Ve čtvrtek 21. ledna 2010 oznámil ICANN, že čtyři nové IDN domény nejvyšší úrovně se přiblížily spuštění. Prošly totiž tzv. String Evaluation nebo-li souborem technických a lingvistických kontrol. V praxi to znamená, že těmto novým doménám už téměř nic nestojí v cestě a velmi brzy dojde k jejich spuštění. Jde o domény tří zemí, které používají arabské písmo – Egypt, Saudská Arábie a Spojené Arabské Emiráty. Čtvrtou zemí je Rusko, s azbukovou doménou .рф, což je ekvivalent našeho .rf, zkratka od názvu Ruská Federace. Jistě si možná říkáte, proč Rusové nezvolili doménu odvíjející se od zkráceného tvaru, jako mají současnou .ru (Russia), nebo lépe od Rossija – Россия.

Ale v tom se právě ukazuje jedno z úskalí IDN. Problém je v tom, že v azbuce .ро (čteno ro) vypadá úplně stejně jako nápis v latince (mimochodem, konkrétně tato doména v latince nikomu přidělená není). Proto Rusové zvolili ono krásně vypadající a nezaměnitelné písmenko ф.

Arabsky píšící země měly o poznání jednodušší situaci, u nich záměna s latinkou nehrozila. Zde mě trochu překvapilo, že nezvolily krátkou zkratku, ale pouze zkrácené názvy svých zemí. Nejsem si jistý, zda-li bych místo dvou písmen chtěl do URL psát něco takového jako si zvolili Saudové – السعودية.

Každopádně první čtyři žádosti ze 16 jsou na dobré cestě, brzy tedy uvidíme, jak se tyto domény v příslušných státech ujmou.

Ondřej Filip

Evropská mapa pokrytí DNSSEC se začíná pomalu zaplňovat. První letošní podepsání národní domény hlásí pro nás trochu vzdálenější země, Portugalsko. Poměrně logicky rovnou využili novější standard NSEC3, který zabraňuje vypsání zóny tzv. zonewalkingu. Více informací můžete najít na adrese http://www.dnssec.pt. V této souvislosti si musím trochu rýpnout do Portugalských sousedů. V době českého předsednictví EU došlo k podpisu domény eu2009.cz. Další předsednickou zemí bylo Švédsko a to sice zvolilo jako hlavní doménu se2009.eu bez DNSSEC, ale zároveň nabídli i eu2009.se. Tato švédská doména byla nejen chráněna pomocí DNSSEC, ale web na ní umístěný byl do konce přístupný do IPv6. No a se začátkem roku přešlo Evropské předsednictví na Španělsko a Španělé se vrátili zpět k tradici národních domén a tedy využili eu2010.es. Bohužel, ale nenavázali na tradici podepisování domén pomocí DNSSEC, protože registr .es ještě DNSSEC na rozdíl od svého menšího souseda nezavedl. Trochu škoda. Ale předsednictví trvá půl roku, za ten čas se dá ještě mnohé změnit…

Ondřej Filip

Každý z nás, kdo má alespoň jednu doménu, už zřejmě ocenil důležitost správně uvedeného e-mailu v databázi CZ.NIC, resp. v záznamech jednotlivých registrátorů. Okamžiků, kdy je správný e-mail důležitý, je celá řada – ať už se jedná o zasílání hesel k transferu, informací o změnách v záznamu nebo třeba o prodlužování domény.

Na e-maily uvedené v databázi odchází jak výzvy k úhradě poplatku s variabilními symboly, částkou atd. od jednotlivých registrátorů, tak informace přímo z CZ.NIC (o tom, že doména expiruje, je vyřazena z DNS, kdy bude zrušena).

E-mail je po mnoho let (konkrétně od roku 1999) povinnou položkou. Přesto se v databázi vyskytují záznamy, které pocházejí z doby před rokem 1999, které e-mail vyplněný neměly a dodnes nemají.

CZ.NIC se za ty roky pokoušel držitele domén, kteří neměli uvedenu žádnou e-mailovou adresu, několikrát kontaktovat. Nutno konstatovat, že většinou bez valného úspěchu. V registru nadále zůstávalo něco přes tisícovku osob, které neměly e-mail uvedený.

Ve druhé polovině roku 2009 jsme se tedy rozhodli pokusit se s tímto problémem „zatočit“ a intenzivně se mu věnovat. Naši zaměstnanci postupně kontaktovali všechny osoby, které jsou v registru aktuálně navázány alespoň na jednu doménu a požádali je, aby si doplnily údaje v naší databázi. Pro nalezení kontaktů použili všechny možné způsoby, zejména pak samotné webové stránky jednotlivých domén a skutečně se jim podařilo se všemi dotčenými spojit.

Kontakt byl realizován telefonicky – v rámci telefonického hovoru byl volaný upozorněn na situaci, byl mu popsán problém i cesta, jakou lze data opravit, a byl požádán o poskytnutí e-mailové adresy, na kterou mu potom byl popis problému (a postup řešení) zaslán ještě písemně se žádostí o potvrzení přijetí zprávy.

Výsledky akce byly průběžně sledovány a ty osoby, které e-maily nedoplnily, jsme kontaktovali opětovně. Některé z nich až čtyřikrát…

Zajímají vás výsledky celé akce, která probíhala průběžně od června až do listopadu 2009? Z celkového počtu 1 085 kontaktů bez e-mailu se nám jich podařilo vyřešit k dnešnímu dni 452. 287 kontaktů si doplnilo údaje. Ostatní nahradili své záznamy u domén jinými (s platnými adresami), případně došlo ke zrušení jejich domén. Vyjádřeno procenty je to celkem něco málo přes 40 procent.

Je to hodně nebo málo? V porovnání s podobnými akcemi v minulosti je to úspěch. Celá akce navíc bude mít ještě nějakou setrvačnost, takže se dá očekávat, že ta čísla ještě mírně vzrostou.

Pokud se ale nad tímto výsledkem zamyslím z opačného úhlu pohledu, zas tak skvělý mi nepřijde. Takřka denně se totiž setkáváme se stížnostmi, resp. dotazy lidí, kteří o svou doménu přišli, aniž by chtěli. Potom posloucháme nářky typu „o ničem jsem nevěděl, nikdo mi nic neřekl, nikdo mne neinformoval a samozřejmě doménu chci a je přece jasné, že kdyby mi někdo dal vědět, tak jsem ji už dávno zaplatil“. Když pak situaci prověřujeme, zjišťujeme, že e-maily uvedené u těchto osob v databázi už dávno neplatí („ten člověk už u nás přece dávno nepracuje“, „tohoto poskytovatele už dávno nemáme a tedy ani e-maily u něj“), poštovní adresa je jiná („samozřejmě, stěhovali jsme se před třemi lety“) a tak dále.

Těch 633 držitelů, které jsme nyní kontaktovali a kteří si údaje nedoplnili, dostalo šanci navíc. Mohli své problémy vyřešit včas, bez hrozby ztráty peněz, zákazníků, domény. Té šance nevyužili, ačkoliv domény vlastní 10 a více let a vsadím se, že zas tak úplně bezcenné pro ně nebudou. A zejména pro ně tedy může být výsledkem celé naší akce zbytečně promarněná šance.

Martin Peterka