Quo vadis WHOIS?

Jedním z témat proběhnuvšího zasedání organizace ICANN byly problémy související se službou WHOIS. Jedná se o službu, kterou nabízejí prakticky všechny doménové registry a která slouží ke zjišťování informací o zaregistrovaných doménách a jejich držitelích. Z pohledu veřejnosti je to prakticky jediná možnost jak tyto informace, často nutné pro řešení sporů nebo bezpečnostních incidentů, získat. V zásadě se téma WHOISu na zasedání probíralo ve dvou rovinách. První rovinnou byla validita dat v registru a druhou problémy vlastního přístupového protokolu definovaného podle RFC 3912.

ICANN v rámci svých pravomocí definuje pravidla pro fungování generických domén nejvyšší úrovně (gTLD) jako jsou .com, .org nebo .net a to včetně pravidel pro získávaní a zveřejňování údajů o držitelích v nich registrovaných poddomén. Kvalita těchto údajů je v registrech jednotlivých domén různá a obdobně se liší přístup k zacházení s těmito daty. ICANN proto na konci roku 2010 ustanovil skupinu nazvanou WHOIS review team, která měla situaci zanalyzovat. Výsledkem jejich práce je zpráva, která mimo jiné ICANN vyzývá, aby situaci řešil a zpřesnil validitu údajů o 50 % během 12 měsíců. Registry národních domén si pravidla co, kdy a jak zveřejňovat stanovují sami, což ale neznamená, že je nízká validita dat také netrápí. K vidění bylo několik prezentací, které nabízely různé cesty jak zajistit, aby data o držitelích domén byla validní. O cestě, kterou zvolilo Estonsko a která vychází z předávání bankovní informace o vlastníkovi účtu, z něhož se zaplatila doména, jsme již psali v souvislosti s naším registračním systémem FRED, který v Estonsku používají. Vlastní cestu prezentovalo také Turecko. U nás se snažíme jít cestou, že ověřeným kontaktům nabízíme něco navíc a to možnost vlastní správy údajů a sdíleného přihlašování v rámci služby mojeID.

Veřejnost má k těmto údajům přístup kromě obvyklých webových vyhledávacích stránek také pomocí stadardního protokolu podle RFC 3912. O tom, že tento protokol překročil hranice svých možností, se diskutuje již dlouho. Během podzimu loňského roku ale tato situace akcelerovala zejména díky aktivitě adresních registrů. Uvnitř ICANN na problematiku poukázala také zpráva č.51 výboru SSAC (Security and Stability Advisory Committee). Pěkný souhrn poskytla i prezentace z aktuálního setkání. V čem je největší problém? Prakticky všichni se shodují na následujících třech bodech:

  • stávající WHOIS protokol umožňuje přesun balíku dat ze serveru na klienta. Neexistuje žádný standardizovaný model pro přenášená data a každá implementace si to tedy dělá po svém.
  • neexistuje žádná standardizovaná podpora pro různé jazyky. Protokol neumožňuje vyspecifikovat kódování předaných údajů
  • neexistuje žádná možnost autentizace klientů s tím, že by se různým skupinám nabízela různá data

Vyřešení tohoto problému si na svá bedra naložilo IETF. Na první informativní schůzce (BOF) při posledním zasedání se ale strhla bouřlivá diskuze. Problém je, že doménový svět se již o změnu jednou pokusil. Pracovní skupina CRISP zhruba mezi roky 2003 a 2007 vygenerovala jako náhradu WHOISu protokol IRIS, který se ale vůbec neprosadil. Zástupci adresních registrů poměrně silně ventilovali svoje obavy, že kvůli doménám opět skončí tento pokus neúspěšně. Jestli se tyto dvě skupiny dohodnou na ustanovení společné pracovní skupiny se ukáže příští týden na IETF 83. Podle diskuze v mailové konferenci to spíš směřuje ke kompromisu. Jak by finální výsledek mohl vypadat napovídají existující prototypy adresních registrů (ARIN, RIPE,…). Bude se jednat zřejmě od REST službu postavenou na HTTP protokolu s definovaným adresním schématem (např. whoisserver/contact/id) a v odpovědi se bude vracet XML nebo JSON struktura s výsledkem. Ale jsme teprve na startu, takže nebudu předbíhat…

Jaromír Talíř

Autor:

Komentáře (2)

  1. Milan Juřík říká:

    Kristovanoho… Takže místo řešení problému s chaosem v záznamech se řeší protokol pro jejich přenos? A místo triviální aplikace a protokolu vznikne bloatware, který ve výsledku přinese jen ty samá data ve standardizovanější struktuře? K čemu slouží WHOIS – k tomu, aby se dalo pohodlněji sbírat strukturovaná data nebo k jednorázovému nakouknutí člověkem?

  2. Pingback: Litte - tvorba stránek » Ohlédnutí za IETF 83

Zanechte komentář