Česká Poslanecká sněmovna po dlouhých diskuzích posunula návrh zákona o digitální ekonomice (transponující nařízení DSA) do prvního čtení a my se můžeme těšit na pozměňovací návrhy. Ty mají podle kritiků normy omezit „bezbřehost“ důvěryhodných oznamovatelů a zadefinovat neurčité právní pojmy. Držím pěsti. Český telekomunikační úřad zahájil veřejnou konzultaci k uvolnění pásma 24,25–27,5 GHz pro zemské systémy poskytující bezdrátové širokopásmové služby (včetně 5G a FWA). Pásmo je nově určeno pro mobilní a pevné komunikační sítě (MFCN) s využitím časově děleného duplexu (TDD). Stávající spoje typu bod–bod v pevné službě jsou postupně utlumovány s termíny ukončení v letech 2028 a 2031, aby bylo uvolněno spektrum pro nové využití. Protože o pásmo intenzivně projevují zájem nejen mobilní operátoři ale i větší či menší IPS, definuje ČTÚ v návrhu úseky pro pevný bezdrátový přístup (FWA) a úseky pro sítě s pohyblivými terminály (mobilní sítě).
Krátké vlny: Akční plán proti kyberšikaně
V Evropské unii denně využívá internet 97 % mladých lidí a pro dvě třetiny z nich jsou sociální sítě primárním zdrojem informací. Ale protože internet není jen hezké místo (což zejména kolegové z linky STOPonline.cz ze sdružení CZ.NIC dobře ví), ale také svět, kde predátoři, návykové algoritmy a kyberšikana číhají za každým klikem, představila Evropská komise Akční plán boje proti kyberšikaně.
Krátké vlny: Špionáž v Google a phishing na Signalu
Silicon Valley otřásl špiónský skandál. Pod povrchem pulsujícího bigtech průmyslu se odehrává sofistikovaná válka o technologickou nadvládu. Případ softwarového inženýra Linwei Dinga (známého jako Leon Ding), který vyvrcholil po 11denním soudním procesu vynesením rozsudku 29. ledna 2026, je učebnicovým příkladem průmyslové špionáže v éře umělé inteligence. Ding neukradl jen kód; systematicky exfiltroval více než 2 000 stran kritických dat, která tvoří hardwarovou a softwarovou páteř AI infrastruktury společnosti Google, aby posloužila zájmům Čínské lidové republiky.
Budoucnost evropské konektivity? Na čem stojí návrh Aktu o digitálních sítích (DNA)
Po několika konzultacích, zběsilých debatách, lobbistických přáních a tradičním vynesením téměř finálního dokumentu před jeho oficiálním schválením Evropskou komisí jsme se dočkali. Komise zveřejnila návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o digitálních sítích. Tento legislativní akt, známý jako DNA (Digital Network Act), je (dalším) pokusem o dekonstrukci fragmentovaného systému 27 národních trhů. DNA v sobě integruje a nahrazuje dosavadní normy evropského regulačního rámce pro elektronické komunikace, jako je Evropský kodex pro elektronické komunikace (EECC), nařízení o sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací BEREC, nařízení o otevřeném internetu či Program politiky rádiového spektra (RSPP), a transformuje je do jednotného, přímo použitelného rámce.
Krátké vlny: Velké nesnáze v malé londýnské Číně
S novým rokem přichází nové příležitosti a staré hrozby v novém kabátě. A obvyklí podezřelí jsou opět na scéně.
Krátké vlny: Jak se mění online život ve Velké Británii
Britský regulátor Ofcom vydal letošní zprávu Online Nation, která popisuje chování Britů na internetu. Zpráva vydává svědectví v čase, jaké služby Britové na internetu konzumují a jaké mají zkušenosti v kyberprostoru. Ukazuje se, že definitivně je pryč doba bezbřehého online nadšení. Ačkoli se v tomto prostředí denně pohybujeme, často přehlížíme trendy, které formují naše chování a vnímání. Podléháme mylné domněnce, že rozumíme digitální krajině, ale při ohlédnutí zpět zjistíme, že vůbec.
Krátké vlny: Tři příběhy o útocích na internetovou infrastrukturu
Každý den probíhá test odolnosti internetové infrastruktury a jejich uživatelů. Útoky nebo informační operace jsou často odhaleny až ex post, nicméně nám dávají možnost se poučit z chyb a informací postižených subjektů. Následující text se věnuje třem pokusům ochromit fungování internetu a ovlivnit vnímání reality prostřednictvím informací o ozbrojeném konfliktu na sociálních sítích.
Krátké vlny: Zase ty kmitočty
Evropa se začíná připravovat na další Světovou radiokomunikační konferenci, která se koná 18. října – 12. listopadu 2027 v Šanghaji. Na této akci, která se koná každé čtyři roky, určují členské státy Mezinárodní telekomunikační unie pravidla pro využívání rádiového spektra. A jako vždy, i nyní se rýsují některé sporné body mezi různými (potenciálními i současnými) uživateli spektra.
Krátké vlny: Mezi kyberútoky, ruskou maskirovkou, čínskou cenzurou a plány Evropské komise
Zákon o kybernetické bezpečnosti nabyl účinnosti 1. listopadu 2025 společně s prováděcími vyhláškami, ale stále ještě není kompletní. Na projednání v Legislativní radě vlády a následně ve vládě čekají dva sirotci, návrhy nařízení vlády o nepominutelných funkcích stanoveného rozsahu a nařízení vlády o strategicky významných službách. Takže si zatím v mezidobí můžeme přečíst naučnou literaturu. A máme štěstí, protože nakladatelství Academie vydala v češtině knihu Daniela P. Baggeho Demaskování maskirovky: Ruské vlivové kyberoperace. Pro ty, kteří se setkávají s pojmem maskirovka poprvé, jedná se o ruskou vojenskou doktrínu, která zahrnuje širokou škálu klamných opatření jako je například maskování a krytí, dezinformace, vytváření falešných cílů a manévrů a klasické odstranění nebo popření (vzpomínáte na zelené mužíky na Ukrajině po roce 2014?).
Krátké vlny: Prolínání kybernetického a fyzického světa
Zprávy o kybernetické bezpečnosti často vnímáme jako vzdálené a příliš technické, plné abstraktních hrozeb nebo absurdních příběhů, když třeba někdo nedává pozor a prudkém pominutí mysli pošle své úspory nigerijskému princi. Faktem ale je, že fyzický svět je už nedílně spojen se světem kybernetickým, který má (někdy bohužel) přímý a hmatatelný dopad na náš svět. Digitální hrozby a technologie tak prostupují geopolitiku, lidská práva i fyzickou realitu.