Digitální identity a nové dítko na poli standardů – OpenID Connect

Přestože je téma digitální identity (a souvisejících distribuovaných „single sign-on“ přihlašovacích mechanismů) staré možná jako internet sám, troufám si tvrdit, že jeho největší okamžiky teprve přijdou. Po úspěších centrální správy identit, které v současnosti ukazují veřejné služby jako Facebook, nebo Google+, přirozeně pokukují propagátoři různých forem e-governmentu. V něm mohou některé mechanismy fungovat na podobných principech, přičemž přidaná hodnota je určitě validita údajů identit, které veřejné služby mohou jen těžko dosáhnout. Nesmělé náznaky v podobě elektronických občanek u nás, připravované rozhraní k datovým schránkám, ale i aktivity vlád v celém světě (německý projekt de-ident, americká strategie pro důvěryhodné identity v kyberprostoru NSTIC, nebo projekt evropské identity STORK) naznačují, že tato oblast v blízké době zažije velké změny. Bylo by jistě užitečné, kdyby jednotlivé implementace místo proprietárních řešení vycházely z konsensuálních standardů, které i v této oblasti existují a není jich málo.

Jednou z platforem, na které kooperují autoři těchto standardů, je například Internet Identity Workshop. V rámci pravidelných konferencí této platformy, které se konají dvakrát ročně si zástupci nejrůznějších standardizačních organizací vyměňují informace o novinkách ve svých produktech. Na následujících řádcích bych rád shrnul nejvýznamnější standardy na tomto poli a upozornil na nejnovější aktivitu, která se objevila v průběhu minulého roku.

Asi nejstarším zástupcem  protokolů této kategorie je SAML. Jeho první verze pochází z roku 2002 a zatím poslední verze z roku 2005. Za tento, na jazyku XML založený, protokol nese odpovědnost standardizační organizace OASIS, známá svými dalšími „XML aktivitami“ jako Docbook nebo DITA. SAML se poměrně pevně usadil v akademickém světě. Například u nás je to protokol, na kterém funguje Česká akademická federace identit známá pod zkratkou EduID,  provozovaná sdružením CESNET. Takže pokud máte účet v systému své vysoké školy, s velkou pravděpodobností můžete používat SAML pro přihlašování u systémů poskytovatelů služeb, které jej podporují. Těch bohužel není mnoho a zejména jsou to opět akademické instituce. Jedním z těchto poskytovatelů služeb by, alespoň podle dokumentace, měly být i GoogleApps.

V roce 2005 se na poli standardů objevil protokol OpenID. Jeho jádro prošlo vývojem a ustálilo se na verzi 2.0 z konce roku 2007. V průběhu dalších zhruba tří let si získal velkou popularitu a podporovali ho i velcí hráči jako Google nebo Microsoft. Za účelem rozvoje tohoto standardu vznikla organizace OpenID Foundation, která sdružuje jak zástupce poskytovatelů identit, tak poskytovatelů služeb. U nás byl dlouho jediným větším průkopníkem této technologie Seznam.cz. Předloni jsme si OpenID jako komunikační protokol zvolili i my s naší službou ověřených identit mojeID. Důležitou vlastností tohoto protokolu je možnost standardizované výměny atributů identity.

Při práci na implementaci OpenID do služby Twitter vznikla další významná technologie pojmenovaná OAuth. Na rozdíl od OpenID má tato technologie jako cíl umožnit poskytovatelům služeb zabezpečený přístup k nějaké obecně libovolné sadě funkcí, kterou jiná služba nabízí. První draft byl publikován v roce 2007 a jeho vývoj se v průběhu roku 2010 přesunul na půdu asi nejvýznamnější internetové standardizační organizace IETF. V této době probíhá práce na dokončení verze 2.0 standardu, jehož finální vydání ve formě RFC je „snad“ otázkou příštích několika týdnů. Po Twitteru přijal tuto technologii za vlastní také Facebook a nakonec ji do repertoáru svých autentizačních mechanismů přidal i Google.

