Informační server Živě.cz ve svém článku Konec internetové pornografie v Čechách tvrdí o webových službách typu Facebook a o internetu obecně, že „podstatnou část těchto transformovaných, nebo zcela nově vzniknuvších informací představuje porno – pornografický multimediální obsah“. A není to jen záležitost tohoto článku, je to klasické klišé, které je možné slyšet z různých stran. Je ale skutečnost opravdu taková? Co tedy nejčastěji najdete na českém internetu resp. českém webu? Budou to ta zmiňovaná spousta porna nebo hodnotné informační zdroje?
V rámci průzkumu mezi weby s adresou obsahující .cz jsme loni náhodně vybrali jeden tisíc domén a prozkoumali je (obsah webu byl hodnocen reálným člověkem), abychom se pokusili tyto otázky zodpovědět. Hledače senzací musím ale zklamat a výše uvedené klišé vyvrátit. Ukázalo se, že český internet je přece jen spíše tou informační superdálnicí; že je prakticky celý tvořen „webovými prezentacemi“, tedy stránkami jednotlivců, firem či institucí. Porno tvoří pouze zanedbatelnou část, která je navíc ještě menší než jsou celosvětové odhady, viz následující graf (čísla jsou pouze za domény, na kterých nějaká webová stránka byla – 85 % ze všech).
Jelikož máme v plánu průzkum opakovat, uvidíme zda se situace změní, případně jestli budeme moci vyvrátit nějaké další „zažité“ tvrzení.
PT
Má k lidem v ČR blíže doména .info? Podle Ministerstva vnitra ano
Lidové noviny přinesly zprávu o spuštění datových schránek, které od 1. července t. r. umožní jednodušší komunikaci mezi občany – ať fyzickými, tak právnickými osobami – a státními orgány.
Že se jedná o věc záslužnou a prospěšnou, je nabíledni. Kromě ochrany životního prostředí (protože ony se ty pověstné pruhované obálky jen tak zničehonic neobjeví, dále jsou tu papíry, které se do nich obvykle vkládají a nakonec to všechno někdo rozváží, povětšinou ne na koni nebo jiném ekologickém prostředku, nehledě na to, že dost často se ten poslední „někdo“ ani nenamáhá oznámit, že na nás taková zásilka čeká) se i ve státní správě přeneseme zase o něco blíž 21. století a budeme více komunikovat elektronicky. Právnickým osobám zapisovaným do obchodního rejstříku bude datová schránka zřízena automaticky, fyzickým osobám, ať už podnikatelům nebo občanům, na žádost.
Co ale na první pohled zarazí je, že Ministerstvo vnitra, které datové schránky zřizuje a spravuje, pro umístění informačního webu (reálně provozovány budou pravděpodobně tamtéž, i když uvidíme) použilo gTLD .info, nikoliv národní .cz, pod kterou funguje např. CzechPoint. Bylo by to logické, zvláště, když se jedná o prostředek mající usnadnit život subjektům v rámci České republiky – TLD je jedním ze znaků, který identifikuje obsah, který je pod doménou umístěn v rámci určitého teritoria, má-li se jednat o oficiální stránku orgánu veřejné správy, očekávat by se dala tím spíše. Tento stav je, bohužel, opět dokladem nejednotném přístupu při využívání možností, které Internet nabízí. Doména datoveschranky.cz je registrována na fyzickou osobu od 7. února 2008, přičemž ministr vnitra Ivan Langer o úmyslu datové schránky zavést informoval již 31. srpna 2007 (viz článek v Hospodářských novinách) a zmíněny jsou také v informační brožuře k eGovernmentu, která vznikla v dubnu téhož roku (k dispozici na stránkách MV ČR). Podobná věc se státní správě už párkrát „povedla“, z relativně nedávné doby lze vzpomenout spuštění služby InfoSoud (doména infosoud.cz Ministerstvu spravedlnosti také nepatří…). Vzhledem k tomu, jak zásadně může funkčnost této domény, samozřejmě za předpokladu, že systém datových schránek bude provozován právě na ní, ovlivnit život mnoha lidí, je překvapivé, že ministerstvo nechá pro tento účel zaregistrovat doménu v registru spravovaném zahraničním subjektem, ačkoliv má fungování CZ.NIC „posichrováno“ memorandem. Lze si těžko představit, pokud by správce .info svoji činnost z různých důvodů na kratší či delší okamžik přerušil nebo dokonce ukončil, rychlé řešení vedoucí k obnovení provozu. Jistě, je to poněkud katastrofická vize, ale v období celosvětových ekonomických problémů ji vyloučit nelze. Mnohem reálnější podobu mohou mít případné potíže se současným držitelem domény datoveschranky.info (ano, ministerstvo není jejím držitelem) nebo s obsahem, který se může objevit na ekvivalentu pod .cz, kam se jistě nemalý počet zájemců o datovou schránku či informace o ní podívá.
