A už je to tady. Včera v noci mi do schránky přistál první mail od české firmy, která hledá IPv4 adresy. Podle všeho tento mail dostalo více kontaktních osob českých LIRů. Mail se vysloveně odkazuje na nedávné změny v RIPE a autor poptává /21 (2048) adres. Ještě nedávno by to nebylo tak moc, ale dnes je to poměrně vzácné zboží. Mimochodem, tato firma má dle RIPE databáze přiděleno /19 (8192) PI (provider independent) adres a už ji to zjevně nestačí. Trochu smutné, že příděl IPv6 adres jsem u nich neobjevil…
Doufejme, že nástup IPv6 začne trochu akcelerovat a těchto mailů nebude příliš přibývat.
Ondřej Filip
Evropa je bez IPv4 adres!
Tak nakonec to ani netrvalo tak dlouho, jak jsem ještě nedávno předpovídal. RIPE NCC před pár minutami oznámil, že Evropa je v současnosti jako druhý region bez IPv4 adres. Od dnešního dne již žádný poskytovatel nedostane více než 1024 IPv4 adres, což je pochopitelně velmi nepříjemná situace. Velice zajímavé je, že velký podíl na alokacích v posledních dvou měsících mají íránské společnosti. Ty alokovaly 2,7 miliónu adres, což obvykle vystačilo celému evropskému regionu, který zahrnuje i Střední východ, na tři týdny. Ještě se k celé situaci vrátím v nějakém budoucím příspěvku, ale to hlavní je řečeno. Evropa je bez adres, doufejme, že to urychlí nástup IPv6.
Ondřej Filip
Tak už jen měsíc
Jsou to již tři měsíce od světového dne IPv6, kdy jsem naposledy na tomto blogu glosoval neradostnou situaci ubývání IPv4 adres. Oproti tehdejší prognóze došlo k mírnému posunu data vyčerpání IPv4 v Evropě, nicméně pořád platí, že toto datum je velice nepříjemně blízko. V současnosti se jeví jako pravděpodobné, že adresy by mohly dojít přibližně do měsíce. Ale dost předbíhání a pojďme se podívat, jak se v letním čase alokovalo. Za uplynulé tři měsíce bylo vydáno ze zásoby RIRů přes 28 miliónů adres a z toho téměř 14 z evropského RIPE NCC. Pořád tedy platí, že Evropané chtějí přibližně čtyři milióny adres měsíčně. Rozložení alokací dle regionů ilustruje následující graf.
Vzhledem k tomu, že v Asii již IPv4 fakticky došlo, je APNIC jako již tradičně nejslabší. Pojďme se ale soustředit na Evropu a blízký východ, protože těm hrozí podobná situace v nejbližších dnech. Zde se stalo něco velmi překvapivého. Zemí, která přes léto žádala nevíce adres, je Írán. Íránci zažádali za červen až srpen o téměř 2,5 miliónu adres a jejich apetit pokračuje, protože na začátku září požádali o další milión. Je těžké spekulovat nad tím, co za touto aktivitou stojí, ale rozhodně to je velmi překvapivé, že Internet dosahuje takového rozmachu právě v této zemi. Na druhém místě skončili Rusové a za nimi Britové. Následující graf ukazuje podíly deseti nejaktivnějších států.
Každopádně RIPE NCC ohlásilo, že má už jen posledních 4 milióny adres krom posledního bloku, a že tedy brzy drasticky omezí jejich poskytování. Situace kolem IPv4 je tedy v celku neradostná, pojďme se podívat na IPv6. Za uplynulé tři měsíce požádalo o IPv6 prefix 474 LIRů, což zhruba odpovídá průměru posledních měsíců, jak je vidět na následujícím grafu.
Nejvíce žádostí přišlo z USA (60), Velké Británie (33) a Německa (29). Češi si řekli o slušných 10 prefixů. A když už mluvím o Česku, měl bych ještě jednu potěšitelnou zprávu. V IPv6 statistikách za měsíc srpen jsme zaznamenali milník, který již nějakou dobu vyhlížíme. Podíl domén s IPv6 jmennými servery se přehoupl přes 50 % a díky tomu můžeme nyní prohlásit: „Každá druhá doména má jmenné servery dostupné po IPv6“. A protože dobrých zpráv není nikdy dost, je tu ještě jedna, tak trochu popelka mezi statistikami. IPv6 na poštovních serverech o sobě dává vědět a díky přírůstku 35228 domén za srpen se nejen přehoupla přes 10 %, ale se svými 13.04 % se přiblížila těsně pod hodnotu statistik webových stránek. Nezbývá jen doufat, že podobné přírůstky zaznamenáme i v dalších měsících.
