou volbu Enter nepotvrdí, zkuste Ctrl+Enter. Typicky e-mail, kde Enter odřádkovává, Ctrl+Enter odesílá. (V jiných programech zase Shift+Enter odřádkovává.)
→ Poslední tip? Když jsem zjistil, že Ctrl+↔︎ v psaném textu skáče po slovech doleva a doprava, domníval jsem se, že už mi žádná dívka neodolá. (Mýlka.)
Nebojte se při pohybu textu šipkami držet Ctrl a Shift. Enormní zrychlení.