Český e-Government je i přes zlepšení o tři příčky na 50. místě

Podle pravidelné zprávy OSN hodnotící vyspělost e-Governmentu si Česká republika oproti předchozímu srovnání, vydanému před dvěma lety, polepšila o tři místa. Stále však zůstáváme na 50. místě, což představuje horší pozici, než v roce 2012. Nejvyspělejší e-Government má podle OSN Velká Británie, na druhém místě se umístila Austrálie a na třetím Jižní Korea, která minule skončila na prvním místě.

egov_01

Zdroj: OSN, Zpracování: CZ.NIC

Hodnocení jednotlivých zemí je prováděno prostřednictvím celé řady kritérií, která jsou rozdělena do tří kategorií – elektronických služeb (OSI), telekomunikační infrastruktury (TII) a lidského kapitálu (HCI). Výsledek je pak znázorněn prostřednictvím hodnoty e-Government Development Index (EGDI), jehož aktuální hodnota pro Českou republiku je 0,6454, tj. prakticky stejná, jako v roce 2012.

Podobně jako v evropském hodnocení DESI, dosáhla Česká republika nejhoršího umístění ve vlastních službách e-Governmentu. Pokud by se toto kritérium hodnotilo samostatně, skončili bychom až na značně nelichotivém 92. místě za Bangladéšem, Etiopií či Běloruskem. O mnoho lepší není ani umístění České republiky v možnostech zapojení do elektronické demokracie (tzv. e-Participation Index), v němž se nacházíme na 76. místě a před námi je např. Albánie, Filipíny či Saudská Arábie.

V evropském měřítku se vedle České republiky celkově zlepšilo například také Bulharsko (o celých 21 příček) nebo Slovinsko. Naopak sousední Slovensko si pohoršilo nejvíce ze všech zemí EU a z 51. příčky kleslo až na 67. místo.

egov_02

Mezinárodní srovnání vyspělosti e-Governmentu, vydané OSN, obdobně jako hodnocení Evropské komise v rámci indexu DESI ukazuje, že Česká republika má v elektronických službách veřejné správy co dohánět, zejména pokud se dle cílů vize 202020 chceme do roku 2020 umístit na 20. místě. Zatím to totiž vypadá, že ostatní země světa jsou schopny realizovat jednotlivé projekty včetně přijímání související legislativy mnohem rychleji, zatímco český e-Government stále stojí převážně na projektech jako je CzechPOINT či datové schránky, které se již tolik nerozvíjejí. Navíc, například start nových elektronických průkazů jako jednoho z klíčových předpokladů pro kvalitativní zlepšení elektronických služeb byl několikrát odsunut, aktuálně na začátek roku 2018.

Autor:

Komentáře (2)

  1. 2ephyr říká:

    Docela by me zajimalo, jak se ten index pocita, protoze me hodne prekvapilo umisteni Estonska. Jak se zeme, ktera se vsude dava za vzorovy priklad skutecneho e-gov, kde se da elektronicky uz snad skoro vsechno, umistit az 13 za Danskem nebo Finskem.. Finsko je sice docela vyspele, ale ze by vic nez e-stonci?

  2. Jiří Průša říká:

    Výsledná hodnota indexu se skládá ze třech klíčových komponent – telekomunikační infrastruktury (TII), lidského kapitálu (HCI) a elektronických služeb (OSI).

    Zatímco u prvních dvou jsou kritéria podle mě nastavena poměrně objektivně (např. počet uživatelů internetu, počet uživatelů mobilních telefonů, ale i gramotnost obyvatelstva), u OSI se jedná o částečně subjektivní hodnocení, kdy vždy dva lidé (často dobrovolníci) hodnotí nejen dostupnost vybraných webových služeb či informací ale i to, jak snadno se k nim dostanou.

    Základ pro tento výzkum pak poskytují oficiální státní stránky, většinou národní portály veřejné správy. Zde podle mě může být jeden z důvodů, proč se na prvním místě umístila Británie, která má https://www.gov.uk/ a ne Estonsko.

    Důvodem horšího umístění Estonska (na rozdíl např. od evropského DESI) je podle mě pak především skutečnost, že ITU se snaží svá kritéria přizpůsobit všem – tj. jak vyspělým, tak rozvojovým zemím a místo sofistikovanosti dané služby či možnosti vyřídit co nejvíce věcí on-line je důraz kladen spíše na dostupnost informací.

    Osobně si myslím, že podrobnější porovnání a hodnocení kritérií by vydalo minimálně na jednu (pěknou) diplomovou práci, jinak více o metodologii hodnocení a tvorbě EGI (e-Government Indexu) je možné se dočíst ve studii, na kterou je odkaz na začátku blogu (od str. 133)

Zanechte komentář