Každý den probíhá test odolnosti internetové infrastruktury a jejich uživatelů. Útoky nebo informační operace jsou často odhaleny až ex post, nicméně nám dávají možnost se poučit z chyb a informací postižených subjektů. Následující text se věnuje třem pokusům ochromit fungování internetu a ovlivnit vnímání reality prostřednictvím informací o ozbrojeném konfliktu na sociálních sítích.
Krátké vlny: Vládní restart podpory IPv6
Kdysi dávno, už tomu bude 15, resp. 11 let, vláda uložila ministerstvům a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy úkol vyžadovat při nákupu relevantních služeb podporu technologie DNSSEC a poskytovat své webové stránky, elektronické podatelny a další služby e-governmentu i přes internetový protokol IPv6. Poslední zpráva o zavádění technologie DNSSEC a IPv6 ve státní správě byla předložena v roce 2015. Bylo zjištěno, že jednotlivá ministerstva i ostatní orgány státní správy plní usnesení vlády uspokojivě. Od té doby při příležitosti spuštění nové služby státu proběhne většinou na sociálních sítích komentář, že daný rezort nesplňuje vládní usnesení, protože kašle na IPv6 a to je tak všechno. Naposled se tomu stalo při uvedení e-sbirky.
Na krátkých vlnách (díl 2.) – aukce, závislost, nezávislost a konec anonymních SIM karet
„Výhodou krátkých vln je způsob jejich šíření v atmosféře – díky mnohonásobným odrazům, k nimž dochází na ionizovaných částicích ve vyšších vrstvách (ionosféra), není nutná přímá dohlednost mezi vysílačem a přijímačem, takže jejich vzájemná vzdálenost může dosáhnout i tisíců až desítek tisíc kilometrů. Slabinou jsou naopak nestabilní podmínky šíření. Prostřednictvím krátkých vln se často vysílají zahraniční programy rozhlasových stanic do zemí, kde je omezená svoboda projevu nebo kde je zavedena cenzura.“ (zdroj: Wikipedia)