Internetové kšefty

Dnes se pro změnu podíváme na podvody při nákupech a prodeji zboží přes různé bazarové služby. Koukneme se na dva případy, kdy se podvodníci snažili okrást uživatele. Rozhodl jsem se, že se s vámi podělím o nevšední rozhovor, který jsem s jedním podvodníkem operujícím na Marketplace vedl již před nějakou dobou, ale zatím jsem neměl čas to zpracovat do lépe čitelného stavu. Vše začalo tím, že jsem se rozhodl prodat akvárium. Hned první reagující byl zjevný lump, ale protože jsem měl zrovna trochu času a chtěl jsem zjistit, zda bych mu to nemohl trochu znepříjemnit, rozhodl jsem se ním jeho hru hrát.

Protože jsem věděl, že je to lump, poskytl jsem mu údaje, které kromě jména, které už znal, k ničemu nejsou.

Bernardova představa, že 160 litrové akvárium pošlu pojištěnou obálkou mne pobavila, ale hlavně jsem se těšil, že mi Bernard pošle odkaz na nějakou stránku, přes kterou bude třeba „zaplatit“ za pojištění pomocí platební karty. Aspoň bychom mu stránku mohli nechat cvičně shodit a přidělat mu trochu práce. Bohužel, Bernard je zjevně skromný a tak mu do začátku stačila platební karta předplacená na 100 EUR. Do mé e-mailové schránky určené pro komunikaci s podobnými vejlupky mi pak dorazil e-mail od služby Fedex.

Z e-mailu vedl odkaz na stránky umožňující nákup předplacené kreditní karty Transcash. Nutno říci, že v době psaní tohoto článku jsou poukázky za 100 EUR vyprodány, tak snad to není proto, že se Bernardovi a jemu podobným daří.

Zároveň s příchodem e-mailu se ozval Bernard, který se zjevně těšil na svou skromnou odměnu.

K Bernardově velké smůle narazil na uživatele, který neumí ani kliknout na odkaz ani udělat screenshot. Řekl jsem si, že když už nemá Bernard web, který bychom mohli nechat shodit, tak bych si na něm aspoň mohl potrénovat sociální inženýrství a zkusit z něj vytáhnout jeho telefonní číslo. Zároveň jsem ho chtěl vystavit troše toho zdravého stresu a upozornil jsem ho, že u PC už nemohu být dlouho.

Naštěstí má zatím trpělivý Bernard v záloze další možnosti. Já ovšem cítil intenzivní potřebu Bernarda informovat, že stránka na kterou mi poslal odkaz je v jazyce, který neovládám.

Bernard měl ovšem zaseknuto a jako správný lovec neztrácel trpělivost.

Za to mne to už přestávalo bavit a tak jsem si řekl, že odkryji karty a ukážu Bernardovi, že ho celou dobu tahám za za nos.

Bernard byl ale buď úplný hňup nebo měl už oči zaslepené vidinou zisku a v komunikaci vesele pokračoval.

Abych dodal mé postavě na důvěryhodnosti, druhý den jsem se lehce ohradil vůči Bernardově neodbytnosti, neboť mne začal bombardovat zprávami hned v neděli brzy ráno. Zároveň jsem se rozhodl nadhodit Bernardovi další udičku.

Byl jsem si jistý, že Bernard si toho sám nevšiml, tak jsem ho pro jistotu upozornil, že nejsem zrovna technický typ. Předem jsem ho informoval i o mé slabozrakosti, ale ani to jej neodradilo.

Následně jsem Bernarda definitivně přesvědčil také o mých jazykových kompetencích.

I tak to nevzdal a trpělivě vyplňoval nesmyslná čísla, kterými jsem ho krmil.

Bernardova trpělivost začala narážet na své hranice a tak jsem se rozhodl zkusit znovu frontální útok.

Bernardova svatá trpělivost a sebejistota se pomalu začaly tavit v kotlíku zoufalství a tak se mne pokusil vyhnat ještě na čerpací stanici. Já byl ale neoblomný.

Nakonec jsem zkusil Bernarda na oplátku požádat ještě o 1000 EUR, ale dle očekávání se mnou přestal komunikovat.

Bernard byl ovšem příliš snadný cíl, proto bych vám rád ukázal i jiný příběh. Týká se uživatelky, která naštěstí přišla celkově o malou sumu, ale jejíž komunikace s podvodníky ukazuje jejich schopnost solidní manipulace s obětí. A to i přes skutečnost, že dotyčná oběť podvodu si byla možných rizik vědoma.

V tomto případě již podvodníci velmi dobře komunikovali, byli ochotní a v rámci vzbuzení důvěryhodnosti se ani vehementně nebránili osobnímu předání. Bankovní účty vedené u bankovních institucí v ČR také nebudily žádné podezření.

 

Ani tlapková patrola ani Lego vlak však nedorazily a oba facebookové účty přestaly s uživatelkou komunikovat. Podobně jako v případě e-shopů, kterým jsme se věnovali v minulém blogpostu, je proto potřeba být velice obezřetný. Naštěstí i v tomto případě existuje databáze, která může pomoci při rozhodování. Upozornila nás na ni uživatelka z našeho příběhu a najdete ji na adrese https://www.podvodnabazaru.cz/. Zde můžete vyhledávat podle kontaktních údajů, ale třeba také podle použitého čísla bankovního účtu. A pokud se stanete obětí podvodu, můžete do této databáze také přispět. Má také smysl hlásit podvody s malými částkami i PČR. Policie si tato hlášení umí spojit a čím více lidí podvodníka nahlásí, tím spíše dosáhne celková způsobená škoda částky, při které bude věc řešena jako trestný čin.

Autor:

Komentáře (1)

  1. Jenda říká:

    Jakou dohru mají ty druhé dva případy? Účet patří nějakému bílému koni? Nebo spoléhají na to, že pro pár stovek to nikdo nebude řešit, a doufají, že se oběti nespojí dohromady?

Zanechte komentář

Všechny údaje jsou povinné. E-mail nebude zobrazen.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..