Toť ze světa alokací zatím vše a určitě se s nějakým příspěvkem na toto téma nejpozději do měsíce ozvu.
Ondřej Filip
Tak už nejsme první
S počátkem vzniku technologie DNSSEC odstartovala mezi jednotlivými správci domén nejvyšší úrovně jakási neformální soutěž o to, kdo bude mít více podepsaných domén nižší úrovně. Zde je třeba připomenout, že poměrně dlouho dominovali Švédové, kteří nasadili tuto technologii jako úplně první. Na začátku roku 2010 jsme vedoucí místo získali my a díky úžasné práci našich registrátorů jsme si jej drželi až do tohoto měsíce. V české doméně je v současnosti podepsáno přes 350 tisíc domén. A ačkoliv jsme spíše čekali nový nástup Švédů, novým králem této disciplíny se stal registr Nizozemí. Holanďané mají v současnosti hodně přes půl miliónu podepsaných domén. Je to již druhá příležitost v poměrně krátké době ke gratulaci pro tuto doménu. Nedávno totiž překročili hranici 5 miliónů domén a řadí se tak k největším doménám světa.
V absolutních číslech jsme už tedy pozici ztratili, ale zatím jsme špičkou alespoň v procentuálním podílu podepsaných domén. Dovolte mi ještě jednou českým registrátorům poděkovat za úctyhodných 37 % podepsaných domén. Jen tak dál, snad brzy překročíme i těch magických 50 % a počet podepsaných domén převýší počet těch nezabezpečených.
Ondřej Filip
Digitální lukostřelba pohřbena v Praze!
V několika článcích na lupě [1] [2] jsem popisoval problémy, které provází proces vzniku nových domén. Věc, která mi na celém procesu přišla mimořádně podivná, byla tak zvaná digitální lukostřelba, tedy způsob, který měl rozřadit posuzování žádostí o nové domény do jednotlivých dávek po 500. Princip měl být takový, že žadatel si v systému určil nějaký čas v budoucnosti a pak se snažil přesně v tento zvolený okamžik stisknout tlačítko. Rozdíl mezi zvoleným časem a skutečným časem „kliknutí“ se měl změřit a žádosti žadatelů s menším rozdílem mezi těmito časy měly být posuzovány v dřívějších dávkách. Vzhledem k tomu, že časový rozdíl mezi první a čtvrtou dávkou bude nejméně 15 měsíců a ohledem na objem financí, o který se v nových doménách bojuje, je samozřejmě důležité, aby byl proces zcela transparentní a spravedlivý. Stále více lidí mělo ke zvolenému řešení, tedy digitální lukostřelbě, výhrady. Hlavním problémem bylo podivné technické řešení, které tak jak tak nahrávalo bitvě automatů a dalším problémem byl fakt, že nikdo, krom správců systému nebyl schopen ověřit, jestli je změřený výsledek správný. Navíc se bohužel celý systém choval velice podivně a nespolehlivě. Tyto a další problémy zvoleného řešení vedly k tomu, že se představenstvo ICANNu na zasedání v Praze rozhodlo celý proces zrušit. S tímto také bylo rozhodnuto, že se všechny žádosti začnou posuzovat ve stejný okamžik a dávkování bylo úplně zrušeno. To je poněkud překvapivé, když ICANN tvrdil, že má kapacitu pouze na 500 žádostí. Není úplně jasné, zda-li to platí pouze pro úvodní posuzovací fázi nebo i pro veškeré posuzování a jestli to znamená, že všechny žádosti budou finálně schváleny až ve stejný okamžik. Představenstvo každopádně hodlá o problému ještě dále přemýšlet a diskutovat s komunitou. To ovšem znamená, že posuzování žádostí určitě nabere nějaký skluz a všichni žadatelé budou čekat zase o něco déle než počítali, což je jistě bude stát nemalé zdroje. Bohužel tedy problémy startu nových generických domén pokračují nadále, což je velmi mrzuté u procesu, který byl nazván největší revolucí Internetu od jeho vzniku.
