Konec placení autorských poplatků za firemní tiskárny?

Je celkem všeobecně známo, že autorský zákon dovoluje pořízení kopie díla pro osobní potřebu fyzické osoby či vnitřní potřebu právnické osoby – ti k tomu nepotřebují předchozí souhlas autora a takovou kopii si pořizují v podstatě bezplatně. Za tento způsob užití však přesto náleží autorům takových děl odměna, která ale není předmětem dohody mezi autorem a uživatelem, nýbrž jde o tzv. náhradní odměnu, která umělcům a tvůrcům kompenzuje legální možnost takové volné kopie vytvářet. Odměna je stanovena paušálně a poplatky se hradí z přístrojů, které výrobu kopií autorských děl umožňují a z nenahraných nosičů záznamů je hradí výrobci či dovozci takových přístrojů a nosičů a také poskytovatelé rozmnožovacích služeb (a ti je pak přenášejí na své zákazníky, kteří si jejich zboží kupují).

Na téma povinných autorských poplatků (náhradních odměn) bylo již popsáno poměrně dost papíru a ne vždy se, především na straně firem, které přístroje či nosiče nakupují pro užití k podnikání a nikoliv pro zhotovování kopií autorských děl, setkávají s pochopením. Této otázce se věnoval i Soudní dvůr Evropské unie ve sporu mezi španělským svazem autorů Sociedad General de Autores y Editores de España (SGAE) a společností Padawan SL, která prodává CD a DVD disky a MP3 přehrávače. Tato společnost odmítla poplatek za soukromé rozmnožování zaplatit a argumentovala, že uplatnění takového poplatku za tyto digitální nosiče bez rozdílu a bez ohledu na funkci, k níž jsou určeny (soukromé užití nebo jiná podnikatelská či komerční činnost) jsou v rozporu se směrnicí 2001/29/ES z 22. května 2001, na jejímž základě je „spravedlivá odměna“ nositelům autorských práv z důvodu udělení „výjimky pro soukromé rozmnožování“ vyplácena.

V rozhodnutí z října letošního roku (věc č. C-467/08) Soudní dvůr rozhodl, že: „mezi uplatněním poplatku určeného k financování spravedlivé odměny na vybavení, přístroje a nosiče pro digitální rozmnožování a jejich předpokládaným používáním pro účely soukromého rozmnožování musí existovat spojitost.“ Rozhodnutí Soudní dvůr uzavřel konstatováním, že uplatnění poplatku za soukromé rozmnožování „bez rozdílu, zejména na vybavení, přístroje a nosiče pro digitální rozmnožování, jež nebyly poskytnuty soukromým uživatelům a jsou zjevně vyhrazeny k jiným účelům než pro pořizování rozmnoženin k soukromému užití, není v souladu se směrnicí 2001/29.“ Takže pokud přístroje či nosiče nejsou určeny pro kopírování autorských děl, pak by poplatek (náhradní odměna) hrazen být neměl. A názor Soudního dvora, jako orgánu, který sjednocuje výklad evropského práva, by měl být respektován i v České republice.

Zuzana Durajová

DNSSEC.NET

Ačkoliv se v polední době o DNSSECu tolik nemluvilo, rozhodne nelze říct, že by se v této oblasti nic nového nedělo. Postupně dochází k podepisování rozličných domén nejvyšší úrovně (TLD). Z těch největších národních TLD jde například o .fr, .nl, .uk, .eu či .in. Velkým impulsem byly i podpisy generických .org a .info. Nicméně včera byla poprvé podepsána TLD, která má více než 10 miliónů domén. Jde o mezi infrastrukturními institucemi velice populární .net. Počet domén v .net je k dnešnímu dni zhruba 14 miliónů a je tedy logické, ze implementace DNSSECu trvala nějaký čas.

Tato zpráva je pro příznivce DNSSECu radostná i z jiného důvodu než jen z toho, že je podepsána zase další a o něco větší TLD a že doménové prostředí bude moci být zase o trochu více bezpečné. V podpisu .net se totiž skrývá i další příslib. Tuto doménu spravuje společnost Verisign, která mimochodem spravuje i ZSK klíče ke kořenové zóně a tedy fyzicky vykonává podpis kořenové zóny, a která je registrem i pro doménu .com. Je tedy jasné, že po úspěšné implementaci DNSSECu v .net bude jistě celkem rychle následovat i podpis vůbec největší TLD světa, tedy .com. Jen pro srovnání, .com má v současnosti téměř 92 miliónů domén.

Ondřej Filip

Listopadová spotřeba a posledních 7

Ve svém předposledním příspěvku na téma konce IPv4 jsem naznačoval, že ještě v listopadu dojde ke snížení počtu volných velkých bloků IPv4 adres. Vyšlo to přesně na poslední chvíli, tedy v úterý, a navíc byly obdarovány hned dva regionální registry; konkrétně evropský RIPE NCC a americký ARIN. Tyto registry podobně jako APNIC čerpají po dvou blocích. ARIN dostal přiděleny adresní bloky 100.0.0.0/8 a 23.0.0.0/8, na RIPE NCC zbyly 37.0.0.0/8 a 5.0.0.0/8. Mapa IPv4 prostoru se nám tedy opět více začervenala.

Mapa využití IPv4 adresních bloků

Pokud se situace nějak zásadně nezmění, tak další a vlastně poslední změna by se měla udát až na začátku března příštího roku. To by měl o další dva bloky zažádat APNIC a počet volných bloků by klesl na pět. Jak už jsem několikrát zmiňoval, těchto pět bloků se přidělí pěti regionálním registrům a zásoba IANA bude vyčerpána.

Nicméně zásoba tohoto centrálního registru není až tak důležitá. Důležitější je, kdy dojdou adresy v regionálních registrech. Pojďme se tedy podívat, jak v listopadu adresy ubývaly jim. V listopadu bylo alokováno téměř 21 milión adres. Nejaktivnějším regionem byla v tomto měsíci Evropa s téměř devíti milióny alokací. V pořadí druhý byl region Asie-Pacific se šesti milióny, třetí Severní Amerika s pěti milióny. Čtvrtá Afrika si řekla o jeden milión a Latinská Amerika pouze o čtvrt miliónu. Evropské jasné prvenství je trochu překvapivé. Je způsobené především dvěma velkými alokacemi, které provedli dva mobilní operátoři ve Velké Británii. T-Mobile UK i Orange si shodně řekli o dva milióny adres. Nicméně ani to Velké Británii nestačilo na celkové vítězství v pomyslném závodu. V listopadu nejvíce alokovaly Spojené státy, Velka Británie obsadila druhé místo a třetí byla Čína.

IPv4 alokace v listopadu 2010

Ze zemí V4 nejvíce alokovali Poláci (292864 adres, celkově 11. místo), nasledovaní námi (69362). V těsném závěsu za námi jsou Maďaři (65536) a poslední příčka patří Slovákům (2048).

Potud asi spíše neveselé informace, proto bych na závěr příspěvku přidal jednu veselejší zprávu. V listopadu přibylo v České republice šest alokací IPv6 adres. To je zatím nejvyšší měsíční přírůstek v historii. Celkový počet alokací IPv6 adres v České republice tak vystoupal na 86. Doufejme, že po alokacích přijdou rychle i reálné implementace.

Ondřej Filip