Současné generace dětí a mladých dospělých žijí ve světě, kde je sledování obrazovky vždy v ruce nebo po ruce. Televize, mobil, tablet, počítač či herní konzole nabízejí zábavu i vzdělávání kdykoliv a odkudkoliv.

S tím přichází zásadní otázka pro rodiče, pedagogy i tvůrce obsahu: co je pro děti vhodné a co může být nevhodné nebo dokonce škodlivé.

Představovaný obsah, který není přiměřený věku či psychosociálnímu vývoji dítěte, může mít negativní dopady. Děti mohou být vystaveny nadměrné psychické zátěži například při sledování scén s násilím, traumatem nebo sexualitou, které mohou vyvolat strach, úzkost, počátky závažných psychických poruch i noční můry. Snadno se také učí nevhodným vzorcům chování. Když často vidí agresi, vulgarity, sexualizované nebo předsudečné násilí či ponižování, mohou toto začít považovat za přijatelné. U mladších dětí se často přirozeně rozmazává hranice mezi fikcí a realitou, což může vést k napodobování nebezpečných situací. Bez vysvětlení dítě nemusí chápat historický, společenský či psychologický kontext, což může obsah dále zneužít nebo špatně interpretovat. Nadměrné sledování filmů či hraní online her může navíc narušit spánek, školní povinnosti a sociální interakce.

Dalším rizikem je vystavení nevhodnému obsahu prostřednictvím reklam, doporučených videí nebo chatů v online hrách, které dítě mohou zaskočit nebo ohrozit.

Při rozhodování o vhodnosti obsahu je zásadní zohlednit věk a psychický vývoj dítěte. U dětí vysoce citlivých je potřebné brát v potaz, že přejímají emoce nejen od svého okolí, ale i zobrazované v rámci produkce.
Příkladně obsah, který je schopno emočně zpracovat a ustát šestnáctiletý mladý člověk může být pro dvanáctileté a mladší dítě naprosto nevhodný. Důležité je také téma a motiv díla.

Násilný obsah, nadměrná agrese a brutalita, sexualita, týrání či zobrazení závislostí by měly být pro mladší děti jednoznačně tabu. Otevřenost v nevhodném věku opravdu nepomáhá, ale naopak škodí. Známe to sami i u nás dospělých. Pokud jsme dlouhodoběji vystavováni strachu, manipulaci negativním zprávám, má to vědomě i nevědomě vliv na naše vnímání světa. Máme více tendence podléhat strachu, depresím, zrcadlit vědomě nebo nevědomě agresi nebo kritiku. Děti jsou často ještě mnohem vnímavější k emočním detailům i vnitřnímu napětí, které pracuje podvědomě s jejich emocemi.

Podstatný je proto rovněž způsob zpracování, protože některá náročná témata mohou být prezentována citlivě a edukativně, zatímco jinak mohou traumatizovat nebo být v jistém věku návodná a zbytečně brzy spustit vzorec určitého typu chování, například v otázce navazování vztahů a partnerství.

Zásadní je opravdu dobře si rozmyslet, kdy se má dítě začít seznamovat s tabuizovaným tématem, tak, aby nedošlo k jeho psychické újmě.

Kontext, možnost vysvětlení a diskuze jsou nezbytné, stejně jako délka a rytmus projekce, který nesmí dítě přetížit. V online prostředí je navíc důležitá možnost kontroly nad tím, co dítě sleduje a k čemu má přístup.

Specifické prostředí, ve kterém se dítě s médiem setkává, ovlivňuje jeho účinek. Například návštěva kina poskytuje intenzivní zážitek díky velkému plátnu a sdílení s ostatními, což zesiluje emocionální dopad, a proto některé filmy nejsou pro mladší děti vhodné, i když by je doma zvládly.Záleží také s kým projekci dítě přímo zažije na místě a sdílí.

Televize nabízí dětská pásma a klasifikaci pořadů, ale dítě může snadno přepnout na jiný kanál nebo být vystaveno reklamám. Edukativní platformy, jako je ČT edu, poskytují pečlivě vybraný obsah doprovázený pracovními listy či pedagogickým vysvětlením, což minimalizuje riziko nevhodného obsahu a podporuje učení. Streamovací služby a online videoplatformy jsou rizikovější, protože algoritmy mohou doporučovat obsah určený dospělým a umožňují dlouhé sledování bez přestávek. Online hry mohou být silně kognitivně i emočně pohlcující a mohou zahrnovat interakce s cizími hráči, které obsahují nevhodný jazyk, šikanu nebo finanční nástrahy.

