Příští rok je rokem voleb do Evropského parlamentu a rokem ustanovování nové Evropské komise. Různá zájmová sdružení a asociace firem, které ví, jakým způsobem vzniká legislativa v EU, připravují své „wish listy“ a poziční dokumenty, které mají současným ale hlavně budoucím zákonodárcům představit priority pro další období, nebo základní fungování a principy daného sektoru. Nevyhýbá se to ani digitální a internetové komunitě. EuroISPA, celoevropské sdružení evropských asociací poskytovatelů internetových služeb, zveřejnilo Manifest pro volby do Evropského parlamentu v roce 2024. V tomto manifestu žádá asociace evropské zákonodárce, aby se zavázali ke společnému provádění opatření, které budou směřovat k:
- plně funkčnímu vnitřnímu trhu,
- dlouhodobé vizi ochrany soukromí v online prostředí,
- harmonizované evropské strategii kybernetické bezpečnosti,
- legislativní neroztříštěnosti v předpisech regulujících digitální infrastrukturu.
Zatímco Manifest sdružení EuroISPA působí jako přímý apel na politiky, dokument, který připravil CENTR, směřuje více ke kořenům internetu, základním principům jeho fungování a jeho základní infrastruktuře ve vazbě na konkrétní legislativní aktivity, které EU plánuje v roce 2024. Není divu, CENTR je evropská asociace sdružující registry evropských domén nejvyšší úrovně (ccTLD), tedy podstatnou část této základní infrastruktury. Dne 14. listopadu členové CENTRu schválili dokument s názvem „Na cestě k silnějšímu internetu, principy pro další digitální dekádu„.
Dokument byl připraven na základě zkušeností a znalostí registrů ccTLD jako klíčových aktérů základní internetové infrastruktury s cílem vymezit hlavní oblasti, na které by se měli EU zákonodárci při plnění svých ambiciózních cílů zaměřit. Mezi tyto oblasti patří:
- interoperabilita,
- hospodářská soutěž,
- přístup a kybernetická bezpečnost,
- základní práva,
- online obsah a
- samotná správa.
To, že mají evropští zákonodárci ambiciózní cíle, je vidět i z nedávno schválených dlouhodobých iniciativ typu Web 4.0 a virtuální světy, Deklarace pro budoucnost internetu, Evropská digitální dekáda nebo Deklarace o digitálních právech a svobodách. Aby evropští politici ve své regulační aktivitě nevylili dítě i s vaničkou, připomíná (nejen) jim CENTR hlavní principy, které je nutné dodržovat, pokud se nemá EU vrátit do digitálního pravěku. Jak uvádí CENTR: „Některé právní předpisy (neúmyslně) zasahují do technické infrastruktury a schopnosti správců této infrastruktury vykonávat své základní služby pro digitální společnost. I když DNS a internetový protokol jsou odolné, musí příští generace tvůrců politik EU zaujmout komplexní pohled na internet ve všech jeho vrstvách a přispět k posílení celkového globálního digitálního ekosystému.“
Při „budování budoucího internetu“ a v souvislosti s novým legislativním obdobím musí politici odolat pokušení stavět si pomníčky za každou cenu a spíše se zavázat k zachování základních prvků svobodného a otevřeného internetu.
Jaké jsou ty základní prvky?
A) Interoperabilita
Politici v EU musí formálně uznat otevřené standardy vyvinuté v rámci mezinárodních procesů tvorby internetových norem a tam, kde je to možné, podpořit jejich zavádění prostřednictvím vypisovaných veřejných zakázek, s cílem podpořit svobodný internet nové generace, který je otevřený pro všechny občany a firmy.
