Tak jako jazyk stále naráží na vylomený zub, tak se velcí operátoři snaží o změnu regulačního pohledu a přesvědčují všechny, zejména politiky, že by velké internetové firmy generující svůj zisk na obsahu přenášeným Internetem měly přispívat podle nějakého klíče operátorům za využívání jejich infrastruktury. Tedy jinými slovy, že by vystavovaly faktury nejen koncovým uživatelům služeb elektronických komunikací, ale také třeba Googlu nebo Netflixu.
Naposled byla tato myšlenka veřejně diskutována na ETNO semináři s názvem „Evropa musí své digitální ambice proměnit v konkrétní kroky“ (21. března 2022), který se odvolával na společné prohlášení generálních ředitelů firem sdružených v ETNO asociaci. Na základě této deklarace je prý „nutné obnovit úsilí o rovnováhu mezi globálními technologickými giganty a evropským digitálním ekosystémem“. Konkrétně se velcí šéfové velkých telko firem podepsali pod tvrzení, že „velkou a stále rostoucí část síťového provozu generují a zpeněžují velké technologické platformy, což však vyžaduje neustálé a intenzivní síťové investice a plánování ze strany telekomunikačního sektoru. Tento model – který umožňuje občanům EU využívat plody digitální transformace – může být udržitelný pouze tehdy, pokud tyto velké technologické platformy budou také spravedlivě přispívat na síťové náklady.“ Polopaticky řečeno – my investujeme do nových sítí a technologií, Google/Netflix/whoever na tom vydělává – chceme od nich příspěvek na naše náklady s budováním sítí.
Na semináři vystoupila také zástupkyně Evropské komise Rita Wezenbeek, která se snažila tlak velkých operátorů na změnu regulačního rámce odrazit prohlášením, že Komise „potřebuje fakta a čísla, abych lépe pochopila, kdo na co přispívá a zda velké platformy již náhodou nepřispívají jinou formou.“ Nicméně je fakt, že výše zmíněná myšlenka se už „zaháčkovala“ v návrhu Evropského prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu, ve kterém se mají zákonodárci zavázat k tomu, že „vypracují vhodné rámce, aby všichni účastníci trhu, kteří mají z digitální transformace prospěch, převzali svou sociální odpovědnost a spravedlivě a přiměřeně přispívali k nákladům na veřejné statky, služby a infrastrukturu pro všechny Evropany.“
Uvidíme, v jaké podobně nakonec bude prohlášení schváleno, ale operátoři mají historicky nejblíž k získání titulu, aby jim velké technologické společnosti platily poplatek za přenos obsahu. Pokud se nakonec nestanou operátory samy, nebo si nějaké evropské operátory nenakoupí.
V termínu od 15. března do 14. dubna můžete zaslat své připomínky v rámci veřejné konzultace, kterou zahájil BEREC (Sdružení evropských regulačních úřadů) k návrhu úpravy pravidel síťové neutrality, konkrétně k možnému uplatňování tzv. zero ratingu.
V novém návrhu pokynů se uvádí, že diferencované ceny, které jsou závislé na konkrétní aplikaci, „jsou pravděpodobně nepřípustné“. Mezi příklady zakázaných praktik patří uplatňování zero ratingu na vlastní aplikace nebo vlastní obsah.
Aktualizované pokyny by (pokud budou schváleny) rovněž potvrdily, že uplatňování zero ratingu porušuje obecnou povinnost rovného zacházení s veškerým provozem, jak uvedl Soudní dvůr EU ve svých rozhodnutích.
Při rovném zacházení s provozem však stále existuje prostor pro cenovou diferenciaci, jak zdůraznil Klaus Nieminen, spolupředseda pracovní skupiny, která draft změny připravovala.
Jak je uvedeno v návrhu pokynů, kromě nepřípustných cenových plánů postavených na zero ratingu a podobných tarifních schématech, existují diferencované tarify, které jsou obvykle přípustné, pokud není preferovaný jeden typ aplikace a s veškerým provozem se zachází stejně.
Pokyny uvádějí příklady typicky přípustných obchodních praktik jako například:
- nabídky, které nezapočítávají spotřebu do obecného datového limitu v určitém časovém období, např. o víkendu nebo mimo špičku nebo v určitém počtu hodin za měsíc;
- nabídky založené na různých tarifech poskytovatelů služeb přístupu k internetu s různými úrovněmi QoS pro parametry jako je třeba limitovaná rychlost stahování;
- tarifní plány zaměřené na cílovou skupinu, jako jsou „zvláštní tarify pro mladé lidi, školáky, studenty, seniory nebo občany s nízkými příjmy“; a
nabídky, u nichž je rychlost „po vyčerpání objemu dat omezena pro veškerý provoz namísto zablokování veškerého provozu“.
Lze očekávat, že ve veřejné konzultaci obdrží BEREC opět mnoho podnětů a bude zajímavé sledovat, jak je vypořádá.
Válka odkrývá charaktery a z obyčejných lidí s obyčejným zaměstnáním se mohou stát hrdinové. To se stalo i ukrajinským technikům, kteří bojují o zachování internetu, zatímco kolem nich padají ruské bomby. Práci jim ztěžují nejen zákaz vycházení, špatné světlo, špatné počasí, usmažené dráty a zasažené serverové skříně, ale také téměř neustálá hrozba, že budou zabiti v nesmyslné válce. Fascinující fotky si můžete prohlédnout v reportáži časopisu Forbes.