Příští týden, 13. září, má vláda na programu Zprávu o naplňování Akčního plánu 2.0 k provedení nedotačních opatření pro podporu plánování a výstavby sítí elektronických komunikací. Samotný Akční plán identifikoval překážky pro výstavbu sítí elektronických komunikací a zpráva má informovat členy vlády o realizaci jednotlivých úkolů.
Část opatření se podaří splnit přijetím tzv. implementační novely zákona o elektronických komunikacích (např. využití nově zřizovaných nebo významně renovovaných liniových staveb pro výstavbu sítí elektronických komunikací nebo umisťování prvků sítí elektronických komunikací do nezpevněných ploch podél pozemních komunikací).
Plnění dalších úkolů je rozpracováno. Zpráva tak například informuje o aktivitě Českého telekomunikačního úřadu v souvislosti s požadavky na větší šířky využívaných rádiových kanálů v mobilních, pevných a ale i družicových sítích. Úřad zahájil technicko-ekonomickou analýzu využívání rádiových kmitočtů včetně benchmarku přístupu relevantních zemí EU ke zpoplatnění využívání rádiového spektra.
Po zpracování tohoto srovnání má ČTÚ (ve spolupráci s MPO) připravit návrhy úprav tzv. poplatkového nařízení vlády a upravit poplatky („zefektivnit a optimalizovat poplatky“, takže možný je pohyb nahoru i dolů (?)) za využívání kmitočtů pro pozemní pohyblivou službu a pevnou službu, což by mělo zohledňovat jednak narůstající rozsah kmitočtového spektra nutného pro další technologický rozvoj, tak i požadavky na využití širokých přenosových kanálů zejména v rámci provozování bezdrátových spojů v pásmech pod individuálním oprávněním, které připojují lokality vzdálené od páteřních sítí.
ČTÚ bude také vyhodnocovat experimentální provoz 5G (5th Generation New Radio) v úseku 26,5 – 27,5 GHz, o kterém Rada ČTÚ rozhodla v říjnu 2020. Po vyhodnocení by měly být stanoveny podmínky pro využívání tohoto důležitého pásma. Jakým směrem se posune frekvenční politika státu by nám brzy měla naznačit aktualizovaná Strategie správy rádiového spektra, na které se pracuje ve Vysočanech. Klíčový dokument, který by měl i odpovědět na otázku, co bude s televizním pásmem po roce 2030. Moje fantazie pracuje naplno.
Vládě předkládaný materiál také informuje členy vlády, že v rámci Národního plánu obnovy (komponenta 1.3 Digitální vysokokapacitní sítě, investice 1.3.4 Dokrytí 5G koridorů a podpora rozvoje 5G) se plánuje do čtvrtého čtvrtletí 2025 pokrýt alespoň 210 km železničních koridorů se zvýšenou úrovní signálu 5G (nad rámec rozvojových kritérii udělených v přídělech na kmitočty pro sítě 5G) a paralelně bude řešeno obdobné pokrytí vybraných dálničních koridorů. Současně se ve stejném termínu plánuje vybavit alespoň 350 železničních vagonů opakovači pro signál 5G. Tato aktivita se bude koordinovat v rámci pracovní skupiny 5G koridory v 5G Alianci.
Dokrývání koridorů, dálnic i bílých míst v obcích je legitimním cílem státu. Na začátku této aktivity logicky musí být sjednocení metodiky měření a její vysvětlení. To, že lokalita je pokryta signálem, nemusí nutně znamenat, že tam budu mít funkční službu. To, že mi mapa na qos.ctu.cz ukazuje „pokryto“, nemusí znamenat, že moje uživatelská zkušenost v daném místě je pozitivní. Pokud pojedu autem po dálnici 180 km/h, nebudu mít stejně kvalitní službu jako když bych stál na místě. Proto je dobře, že se ČTÚ ujme mapování bílých míst a vedení veřejné konzultace k určení intervenčních oblastí a stanovení velkoobchodního přístupu k dotovaným základnovým stanicím, které by měly být postaveny v rámci akce „dokrývání“.
V den vydání minulých Krátkých vln, kde jsem vyjádřil z různých důvodů pochybnost o tom, že ČTÚ může dotáhnout regulaci mobilního trhu, vyšel článek v Hospodářských novinách, který prezentoval možnou regulaci mobilních operátorů jako jistou věc. Uvidíme. Každopádně úřad neztrácí čas a už 31. srpna (pět dní poté) zveřejňuje v registru smluv dvě smlouvy týkající se možné regulace mobilního trhu. Smlouvu se společností IstroAnalytica Advisory s.r.o., která má zpracovat pro ČTÚ dílo – analýzu relevantního trhu č. 3. Pracovní verze analýzy měla být předána objednateli do 31. srpna tohoto roku a konečná verze analýzy by měla být odevzdána do 10. září 2021.
Druhou smlouvu uzavřel úřad s advokátem JUDr. Jakubem Chytilem, který bude úřadu poskytovat právní poradenství při zpracování testu tří kritérií pro velkoobchodní trh přístupu k mobilním službám a to do 28. února 2022.
Příští týden začne zářijová schůze Poslanecké sněmovny a na program se dostanou i vratky ze Senátu. Mezi nimi i výše zmíněna novela zákona o elektronických komunikacích. Jak jsem již psal, doufám, že si poslanci najdou čas na projednání této novely, a to nejen kvůli implementačnímu dluhu. Návrh obsahuje i dílčí usnadnění výstavby sítí elektronických komunikací a odstraňuje překážky, které byly identifikovány výše uvedeným Akčním plánem. Kruh se uzavírá.
Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) zveřejnila 29. července zprávu o hrozbách v oblasti útoků na dodavatelské řetězce, podle níž se v roce 2021 očekává čtyřnásobný nárůst útoků na dodavatelské řetězce ve srovnání s rokem 2020. Většina útoků na dodavatelský řetězec, které agentura ENISA analyzovala v letech 2020-2021, se podle zprávy zaměřovala na softwarový kód dodavatelů s cílem zasáhnout zákazníky, včetně odcizení jejich osobních údajů nebo duševního vlastnictví.
Agentura ENISA radí přijmout několik ochranných opatření jak na straně zákazníka, tak na straně dodavatele. Zákazníky agentura vyzývá, aby dále analyzovali, jak dodavatelé dodržují postupy kybernetické bezpečnosti, a aby ve smlouvách definovali bezpečnostní požadavky na pořizované produkty a služby. Na druhé straně by dodavatelé měli zavést mechanismy, které zajistí bezpečný vývoj jejich produktů a služeb v souladu s obecně uznávanými bezpečnostními postupy, jako je prohlášení o shodě s normou ISO 27001. Kromě toho by dodavatelé měli zavést osvědčené postupy pro správu zranitelností. Ten by mohl zahrnovat monitorování bezpečnostních zranitelností a analýzu rizik prostřednictvím systému hodnocení zranitelností.