Na sklonku letošního roku se v Bruselu uskutečnil další ročník Safer Internet Fora (SIF), tentokrát zaměřený na digitální dovednosti mladých lidí. Do mezinárodní konference, která se konala v hybridním režimu, se aktivně zapojilo 41 mladých lidí z 22 evropských zemí. Přičemž Českou republiku zde reprezentovali hned tři zástupci. Za BIK Youth Panel spolu s ostatními členy vystoupil Viktor Adámek, student Gymnázia Ústí nad Orlicí. Mezi členy SIF Youth Advisory Board, kteří celou akci spolumoderovali, byla Selma Kaymakci, studentka francouzské univerzity Sciences Po. A v neposlední řadě zde vystoupila i Tereza Kráčmarová, zakladatelka spolku Fakeskape. Konferenci dohromady sledovalo více než 850 lidí z celého světa, což je obrovský úspěch.
Letošní Safer Internet Forum dalo nebývalý prostor právě mladým lidem, což může potvrdit i Selma, která se účastnila taktéž předešlých dvou ročníků jako členka BIK Youth Panelu a může tak nabídnout zajímavé srovnání: „Oproti minulému roku se moje role poněkud lišila. Jako členka Youth Advisory Boardu jsem měla i poradní funkci, což spočívalo v navrhování pozvaných řečníků, oficiálního názvu konference a samozřejmě moderování během celé konference SIF. Byla jsem ráda, že se mi podařilo prosadit pozvání Terezy Kráčmarové z Facescape, která poskytla cenné zkušenosti z realizace tohoto unikátního projektu.“
Tereza ve svém vstupu mj. zmínila, že influenceři jsou důležitými vzory pro mladé lidi, proto by si měli uvědomovat svůj vliv a zajistit, aby prostřednictvím svého obsahu sdíleli spolehlivé informace. Dále zdůraznila důležitost role rodičů a vychovatelů ve vztahu k šíření nepravdivých informací, protože právě oni by měli dětem vysvětlovat, jak k těmto dezinformacím přistupovat, a zároveň je nesoudit za to, když někdy uvěří příspěvku, který není pravdivý.
Jako nejzajímavější zkušenost z letošního ročníku Selma uvedla možnost moderování jednoho z panelů a taktéž závěrečný proslov k divákům. „Vrcholem pro mě bylo moderování panelu spolu s mojí kolegyní a kamarádkou z Norska. Naše diskuse se soustředila na zákon o digitálních službách (DSA) a jeho dopady na digitální dovednosti, které se dotýkají různých zúčastněných stran. Kromě toho jsem měla tu čest vystupovat v závěrečném panelu s názvem „Next Steps“, kde jsem shrnula zásadní body z celodenních diskusí.“
Selma dále vyzdvihla zajímavost tzv. „deep dive sessions“, kde zazněly různé názory na to, zda by do vzdělávacího sektoru měla být více začleněna digitalizace. Uvedla, že se zde objevil jeden zajímavý postřeh: „Ačkoli se preference lišily v závislosti na regionech a digitální propasti, mladí lidé vyjadřovali touhu po tzv. soft skills nežli po tzv. hard skills, jako je třeba kódování. Tento názor zazněl i v hlavním projevu profesorky Amandy Third z australské univerzity v Sydney, která také zdůraznila důležitost rozvoje kritického myšlení a dalších podobných dovedností. Vzhledem k tomu, že se české školství soustředí právě na hard skills, je evidentní, že je třeba naléhavě přehodnotit a rozšířit výukové metody a obsah ve prospěch komplexnějšího přístupu ke vzdělání pro digitální éru.“
Z mnoha rozhovorů si Selma odnáší dva klíčové poznatky: „Za prvé je nutné soustředit úsilí na podporu digitálních dovedností, zejména u dětí ve věku do 14 let. Klesající věk používání digitálních technologií to jen potvrzuje, přičemž v oslovování této mladší věkové skupiny je stále znatelná mezera. Za druhé existuje nedostatečná komunikace médií směrem k široké veřejnosti ohledně proběhlých změn v aktuální legislativě zaměřené na technologické aspekty. Tato komunikační mezera pak vyvolává u veřejnosti strach a formuje negativní vnímání digitálních technologií u starší generace, což má dopad právě na vzdělávání mladých lidí.“
Těší nás, že generace Z dostává svůj prostor pro vyjádření názorů i na konferencích mezinárodního významu, protože ne nadarmo se jí říká internetová generace. Selmo, Viktore, Terezo, děkujeme za skvělou reprezentaci!