Ondřej Filip
ICANN si do čela vybral pana neznámého
Dnešní představení nového ředitele organizace ICANN bylo pro většinu zúčastněných obrovským překvapením. Fadi Chehadé je totiž člověk, který se v komunitě kolem ICANN nikdy nepohyboval a téměř nikdo jej nezná. Bohužel to tedy znamená, že by potřeboval nějaký čas, aby se s tímto velice specifickým prostředím seznámil. Času ale příliš mít nebude, protože vstupuje do ICANNu v období, kdy je v plném běhu jeho historicky největší projekt, tedy vznik nových domén nejvyšší úrovně. I když za jiných okolností bych kritizoval, že ICANN opět zvolil ředitele z anglicky mluvící země, v tomto případě to neudělám, protože Fadi rozhodně není typickým Američanem. Narodil se v Libanonu egyptským rodičům působil v severní Africe i na Středním východu, má tři občanství a plynně hovoří Anglicky, Francouzsky, Arabsky a Italsky. S jeho životopisem by mohl být velmi přijatelný právě pro arabské představitele.
Tedy přeji novému řediteli vše nejlepší. Ať pod ním již proces vzniku nových domén běží bez problémů, ať se rychle seznámí s celým zvláštním ekosystémem toho odvětví.
Ondřej Filip
O prázdninách to začne
Je to již poměrně dlouho, co jsem naposledy publikoval příspěvek o ubývání IPv4 adres. Dovolte mi tedy krátce okomentovat, co se za ten více než půlrok přihodilo. Asi hlavní zprávou je, že zpřísněná politka RIPE NCC způsobila, že konec IPv4 adres v Evropě byl přeci jen trochu oddálen. To je z pohledu evropana rozhodně dobře, máme tak přeci jen ještě pár chvil na přípravu. Trochu hůře to asi vidí naši asijští kolegové, kteří se už s nedostatkem adres nějaký ten čas potýkají a byli by jistě rádi, kdyby s nimi ostatní regiony sdílely osud. Aktuálně to vypadá, ze RIPE NCC rozdá poslední adresy v polovině prázdnin. Tedy raději připomínám, že ve skutečnosti má ještě něco v zásobě, tedy přímo celý jeden blok /8. Každý člen bude mít z tohoto bloku možnost alokovat dodatečných 1024 adres (/22). Bude si o ně moct požádat, pokud již bude mít IPv6 adresy a prokáže se potřebu. Každopádně to už mnoho firem nespasí.
Od října loňského roku byla největší alokace ze severoamerického regionu. V únoru dostal T-Mobile USA na dnešní poměry gigantické množství 8388608 adres (/9). Druhá největší alokace byla neméně zajímavá. Nešlo totiž o běžné „poslání“ IP adres LIRu, ale IANA vyčlenila 4194304 adres (/10) pro NAT444. Na pomyslném třetím až čtvrtém místě jsou dvě brazilské alokace velikosti 2097152 (/11).
Největší evropské alokace byly pro dva mobilní operátory, a to pro v poslední době hodně sledovaný francouzský Free a pro německý T-Mobile. Obě měly velikost 1048576 (/12)
Mimochodem i dvě největší české alokace od loňského října byly pro mobilní operátory. Šlo o mobilní divizi Telefoniky CR a T-Mobile CR a bylo to 32768 (/17) respektive 16384 (/18) adres. To naznačuje, že Češi rozhodně v současných IPv4 alokacích prim nehrají.
Každopádně nejvíce adres spotřebovali Evropané a to přibližně 30 miliónů, což bylo zhruba tolik, co zbytek světa dohromady. Druhý byl severoamerický ARIN a zajímavé je, že již z hlediska IPv4 vyčerpaný APNIC rozdal více adres než v tomto ohledu blahobytný Afrinic. Graf ilustrující celou situace je k vidění zde; pozn.: u ARINu došlo k přestrukturování bloku 47/8, který původně patřil zkrachovalému Nortelu Canada. Operace v tomto bloku jsem proto pominul).