Co se týká srovnáni OAuth a OpenID tak OAuth sice nabízí asi jen polovinu vlastností které má OpenID, ale na druhou stranu to dělá mnohem lépe. Vzhledem k tomu vzniklo v průběhu posledních dvou let několik pokusů, jak zkombinovat to nejlepší z nich do ideálního výsledku. Těchto několik pokusů se nakonec spojilo dohromady a v polovině roku 2011 byl prezentován výsledek v podobě specifikace nazvané OpenID Connect. Toto řešení ve své „spodní“ části využívá OAuth 2.0 a obaluje ho vlastnostmi specifickými pro OpenID. Zajímavou změnou je i následování trendu a nahrazení jazyka XML na příslučných místech jazykem JSON. Od prosince je návrh standardu v připomínkovém řízení a pokud vše půjde hladce, mohli bychom se už letos dočkat jeho finální verze. Za touto specifikací stojí všichni velcí hráči jako Facebook, Google i Microsoft což jí dává poměrně dobré vyhlídky na její budoucí rozšíření.

Jak je vidět, ve světě digitálních identit je hodně živo a my věříme, že minimálně u nás nechá služba mojeID v této diskuzi viditelný otisk. Rodina použitelných specifikací je široká a rozhodně neumírá. Nové generace těží ze zkušeností svých předchůdců a většinou přidávají nové pohledy a nové myšlenky. Z pohledu mojeID samozřejmě nepřestáváme sledovat aktuální vývoj. Charakter této služby nijak nebrání tomu použít několik přístupových technologií paralelně a tím nabídnout poskytovatelům služeb větší výběr možností implementace. Pokud zjistíme vzrůstající poptávku po některém ze zmiňovaných protokolů, pokusíme se této poptávce vyhovět.

Jaromír Talíř

Autor:

Komentáře (8)

  1. Anonymousxyxy říká:

    Moje ID sleduje hlavní věc o které veřejně nehovoří a tou je kontrola pohybu na internetu. Když neco někde koupíte, něco někam napíšete apod. tak díky mojeID bude druhá straně přsně vědět kde jste byl. Je to stejné jako by jste si přicvakli na krk obojek s GPS chipem a druhá strana tak měla kompletní obrázek o tom kde se momentálně nacházíte a kde jste se nacházeli třeba před týdnem. Jde o totální ztátu soukromí. Chce se mi z toho nápadu na mojeID blejt. Nechápu ty lidi kteří dobrovolně poskytují osobní informace na internet pod lesklou hlavičkou (jedno přihlášení, jedno heslo, jedno jméno) Pokud si člověk neumí zapamatovat 3,4 hesla která používá spolu s nicky tak ať raději internet nepoužívá. Doufám že těch hlupáků kteří poskytnout dobrovolně údaje do moje ID bude co nejmíň aby systém neměl možnost fungovat. Taky doufám, že na to ti naši tataři nevymyslí zákon aby to bylo povinné. Protože v takovém případě pak zbohem demokracie. MojeID a podobné systémy = kapitalizmus.

  2. Jaromír Talíř říká:

    Takovéto obvinění je asi stejně absurdní, jako obviňovat banky, že zavedly platební karty proto, aby přesně věděli, kde jejich zákazníci nakupují. Výhoda platebních karet je pohodlnost jejich používáni a fakt, že díky tomu banka ví, kde všude nakupujeme je pro valnou většinu lidí akceptovatelný důsledek. Přesto jsou stále lidé, kteří před centrální správou svých peněz na bankovním účtu dají přednost jejich ukládání doma pod polštář a jsou přesvědčeni, že tak jsou ve větším bezpečí.

    Podobně je tomu v případě mojeID. Je to služba, která zjednodušuje lidem život, a to je také jediný cíl, který mojeID sleduje. Ale pokud patříte do oné druhé skupiny lidí, používat ji nemusíte – prakticky všude je to pouze alternativa ke standardnímu přihlašování.

Zanechte komentář