Kvalitní a bezpečný obsah samozřejmě existuje, třeba na ČT Déčko a v sekci ČT edu jsou dostupné filmy a pořady jako Kuky se vrací, Saxána a Lexikon kouzel nebo Čarovné jablko, Datová lhota, které jsou vhodně vybrány pro různé věkové skupiny a často doplněny výukovými prvky. Český rozhlas pro děti a Rádio Junior nabízí pohádky, rozhlasové hry a pořady typu „Tak to vidíme my“, které podporují kritické myšlení, rozvoj komunikace a reflexi dětských názorů.

V online prostředí hraje zásadní roli ověřování věku. Standardní metody, jako je potvrzení věku zadáním data narození, jsou snadno zneužitelné a neposkytují reálnou ochranu. Registrace účtu s omezením podle věku je částečně účinná, ale děti často používají údaje rodičů nebo smyšlené datum narození. Přísnější ověřování například prostřednictvím MojeID nebo eobčanky je v Česku zatím téměř bez využití.

Rodiče by proto měli využívat alespoň dětské profily, rodičovské zámky na aplikacích a herních konzolích, kontrolovat instalaci aplikací a přístupové údaje a otevřeně s dětmi komunikovat o důvodech, proč některý obsah není v jejich věku vhodný. Platformy by měly oddělit dětský obsah, omezovat personalizované reklamy a zavádět bezpečnější způsoby ověřování věku.

Nejefektivnější je kombinace volby kvalitního obsahu, aktivního doprovázení dítěte a otevřené diskuze. Rodiče by měli sledovat obsah spolu s dětmi, povídat si o emocích a situacích, rozlišovat fikci od reality a vysvětlovat nevhodné motivy. Důležitá je také pravidelná kontrola délky sledování a nabídka alternativních aktivit, jako jsou knihy, deskové hry nebo pohyb venku. Gramotnosti (mediální, digitální, čtenářská), otevřená komunikace a nastavená pravidla pomáhají dětem orientovat se v záplavě mediálních podnětů a učí je kriticky přemýšlet, rozlišovat vhodné a nevhodné podněty i se samostatně rozhodovat, co je OK a co už KO.

Filmy, televizní pořady, streamovaný obsah a online hry mohou být významným zdrojem radosti, poznání a inspirace. Aby však plnily svou pozitivní funkci, musí odpovídat věku a emočnímu vývoji dítěte, být doprovázeny vysvětlením a diskusí a být prezentovány bezpečnou formou. Kombinace kvalitního obsahu z ověřených zdrojů, jako jsou ČT edu nebo Český rozhlas pro děti, spolu s aktivní rolí rodiče či pedagoga je nejúčinnější cestou, jak děti provázet mediálním světem bezpečně a smysluplně.

Pro tvůrce a vývojáře je zde také upozornění na secure & safety by design – ikonicky jasné zobrazení, kdy je uvedený obsah vhodný a kdy ne, nejlépe s vysvětlením pro dítě i rodiče tak, aby všichni porozuměli závažnosti sdíleného obsahu. Vzhledem k tomu, že v dnešní době se na internetu setkáváme také se záplavou AI generovaného, syntetického obsahu, bude nutné do budoucna řešit i otázku, jak vhodně moderovat i tyto „syntetické“ obsahy.

Doporučení:

• Sledujte obsah společně s dítětem a diskutujte o jeho obsahu.

• Ujasněte si pravidla délky sledování a časové limity na obrazovkách.

• Vysvětlujte rozdíl mezi fikcí a realitou a reflektujte nevhodné motivy.

• Používejte kognitivní antiviry – rodičovské zámky, dětské profily a bezpečné platformy.

• Nabízejte alternativní offline aktivity, knihy, pohybové a společenské hry.

• Vybírejte obsah z ověřených a pedagogicky podložených zdrojů, například ČT edu nebo Rádio Junior, rozhlas pro děti

• Budujte mediální i digi-well gramotnost a učte děti přemýšlet o médiích a jejich vlivu.

Autor: Lucie Kosová