„Výhodou krátkých vln je způsob jejich šíření v atmosféře – díky mnohonásobným odrazům, k nimž dochází na ionizovaných částicích ve vyšších vrstvách (ionosféra), není nutná přímá dohlednost mezi vysílačem a přijímačem, takže jejich vzájemná vzdálenost může dosáhnout i tisíců až desítek tisíc kilometrů. Slabinou jsou naopak nestabilní podmínky šíření. Prostřednictvím krátkých vln se často vysílají zahraniční programy rozhlasových stanic do zemí, kde je omezená svoboda projevu nebo kde je zavedena cenzura.“ (zdroj: Wikipedia)

Někdy je těžké napsat pravidelný sloupek, aby z toho nebyl jen prachsprostý hejt. Když v rámci distančního vzdělávání svých dětí (a dětí z přilehlého okolí) instalujete a sžíváte se se Školou v pyžamu, po 14 dnech nefungování přecházíte na Discord a po podzimních prázdninách se „plynule“ nastavujete na Teams, říkáte si, tak si zahejtuj, ulevíš si. A musím se pak okřiknout, protože už sám vím, že učit je těžké a učit v online prostředí ještě těžší. Klobouk dolů před všemi učiteli, kteří tuhle staronovou výzvu snaží zvládnou, jak nejlépe umí a zůstávají přitom lidmi.

Hejtovat je jednoduché a někteří si na tom skoro založili živnost. A někteří hejtují ve prospěch své živnosti. Osobně mě překvapilo, jaké hejty vygeneroval článek Ondřeje Píska k desetiletému výročí služby mojeID nebo článek Jaromíra Talíře o úskalích legislativního nastavení bankovní identity. Ta úporná až křečovitá snaha poplivat užitečnou a fungující službu pro komunikaci se státní správou je až směšná. Keep calm and use mojeID.

V legislativním kotli to klokotá a čím blíže se Poslanecká sněmovna sune k termínu voleb (nejpozději podzim 2021), tím je var v legislativním kotlíku divočejší a nevyzpytatelný. Včera proběhly dva výbory, které měly na programu novelu zákona o vojenském zpravodajství – Výbor pro obranu a Ústavně právní výbor. Ačkoliv u Výboru pro obranu bylo v pozvánce indikováno, že bude jednání streamované (jednání výboru jsou obvykle veřejná, pokud se neprojednávají utajované skutečnosti, ale epidemická opatření vyloučila z jednání výborů veřejnost), skutek ale utek a divák lačnící po informacích přišel zkrátka. Tak snad se dozvíme výsledek jednání alespoň dodatečně z audiozáznamu.

Nejen pro naplnění cíle veřejné kontroly, ale i za fanoušky přijímání zákonů doufám, že to byla spíše výjimka a stream příště bude fungovat.

(Ne)vysílání jednání sněmovního výboru.

Nezahálí ani vláda. Na příštím jednání 9. listopadu 2020 bude schvalovat návrh novely zákona o elektronických komunikacích, která má za cíl implementovat do českého právního řádu Kodex elektronických komunikací. Kodex přepracoval (a zrušil) čtyři stávající směrnice (rámcová směrnice, autorizační směrnice, přístupová směrnice a směrnice o univerzální službě). Samotná novela má 422 (!) novelizačních bodů a otvírá i další zákony, namátkou –

• zákon o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu,
• zákon o poštovních službách,
• zákon o integrovaném záchranném systému,
• zákon o ochraně hospodářské soutěže,
• zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání,
• zákon o správních poplatcích,
• zákon o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh,
• zákon o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a další…

Takový nosič je přímo lobbistův ráj – hodně otevřených zákonů, složitá matérie, kam snadno můžete propašovat svůj pozměňovací návrh. A záleží pak na gestorovi, zda včas odhalí a rozklíčuje lobbistův záměr a dokáže argumentačně přesvědčit poslance, aby pro něj nehlasovali.

Věcně je návrh novely tématem na samotný seriál (který sepisuju), tak si teď jen popřejme, ať novela hladce propluje vládou a stihneme přijetí ještě před koncem tohoto volebního období.

Chytrá karanténa 2.0 s námi zůstane i v roce 2021. Vyplývá to z materiálu, který má projednat vláda a který již unikl do některých médií. Jak vyplývá z aktuálních dat o celkovém počtu osob s laboratorně prokázaným onemocněním COVID-19, Česká Republika se potýká s masivní druhou vlnou, přičemž bez vnějšího zásahu (úspěšný vývoj a nasazení vakcíny, konec světa) lze očekávat, že bude nutné zajistit organizačně a technicky fungování Chytré karantény i v roce 2021.

Vláda má rozhodnout, že

• MZV a MV/NAKIT mají pokračovat v tomto projektu i v roce 2021,
• pro veřejné zakázky realizované v rámci horizontální spolupráce mezi MZ a NAKIT má zůstat v platnosti výjimka z povinností vyplývajících z usnesení vlády č. 208 (z 22. března 2017),
• se to zaplatí (394 mil. Kč. vč. DPH).

Inovací v roce 2021 by mělo být spuštění aplikace Rosomák. V příštím roce vznikne v rámci této aplikace kompozitní portál s kompletní obsluhou testovaného klienta – od eŽádanky, přes rezervaci termínu k výsledku testu z laboratoře, možnost samotrasování a s možnou podporou praktických lékařů (eNeschopenka). Takový Portál zavirovaného občana.

Už jste si naistalovali e-roušku?

Digitální svět pomáhá. Ať už se jedná o operátory, kteří věnují SIMkarty nebo pevné připojení rodinám, které jsou v sociální nouzi, nebo sdružení CZ.NIC, které díky držitelům domén přispěje na projekty neziskových organizací ADRA, Člověk v tísni a Linka bezpečí částkou přesahující čtvrt milion korun.

A to je dobrá zpráva! #nehejtuj