Internet nové generace a Web 4.0 stojí na ramenou stávajících technologií kritické internetové infrastruktury, jako je systém DNS, IP protokol a další standardy a protokoly, které byly vyvinuty a jsou udržovány v rámci stávajících mezinárodních struktur založených na multistakeholder modelu (například IETF, které nedávno zasedalo v Praze). Internet nové generace a web 4.0 musí být zpětně kompatibilní a zachovat interoperabilitu se současnou základní internetovou infrastrukturou, která dokázala svou životaschopnost a škálovatelnost ve všech fázích vývoje „sítě sítí“. Vytváření vlastních standardů systémem UP-BOTTOM je cesta do pekla.
B) Hospodářská soutěž
EU zákonodárci by měli v legislativě zachovat technologickou neutralitu při ovlivňování internetové infrastruktury, vytvářet rovné podmínky pro všechny hráče ekosystému a současně trvat na používání otevřených standardů. Různorodost jednotlivých decentralizovaných systémů, které tvoří internet, zajišťuje (ač by si možná někteří přáli opak), že zde neexistuje jediný bod selhání (single point of failure) a hospodářská soutěž mezi jednotlivými hráči posiluje celkovou odolnost infrastruktury. Nucená harmonizace za hranicí otevřených standardů naopak infrastrukturu oslabuje.
C) Přístup a kybernetická bezpečnost
Přístup v tomto případě znamená přístup k evropským digitálním identifikátorům, včetně jmen domén a CENTR varuje před zaváděním bariér, které snižují motivaci evropských subjektů využívat tuto část internetové infrastruktury. Jakákoliv budoucí regulace by neměla nepřiměřeně ovlivňovat nebo ztěžovat přístup k online identifikátorům, protože pak by evropští uživatelé sáhli po identifikátorech (včetně domén) z jiných částí světa. Již nyní výrazná část EU firem a občanů spojuje svoji digitální identitu s identitou na „ne-EU“ sociálních sítích.
V oblasti kybernetické bezpečnosti by EU měla podporovat spolupráci všech subjektů a sdílení nejlepší praxe napříč digitálním ekosystémem.
D) Lidská práva
Svobodný a otevřený internet podporuje ochranu lidských práv. Při návrhu a projednávání nových regulací by EU politici měli zveřejnit posouzení dopadů navrhované legislativy na lidská práva, aby byla zajištěna transparentnost při kontrole ze strany (nejen odborné) veřejnosti. I zde by se měl naplno uplatnit multistakeholder model.
Důležitou podmnožinou je kategorie soukromí a ochrany dat. EU by měla zůstat regionem s vysokým standardem ochrany (nejen osobních) údajů. CENTR odmítá kritiku, že posílení soukromí a požadavky na ochranu údajů brání inovacím a společensky prospěšným opatřením. „Prolamování“ by mělo být činěno na základě informovaného souhlasu nebo na základě soudních příkazů.
Technologický zásah do ochrany údajů a soukromí by neměl být považován za spásné řešení společenských problémů a zajištění (iluzorní) veřejné bezpečnosti (projednávání nařízení, kterým se stanoví pravidla pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boj proti němu (CSAM) budiž smutným příkladem, jak to nedělat). Bezpečnost EU občanů a jejich schopnost kontrolovat zpracování jejich osobních údajů by měla mít přednost před zájmy komerčních subjektů.
E) Online obsah
Při přípravě budoucí legislativy zaměřené na odstraňování nebo blokování online obsahu musí evropští zákonodárci dodržovat zásady řádného procesu a proporcionality a postupovat s komplexní znalostí fungování internetového ekosystému.
F) Správa
A základním pravidlem je samozřejmě trvalá podpora multistakeholder modelu, bez kterého by otevřený a svobodný internet nemohl existovat.
Politici EU mají nezřídka tendenci přeceňovat význam EU regulace pro ostatní svět. Je dobře, že jim sektorové asociace připomínají, že existují i jiná pravidla, která sice nevznikají v Evropském parlamentu, v Evropské komisi nebo na Radě EU, ale kterými se dobrovolně řídí celý digitální svět, a díky tomu mohl vzniknout úžasný experiment s názvem Internet. Snad nám ho příští generace evropských politiků nerozbije. Vlastně to platí pro politiky obecně…