Jak je vidět, Evropané pokračují v rychlém alokačním tempu. Pojďme se podívat, co jim RIPE NCC může ještě nabídnout. Pod jeho správu spadají tyto /8 bloky: 2, 5, 25, 31, 37, 46, 51, 62, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 83, 84, 85, 86, 87, 88, 89, 90, 91, 92, 93, 94, 95, 109, 176, 178, 185, 193, 194, 195, 212, 213, 217. Téměř všechny uvedené bloky jsou zaplněné z více než 99 %. Jedinou výjimku tvoří bloky 176 (96%), 91 (91%), 5 (23%) a 185 (0%). Drtivá většina nově přidělených adres tedy začíná na 5, občas se podaří nějakou kratší alokaci obsloužit z nějakého jiného bloku. Ze čtvrtiny zaplněný blok 5 je tedy prakticky to poslední, co RIPE NCC zbývá. Blok 185 je již poslední přidělený a začne se využívat až bude vše ostatní alokováno, a to za již zmíněných speciálních pravidel. Teď již, myslím, i největší pesimista musí uznat, že situace je vážná a je potřeba něco dělat.
Doufejme, že situaci pomůže svétové spuštění IPv6 plánované na dnešní den, které se uskuteční i u nás v České republice.
Ondřej Filip
Bariéra pro nového operátora
Pokud se alespoň trochu zajímáte o telekomunikace či ekonomiku, rozhodně vás nemohla minout zpráva o tom, že se v České republice chystá velká aukce volných kmitočtů. Organizátor aukce, Český telekomunikační úřad se nechal slyšet, že očekává, vstup nového operátora na český trh. Velká část komentářů se věnuje tomu, zda-li jsou nastavené podmínky skutečně motivující pro nového hráče a jaké obtíže bude muset případný nový operátor překonávat. Dovolte mi, abych i já přidal jeden aspekt, který zatím alespoň dle mého názoru nikde nebyl diskutován.
Předběžné harmonogramy aukce naznačují, že proces skončí nejdříve na přelomu tohoto roku. Od tohoto okamžiku se případný vítěz pustí do budování nové infrastruktury. A také to bude již několik měsíců poté, co v Evropě dojdou IPv4 adresy. Pokud tedy půjde o nového hráče, který se pokusí dobýt nějaký zajímavý tržní podíl stávající mobilní trojce, dá se předpokládat, že jednou z hlavních služeb bude rychlé připojení na Internet, koneckonců aktuální dokumenty k aukci pokrytí vysokorychlostním Internetem přímo vyžadují. Bude tedy lákat především technicky zdatné uživatele, pro které je stálé internetové připojení jejich chytrého telefonu nutností.
Pro sta tisíce takovýchto uživatelů, ale bude muset nový operátor sehnat IPv4 adresy. Trochu se obávám, že v této době by pouze s IPv6 ještě nevystačil. Ale kde je v roce 2013 vzít, když evropský registr RIPE NCC už bude přidělovat maximálně 1024 adres na operátora, což by nestačilo ani pro Carrier Grade NAT. Samozřejmě můžete namítnout, že zcela jistě nepůjde o úplně novou společnost, která doposud o telekomunikacích ani neslyšela. Takže se dá předpokládat, že již nějaké IP adresy dostala, ale i tak si neumím představit, že by registr RIPE NCC přidělil v posledních pár letech komukoliv větší rozsah IP adres aniž by věděl, že je dotyčný skutečně nespotřebuje v aktuálních projektech.
Jinými slovy nový operátor rozhodně nebude mít na růžích ustláno. Krom problémů s dražením kmitočtů, budování infrastruktury a sháněním nových klientů bude muset i řešit, kde vzít IPv4 adresy. Patrně bude muset provést nákup od někoho, kdo je ještě má. A kolik stojí jedna IPv4 adresa nám nedávno naznačila společnost Microsoft, která kupovala IPv4 adresy po 11 USD. Pokud by se protokol IPv6 rozvíjel rychleji, podobné problémy by nový operátor nemusel řešit. S trochou nadsázky se tak dá říct, že podpora nového protokolu IPv6 je vlastně podporou kompetitivnějšího telekomunikačního trhu.
Pokud vás tyto a související otázky zajímají, dovolte, aby vás pozval na konference IPv6 Day, kterou pořádáme 6.6. v Praze v Národní technické knihovně. Registrace je sice již uzavřena, ale nezoufejte, konference bude on-line vysílána po Internetu na http://www.nic.cz/ipv6day/, takže o možnost sledovat zajímavé přednášky a diskuse nepřijdete.
