Česká republika dosáhla v nedávné době dvou významných úspěchů v mezinárodních srovnáních v oblasti kybernetické bezpečnosti. Podle National Cyber Security Index se umístila na 1. místě. V hodnocení OSN (ITU) jsme se pak zlepšili o min. 6 příček. Zatímco v roce 2015 jsme v tzv. Global Cybersecurity Index obsadili sdílenou 41. až 43. příčku, letos jsme se posunuli na 35. místo.
Mezinárodní srovnání (tzv. benchmarking) připravenosti a vyspělosti jednotlivých zemí v oblasti kybernetické bezpečnosti je založeno především na hodnocení oblastí jako je legislativa, organizační kapacity či mezinárodní spolupráce.
Jak srovnání OSN, na jehož vyplnění jsem se za ČR podílel, tak estonský projekt National Cyber Security Index (NCSI), hodnotí např. existenci národní strategie pro oblast kybernetické bezpečnosti a její implementaci, právní postižitelnost jednání kybernetické trestné činnosti včetně ratifikace mezinárodní Úmluvy o kybernetické kriminalitě. Mezi další kritéria společná pro oba zmíněné benchmarky patří existence vzdělávacích programů (curricula) na jednotlivých stupních škol či realizace osvětových aktivit. Samozřejmostí je pak funkční národní a vládní pracoviště CERT.
Umístění České republiky v NCSI
Ke zlepšení hodnocení České republiky v oblasti kybernetické bezpečnosti významně přispělo i sdružení CZ.NIC. Vedle fungování vlastního Národního bezpečnostního týmu CSIRT.CZ byly výslovně oceněny např. novinky Aktuálně z bezpečnosti (AZB). Estonský projekt samozřejmě oceňuje i aktivity Národního bezpečnostního úřadu a vládního pracoviště CERT.
V hodnocení OSN realizovaném Mezinárodní telekomunikační unií (ITU) si oproti roku 2015 Česká republika zlepšila skóre z 0,500 bodu na 0,609, což znamenalo posun o min. šest příček na 35. místo. V rámci tohoto hodnocení jsme získali cenné body např. i za projekt bezpečnostního routeru Turris, aktivní podporu zakládání CSIRT týmů nebo kurzů pořádaných Akademií CZ.NIC.
Rozdílné umístění v obou žebříčcích bylo způsobeno především nižším počtem států zahrnutých do estonského projektu (pouze 26 zemí). Dle ITU nejlepší Singapur, druhé USA či třetí Malajsie v estonském projektu nefigurovaly.
Svoji roli ve výsledcích představovala i metodologie a mnohem širší a podrobnější otázky řešené ITU. Obě srovnání však potvrzují pozitivní trend připravenosti na kybernetické útoky, který potvrdilo i cvičení Locked Shields, v rámci kterého byl nejlepší český tým. Jeho součástí byli i dva zástupci Národního bezpečnostního týmu CSIRT.CZ.