Tento týden skončilo meziresortní připomínkové řízení k návrhu technické novely zákona o elektronických komunikacích. Jaké pasáže návrhu zákona přitáhly nejvíce připomínek? Kdo navrhoval zásadní připomínky a proč?
V elektronické knihovně legislativního procesu (tzv. eKlepu) najdeme zásadní připomínky od Českého telekomunikačního úřadu, Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního, Zmocněnkyně vlády pro lidská práva, Ministerstva financí, Ministerstva vnitra, Ministerstva zdravotnictví, Svazu průmyslu a dopravy České republiky a Úřadu vlády. Zásadní připomínky uplatnil ve svém stanovisku také odbor kompatibility, který dohlíží na správnou slučitelnost návrhů zákona s evropským právem.
S doporučujícími připomínkami přispěchal ministr a předseda Legislativní rady vlády, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo zahraničních věcí.
Připomeňme, že návrh technické novely zákona se soustředil na jeho legislativně technické úpravy. Výraznými tématy návrhu je samozřejmě změna vnitřního členění regulátora tím, že systém kolektivního orgánu Rady v čele s předsedou majícím exekutivní funkce je nahrazován systémem předseda a dva místopředsedové. Další výraznou věcnou úpravou je problematika rozhodování účastnických sporů o spory za neuhrazené platby za služby a zboží, které nejsou službami elektronických komunikací, ale s poskytováním služeb elektronických komunikací souvisí.
Překvapivě docela hodně připomínek míří právě ke změně řízení úřadu. Vedoucí Úřadu vlády požaduje vysvětlit, z jakého důvodu je měněna organizační struktura Úřadu. Odůvodnění v důvodové zprávě shledává jako stručné a nevysvětlující. Současný způsob obsazování „vedení Úřadu“ podle Úřadu vlády zjevně zajišťoval určitou stabilitu a kontinuitu a nezávislost.
O nezávislost nového vedení Úřadu má obavy i Zmocněnkyně vlády pro lidská práva, a to zejména ve spojitostí s novou agendou, kterou úřad dostane přijetím zákona o digitální ekonomice, který transponuje do českého právního řádu Akt o digitálních službách a určuje ČTÚ jako koordinátora digitálních služeb. Zmocněnkyně proto navrhuje s cílem minimalizovat riziko politického ovlivňování rozhodování úřadu například rozdělením navržení a jmenování mezi Vládu a prezidenta (tak jak je nyní upraveno v případě Úřadu na ochranu hospodářské soutěže) a umožnit odvolání předsedy pouze, pokud již nesplňuje předem stanovené podmínky pro výkon jeho povinností. To je ostatně i jedna z připomínek odboru kompatibility, který důvody pro odvolání v návrhu neshledává v souladu se zněním Kodexu pro elektronické komunikace.
Ministerstvo vnitra na neudržitelnost plateb za povinnosti stanovené v § 97 zákona o elektronických komunikacích (odposlechy, data retention a informace z databáze účastníků). Připomeňme, že na nutnost snížit stále rostoucí výdaje státního rozpočtu související s úhradami nákladů podle § 97 odst. 7 zákona o elektronických komunikacích reaguje i novelizace zákona o elektronických komunikacích v rámci vládního zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (sněmovní tisk č. 488), nicméně tato úprava je silně nevyhovující (diplomaticky řečeno). Ministerstvo vnitra proto zpracovalo návrh úpravy příslušného ustanovení zákona o elektronických komunikacích a dalších souvisejících předpisů tak, aby navržený text do určité míry zachoval hrazení některých nákladů, nicméně zároveň aby tyto výdaje byly lépe kontrolovatelné a bylo tak zajištěno hospodárné využívání státního rozpočtu. Svou představu o úpravě § 97 zaslal v připomínkách i ČTÚ.
Jedinou ale věcně podstatnou připomínku zaslal Český úřad zeměměřičský a katastrální („ČÚZK“), který upozorňuje na problém se zapisováním služebností vzniklých ze zákona na státem vlastněných nemovitostech. Ustanovení § 104a zákona o elektronických komunikacích je podle ČÚZK v současné podobě jen obtížně realizovatelné, neboť neřeší, na základě jaké listiny má být proveden zápis do katastru. Vzhledem k tomu, že samotné rozhodnutí o povolení záměru umožňující umístění stavby neobsahuje výčet pozemků, ke kterým služebnost vzniká (obsahuje pouze výčet pozemků, přes které povede stavba, což je odlišná množina), ani údaje o samotné služebnosti a o osobě oprávněného z ní (tyto údaje lze pouze dovozovat ze zákona, obsahem rozhodnutí však nejsou), a není jím ani vymezeno, k jaké části pozemku se omezení vztahuje, nemůže být způsobilou vkladovou listinou. Skutečnost, že podle současné právní úpravy má být služebnost zapisována do katastru se značným časovým odstupem od jejího vzniku – po dokončení stavby příslušné soustavy nebo zařízení, je velmi problematická z hlediska právní jistoty osob vycházejících v dobré víře z údajů katastru. Vede totiž k tomu, že právo vznikne a existuje bez ohledu na stav zápisů v katastru. Skutečný a zapsaný stav jsou tak v nesouladu až do okamžiku, kdy k zápisu práva do katastru dojde, aniž by byla jistota, že k takovému zápisu vůbec někdy dojde. V praxi tak může docházet k situacím, kdy v době zápisu břemene bude pozemek již převeden na jinou osobu, která o zatížení negativně ovlivňujícím využitelnost pozemku nebude vědět, neboť nebylo zapsáno v katastru.
A klasicky mezi připomínkami Ministerstva financí ční „požadujeme do textu doplnit včetně tvrzení, že tyto dodatečné náklady budou pokryty ze schválených rozpočtových prostředků pro kapitolu 328 – Český telekomunikační úřad.“ Klasika.
Tento stručný výčet připomínek je samozřejmě doplněn připomínkami ze sektoru elektronických komunikací, nicméně ty nejsou součástí eKlepu. Po vypořádání připomínek bude návrh zaslán k projednání Legislativní radě vlády a dále na Vládu. A v tu dobu už bude zřejmé, jak se Poslanecká sněmovna postaví k návrhu na úpravu vnitřního členění jiného sektorového regulátora, Energetického regulačního úřadu. Dne 14. listopadu 2023 totiž pan poslanec Michálek načetl pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku č. 487 (novela energetického zákona), kterým snižuje počet členů Rady ERÚ z pěti na tři.