Ondřej Filip
Tak nakonec přes 2 000
Ve čtvrtek jsem z oznámeného počtu žadatelů spekuloval, kolik by mohlo být vlastně žádostí o nové domény. A netrvalo to dlouho a ICANN tuto otázku zodpověděl. V pátek totiž oznámil, že je jich 2091 a k tomu je ještě 214 žádostí, u kterých nebyl zaplacen poplatek za slot, což je 5 000 USD. Vzhledem k tomu, jak čas pokročil, už ovšem není příliš pravděpodobné, že by z těch 214 bylo mnoho oživeno. ICANN dále oznámil, že má díky tomuto procesu na kontě zhruba 350 milionů dolarů, což je rozhodně velmi zajímavá částka už s ohledem na to, že roční rozpočet této organizace je mírně přes 60 milionů USD. Vzhledem k tomu, že za jednu žádost by měl žadatel uhradit 185 000 USD, vypadá to, že drtivá většina žádostí (zhruba 90 % nebo 1 900) již byla dokončena a uhrazena.
Takto vysoký počet žádostí znamená, že posuzování bude rozděleno do nejméně čtyřech dávek. Jak jsem již vysvětloval v článku na Lupě, ICANN totiž již dříve avizoval, že dokáže posuzovat nejvíce 500 žádostí v jednom okamžiku. Délka úvodní části posuzování žádosti byla odhadnuta na přibližně pět měsíců. Tedy jenom úvodní fáze posuzování nebude pro některé domény hotova dříve než v půlce roku 2014.
V této souvislosti si stále kladu otázku, proč bylo tak nutné zastavit proces pouhých 12 hodin před ukončením řádné lhůty. ICANN ohlásil, že důvodem byl únik informací. Ale s ohledem na to, že se všechny žádosti mají stejně brzy zveřejnit, v tom až tak velký problém nevidím. Ano, někdo mohl v systému zjistit, jakou doménu chystá jeho konkurence, ale zjistit to 12 hodin před uzavřením podávání žádostí by mu už nijak nepomohlo – žádost by už stejně nestihl podat. Velice podezřele působí i fakt, že systém je odstaven již téměř měsíc. Teď naopak lidé, kteří nějaké informace nelegálně získali, mají čas s nimi pracovat. Takže mi to připadá velmi podezřelé. No těším se, až budu moci na meetingu v Praze položit zástupcům ICANNu několik otázek.
Ondřej Filip
Žadatelů o nové domény je téměř 1300 (a musí čekat)
Nedávno jsem v článku na Lupě popisoval problémy systému, který slouží pro příjem žádostí o nové domény. Systém byl odstaven a ICANN tehdy naznačoval, že jej opět uvede do provozu do 20. dubna. No a máme květen a systém pořad ještě neběží. Doba odstávky je už hodně dlouhá a zřejmě i ICANN přestalo bavit posílat téměř každý den v podstatě identické oznámení o tom, že na odstranění závady se intenzivně pracuje. Proto ve včerejší zprávičce přidal alespoň nějakou novinku. V systému TAS je registrováno 1268 uživatelů, což je značný nárůst od předchozího známého čísla z 25. března, kdy oznámil 839. Je vidět, že na poslední chvíli ještě hodně uživatelů přibylo. Toto číslo je již konečné, protože už není možné registrovat nové uživatele. Každý uživatel má (tedy měl a po odstávce ještě bude mít) právo požádat o 0-50 domén. Je třeba podotknout, že uživatel měl dopředu zaplatit 5000 USD za každou žádost, kterou měl v plánu podat. ICANN bohužel nezveřejnil, kolik takových „slotů“ bylo zaplaceno.
Dále se ICANN ve své zprávičce věnuje hlavnímu důvodu, proč byl systém odstaven. Někteří uživatelé mohli částečně vidět data jiných uživatelů. Konkrétně u cca 100 z nich mohl někdo cizí vidět uživatelská jména a jména souborů. Ve zprávičce bohužel chybí to hlavní, a to datum znovuspuštění TASu. Tak doufejme, že to již bude brzy a celý proces vzniku nových domén se opět rozběhne.
Každopádně jako předseda pracovní skupiny pro přípravu ccNSO meetingu v ICANNu jsem požádal zaměstnance ICANNu o prezentaci k tomuto tématu. Takže pokud budete mít zájem zúčastnit se pražského ICANN meetingu, můžete se o tomto problému dozvědět více.
Ondřej Filip