Pokud čtete tento článek, je to i díky lidem, kteří se na konci osmdesátých let sdružili v organizaci s názvem IETF. IETF nebo-li Internet Engineering Task Force je hlavní organizací pro vývoj standardů pro internet. Nejedná se o žádnou státem vedenou organizaci. V této organizaci nejsou žádní členové. Přihlásit se do ní může doslova každý. Kdokoliv na světě (pokud tedy není za nějakým ošklivým firewallem). Prostě klikne, že chce být na „mailing listu“ dané pracovní skupiny, nebo se přihlásí na jednání IETF (virtuálně nebo fyzicky). To je vše. Každý rok se tímto způsobem aktivně zapojí do pracovních skupin více než sedm tisíc lidí. Dobrovolně. Bez nároků na odměnu. S jediným cílem – aby internet lépe fungoval.
IETF vytváří dobrovolné normy, které jsou často přijímány uživateli internetu, provozovateli sítí a výrobci zařízení. Proč? Právě proto, že chtějí, aby internet fungoval. IETF publikuje své dobrovolné normy jako RFC, což je zkratka historického názvu Request for Comments, které jsou číslovány postupně (první RFC bylo vydáno v roce 1969 ještě před založením IETF). Každé RFC má svůj status, ať už se jedná o internetový standard, navrhovaný standard, nejlepší současná praxe, experimentální nebo informační. Příjemně nezvyklý pro účastníka jiných standardizačních těles (třeba Mezinárodní telekomunikační unie) je fakt, že RFC jsou volně dostupné.
RFC 3935 hovoří o poslání IETF. „Jejím (IETF) posláním je vytvářet vysoce kvalitní a relevantní technické a inženýrské dokumenty, které ovlivňují způsob, jakým lidé navrhují, používají a spravují internet tak, aby fungoval lépe. Tyto dokumenty zahrnují normy protokolů, osvědčené současné postupy a informační dokumenty různého druhu.“ Na jakých principech IETF funguje?
- Otevřený proces
Každá zainteresovaná osoba se může účastnit práce, vědět, o čem se rozhoduje, a vyjádřit se k danému problému. Na webu najdete dokumenty ve všech stádiích projednávání, mailing listy, prezenční listiny i zápisy z jednání.
- Technická způsobilost
IETF se vyjadřuje k otázkám, ke kterým má expertízu, zároveň tato zásada znamená, že IETF naslouchá technickým příspěvkům z jakéhokoli zdroje.
- Dobrovolnické jádro
Účastníci a vedení organizace jsou lidé, kteří přicházejí do IETF, protože chtějí dělat práci pro komunitu, která podporuje poslání IETF „zlepšovat fungování internetu“.
- Tvrdý konsenzus a běžící kód
IETF vytváří standardy na základě kombinace technického posouzení a reálných zkušeností s implementací a nasazením diskutovaných specifikací.
- Vlastnictví protokolu
Když IETF přebírá vlastnictví protokolu nebo funkce, přebírá odpovědnost za všechny aspekty protokolu, i když se některé aspekty mohou na internetu objevit jen zřídka nebo nikdy. Naopak, pokud IETF za protokol nebo funkci neodpovídá, nesnaží se nad nimi vykonávat kontrolu, i když se někdy mohou dotýkat internetu nebo jej ovlivňovat.
Pokud vás zajímá samotná práce v IETF, doporučuji výbornou přednášku Ladislava Lhotky ze sdružení CZ.NIC, který je také autorem několika RFC.
Proč o tom píšu? Protože IETF tento týden zasedá v Praze. V pražském v Hiltonu se koná zasedání desítek pracovních skupin, proběhne zde plenární zasedání IETF nebo jen schůzky, které se možná jednou přerodí v pracovní skupinu, která bude řešit nějaké budoucí RFC. Potkávají se tu lidé, kteří chtějí „aby internet lépe fungoval“. Jako člověk, který se většinu života pohyboval v právnickém prostředí, jsem procházel chodbami hotelu a byl v šoku. Když se potká více právníků na jednom místě, mají tendenci věci komplikovat, zamlžovat, válčit o každé slovo v dokumentu. Regulační právníci, se vším respektem, jsou ještě jiná sorta lidí. Na pracovních skupinách IETF ale fyzicky vidíte, protože ten proces je naprosto transparentní, technickou erudici všech aktérů a začnete věřit v „tvrdý konsenzus a běžící kód“. Protože, i když některé debaty jsou hodně intenzivní, na konci dne ti lidé mají společný cíl – aby internet lépe fungoval.
A proč o tom ještě píšu? Protože bych si moc přál, aby český e-government fungoval jako IETF. Minulý pátek mi přišla zpráva z Portálu občana, že mi končí platnost pasu. Podivil jsem se, protože jsem si před pěti dny vyzvedl nový pas (v návaznosti na zářijovou informaci z Portálu občana, že mi bude končit platnost pasu). Chtěl jsem se přihlásit do Portálu občana, abych zjistil, zda není něco špatně. Objevilo se mi nové prostředí pro přihlášení pomocí identity občana. A zjistil jsem, že stát můj identitní prostředek – MojeID – přesunul do kategorie ostatní. Teda přesunul. Asi chtěl přesunout. Protože, když jsem si kliknul na kategorii ostatní, našel jsem jen reklamu na bankovní identitu. Nic pro nim. Ale to jsem opravdu nečekal.
V následné diskuzi na síti X, zástupci DIA uvedli, že „rozhodnutí o rozdělení do kategorií se zakládá na snaze snížit kognitivní zátěž pro uživatele“. A že „Výsledné rozhraní vychází z interních dat počtu uživatelů a z uživatelského testování, kde bylo toto rozdělení nejpřehlednější a nejsnadněji pochopitelné.“ Nevím. Interní data počtu uživatelů jsem neviděl. Výsledky uživatelského testování jsem neviděl. Asi kdybych používal bankovní identitu, tak bych si taky snížil kognitivní zátěž, protože bych měl svoji záložku s názvem bankovní identita a se sníženou kognitivní zátěží bych nový design hodnotil jako nejsnadněji pochopitelný. Nevím. Ale vím, že kdyby (nejen) tento proces byl transparentní a umožnil kvalifikovanou odbornou diskuzi všech dotčených, jejímž výsledkem by byl tvrdě vybojovaný konsenzus a běžící kód (v tomto případě to nebylo ani jedno), bylo by to výrazně lepší pro český e-government. Moc bych si přál, aby duch a principy IETF zůstaly v Praze a přelily se do českého e-governmentu. Aspoň na pár let. Aby český e-government lépe fungoval.