Zuzana Durajová
Kde je jádro VoIP pudla?
Jiří Hlavenka komentuje ve svém včerejěím článku situaci na trhu IP telefonie a dodává, že možná právě letos díky aktivitám, které už proběhly nebo jsou v plánu („nahé“ ADSL bez paušálu za telefon, dostupnost mobilních přístrojů s VoIP a snížení propojovacích poplatků za volání do mobilních sítí), bude IP telefonie úspěšnější a dočká se většího zájmu uživatelů. Všechny výše uvedené akce určitě rozjezd VoIP podpoří – s tím nelze než souhlasit. Problematické je ovšem zdůvodnění, proč za poslední léta slovy autora „obor upadl poněkud do letargie – nejenom, že se o VoIP skoro přestalo psát a mluvit, ale příliš se nezvyšuje ani zájem uživatelů.“
Vinu není možné svalovat jen na to, že bylo ADSL vázáno s telefonem, že lidé raději používají mobilní přístroje, vysoké poplatky či „FUD“ šířený díky obrovským marketingovým rozpočtům velkých operátorů. Už i autor naznačuje, že dobrý produkt lze prosadit i jinak než masivní marketingovou komunikací. Každopádně právě marketing vidím jako hlavní důvod prozatímního neúspěchu VoIP operátorů. Marketing totiž není jen komunikace, ale připomeňme si další složky jeho mixu – produkt, cenu a distribuci. Zdá se vám, že se v těchto dalších parametrech VoIP operátoři nějak odlišili od velkých operátorů?
Snad jedině cenou. Přišli s nějakým inovativním produktem či službou? Zkusili prodávat své služby nějakým zajímavým způsobem? Propagací se velkým operátorům nemohou rovnat, to je jasné. Malý rozdíl v ceně ovšem v hi-tech odvětví, kam telekomunikace patři, rozhodně nestačí. Pracovat s cenou je totiž velmi jednoduché i pro velké hráče. Dokud VoIP operátoři nepřijdou s nějakým zajímavým produktem, jako třeba Skype s geniálně jednoduchým telefonem se spoustou doplňkových služeb. Dokud nebudou své služby nabízet neotřelým způsobem, jako například jeden z norských operátorů, který prodává telefonní kity a kredit pro ně na benzinových stanicích. Jestli jediným rozdílem mezi nimi a velkými operátory bude pár haléřů v ceně minutové sazby za volání do Albánie mimo špičku, potom budou stále živořit na okraji.
PT
Kdy se dočkáme nových gTLD?
V loňském roce bylo jedním z hlavních témat globální správy doménového systému zavedení nových generických domén nejvyšší úrovně – gTLD. Velmi hlasití byli i zástupci městských domén, především .berlin, .nyc a .paris. Generické domény už vznikaly i dříve, vzpomeňme na vznik .museum a .aero, nicméně rozhodně nešlo o transparentní a systematický proces. ICANN se proto rozhodl tomto tlaku částečně podvolit a začal připravovat v rámci speciálního programu proces a pravidla pro zavádění nových gTLD.
Zavedení nových gTLD je ovšem velmi kontroverzní téma, protože nové domény, jak to tak už bývá, nemusí znamenat jen pozitiva. Mezi nimi jsou nejčastěji udávány otevření prostoru pro nové služby či inovace, větší konkurence na trhu doménových jmen nebo to, že by měl existovat jasný postup zavádění, méně chaotický, než je ten současný. Proti tomu jsou ovšem možná negativa, jako že doménový prostor se stane nepřehledným pro uživatele, bude ještě více sporů o domény nebo že nové domény nebudou úspěšné.
ICANN navrhl pravidla, jak by nové domény měly vznikat a vyzval veřejnost, aby tato pravidla komentovala. Jedním z nejzajímavějších příspěvků v této kauze je nedávné vyjádření vlády Spojených Států. Postoj vlády USA má pro ICANN velký význam, protože právě tato vláda (prostřednictvím DoC a pak NTIA) vznik ICANN umožnila a dodnes mají obě strany speciální smlouvu, která vznik a změny domén nejvyšší úrovně řídí. Komentář upozorňuje na fakt, že ICANN zatím nedodržel svůj vlastní závazek, kterým je vypracování studie týkající se ekonomických dopadů zavádění nových domén. Osobně si myslím, že ICANN bude na tento komentář reagovat a tyto studie vypracuje. Nicméně to jistě bude nějaký čas trvat. Uvidíme tedy, jak rok 2009 posune tuto debatu dále. Můj názor je, že vznik nových domén to zásadně pozdrží, možná až do roku 2010. Uvidíme.
Ondřej Filip