Na konci loňského roku přijala vláda Usnesení č. 982, které zavádí povinnost zabezpečení domén držených státní správou prostřednictvím technologie DNSSEC. Usnesení vlády se zaměřuje rovněž na podporu IPv6, kdy ve srovnání s usnesením z roku 2009 rozšiřuje okruh subjektů, které musí u svých elektronických služeb podporovat IPv6. Ve svém dnešním příspěvku bych se rád na nové usnesení vlády podíval trošku podrobněji a zároveň přidal pár statistických dat jako příspěvek do diskuze na téma, zda má cenu mít usnesení vlády, které nemá žádné sankce a zda takovýto dokument není jen „prázdným plácnutím do vody“.
IPv6: současný stav
Povinnost podporovat na svých serverech IPv6 byla vládou schválena již v červnu 2009 s tím, že jednotlivé orgány státní správy (tj. ministerstva a další centrální úřady jako např. Český statistický úřad či Energetický regulační úřad) měly za povinnost do 31. prosince 2010 zabezpečit přístup ke svým stránkám jak prostřednictvím protokolu IPv4, tak protokolu IPv6. Stejná povinnost pak byla doporučena pro kraje včetně hl. města Prahy.
Pokud se podíváme na aktuální výsledky podpory IPv6 u jednotlivých orgánů veřejné správy (viz graf), zjistíme, že podpora nové verze internetového protokolu je u státní správy mnohem vyšší, než ve zbytku domény .cz, přičemž vidíme znatelný rozdíl mezi státní správou, která je přímo dotčena usnesením vlády č. 727 z roku 2009, a samosprávou. U měst a obcí pak stojí za povšimnutí téměř čtyřnásobný růst podpory IPv6 na straně webových serverů, který je částečně způsoben rovněž zahrnutím podpory této technologie jako jednoho z kritérií soutěže Zlatý erb, kterou jsme se rozhodli jako technologický partner podpořit rovněž v letošním roce.
IPv6: co přináší nové usnesení vlády
V rámci nového usnesení vlády přijatého na sklonku loňského roku považuji osobně za nejdůležitější nový bod 1. d), tj. „zahrnout požadavek na podporu IPv6 do všech relevantních výběrových řízení, a to jak na dodávky služeb, tak zboží (hardware), i jako nedílnou součást požadavků na všechny nově podpořené projekty a jejich součásti financované ze strukturálních fondů v tomto i nadcházejícím finančním období.“ Oproti původnímu usnesení vlády se povinnost podpory IPv6 rozšiřuje rovněž o příjemce prostředků ze strukturálních fondů. Zde je nutné si uvědomit, že v rámci tzv. publicity patří webové prezentace mezi nejoblíbenější nástroje, přičemž často se nejedná o samostatný web, ale jen o začlenění jedné (či několika málo stránek) do stávajícího firemního webu. V této souvislosti stojí za připomenutí, že z TOP100 firem podporuje na webových serverech IPv6 pouze 5 % největších podniků.
V případě zájmu se mocným nástrojem na prosazení IPv6 může pak stát požadavek jejího povinného zahrnutí do všech relevantních výběrových řízení. Je ale nutné si uvědomit, že pod pojmem „relevantní výběrová řízení“ se již nemusí skrývat jen tendery související se zajištěním webové prezentace, ale rovněž s nákupem datových služeb (včetně mobilních), což podporuje rovněž Český telekomunikační úřad, který 20. prosince 2013 zveřejnil Obecná pravidla řízení datového provozu. Podle těchto pravidel se pak službou přístupu k síti internet rozumí:
veřejně dostupná služba elektronických komunikací, která umožňuje využívání obsahu, aplikací a služeb sítě internet, a tím propojení prakticky všech koncových bodů připojených k síti internet (a to protokolem IPv4 a IPv6), bez ohledu na použitou technologii sítě.
Zde bude zajímavé sledovat, zde se povinnost zajištění konektivity jak přes IPv4 či IPv6 nestane další součástí boje v rámci elektronické aukce komunikační infrastruktury veřejné správy, tzv. KIVS.
DNSSEC
Pokud se podíváme na aktuální statistiky, zjistíme, že průměr počtu zabezpečených domén .cz dosahuje 37,1%, zatímco u státní správy se to o 10 procentních bodů méně – konkrétně jen čtyři ministerstva ze čtrnácti a tři ze třinácti ústředních orgánů státní správy.
Situace je tak zde zcela opačná, než u IPv6 a z tohoto pohledu je usnesení vlády vítaným nástrojem, který – dle zkušeností s IPv6 – sice zřejmě nikdy nezaručí 100% přijetí této technologie, ale může výrazně urychlit její zavedení. V rámci podpory rozšíření obou technologií se pak Akademie CZ.NIC rozhodla všem účastníkům z veřejné správy nabídnout speciální akci: dva kurzy (IPv6 a DNSSEC) za cenu jednoho.
Hřejivé na srdci je pak i to, že u DNSSEC se Česká republika stala první zemí min. v Evropě, která nařídila veřejné správě zabezpečení svých domén, což byl možná i jeden z důvodů, proč nedávné Usnesení vlády označil renomovaný publicista Jiří Peterka jako jednu z 10 nejvýznamnějších událostí českého eGovernmentu za rok 2013.
Jiří Průša