V minulé glose jsem zmiňoval, že květen byl spíše alokačně chudším měsícem. Červen na tento trend překvapivě navázal a spotřeba IPv4 adres v tomto měsíci nepřekročila devět miliónů. Evropané si sice udrželi první příčku, ale tentokrát jen skutečně těsně před Afrikou a Latinskou Amerikou. Počty spotřebovaných IPv4 adres byly v těchto zmiňovaných regionech velmi podobné a to mírně pod tři milióny. Velice nízkou spotřebu měl opět severoamerický region a žebříček pochopitelně uzavírá region Asie-Pacifik, který téměř výlučně přiděluje po 1024 adresách. V evropském regionu začala od 1. 7. další fáze zpřísnění alokační politiky. Nově už bude možné alokovat pouze na tři měsíce dopředu, což jistě dále evropskou spotřebu ovlivní. Následující graf ilustruje situaci regionů.

Alokační tempo Afriky a Latinské Ameriky ovlivnily dvě veliké alokace čítající přes dva milióny adres. První byla pro společnost Maroc Telecom a druhá pro mexickou společnost Uninet S.A. de C.V. To také pochopitelně vyneslo Mexiko a Maroko na první dvě příčky v pořadí spotřeby států. Další byla Jižní Afrika a až na čtvrtou příčku se dostal zástupce evropského regionu, konkrétně Španělsko. Celou situaci ilustruje následující graf. Jak je vidět Mexiko s Marokem tvořily téměř polovinu světové spotřeby.

Možná jste si podobně jako já kladli otázku, zdali se Světový den IPv6 nějak odrazil v IPv6 alokacích. Odpověď zní, že nijak zvlášť. IPv6 alokací bylo zhruba stejně jako v květnu či dubnu, konkrétně 243. To je ale každopádně vysoké tempo, jak ilustruje následující graf.

Tedy co říci závěrem? Červen byl z hlediska alokací takovým ospalým měsícem a to především v našem regionu. Do budoucna uvidíme, zdali bude v praxi fungovat nové zpřísnění alokační politiky. Mohlo by oddálit konec IPv4 v Evropě, který se dá dle současné rychlosti odhadnou na únor/březen příštího roku.

Ondřej Filip