Krátké vlny: Vládní restart podpory IPv6

Kdysi dávno, už tomu bude 15, resp. 11 let, vláda uložila ministerstvům a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy úkol vyžadovat při nákupu relevantních služeb podporu technologie DNSSEC a poskytovat své webové stránky, elektronické podatelny a další služby e-governmentu i přes internetový protokol IPv6. Poslední zpráva o zavádění technologie DNSSEC a IPv6 ve státní správě byla předložena v roce 2015. Bylo zjištěno, že jednotlivá ministerstva i ostatní orgány státní správy plní usnesení vlády uspokojivě. Od té doby při příležitosti spuštění nové služby státu proběhne většinou na sociálních sítích komentář, že daný rezort nesplňuje vládní usnesení, protože kašle na IPv6 a to je tak všechno. Naposled se tomu stalo při uvedení e-sbirky.

Sonda v síti: Legislativní plány vlády v digitální oblasti pro rok 2024

Plán legislativních prací vlády je tradiční dokument, kterým vláda dopředu oznamuje, na jaké zákony a jejich novely se v tom daném roce zaměří. Samozřejmě to neznamená, že pokud zákon je potřeba znovelizovat a není v Plánu legislativních prací, že jej ministerstvo nemůže do vlády předložit. A naopak. Pokud ministerstvo nechce být honěno za nesplnění termínů, tak návrh zákona (i když ví, že ho bude muset připravit), do Plánu legislativních prací prostě nedá.

MojeID v novém kabátě – informace o chystaných změnách

Naše sdružení se svým zaměřením obvykle soustřeďuje spíše na infrastrukturní technologie (DNS, registr domén, routing, …) nebo na prosazování nových standardů v době, kdy na ně ještě není běžný smrtelník připraven, ale jejich příjemcem jsou spíše odborníci, inovátoři nebo IT nadšenci. Přizpůsobení těchto služeb široké veřejnosti z pohledu uživatelské přívětivosti je logicky až druhořadé, ale pokud se služba mezi širokou veřejnost dostane, je na místě se věnovat i tomu. A přesně tak tomu bylo i v případě naší elektronické identity, autentizační služby MojeID.

Krátké vlny: Předsednická Belgie a její digitální priority

Belgie převzala od Španělska s novým rokem předsednickou štafetu v Radě EU. Belgičané povedou své předsednictví pod heslem „Chránit. Posilovat. Připravit.“, a chtějí se zaměřit na šest tematických oblastí:

  • obranu právního státu, demokracie a jednoty,
  • posílení naší konkurenceschopnosti,
  • prosazování ekologické a spravedlivé transformace,
  • posílení naší sociální a zdravotní agendy,
  • ochrana lidí a hranic,
  • podpora globální Evropy.

Safer Internet Forum pohledem českých zástupců

Na sklonku letošního roku se v Bruselu uskutečnil další ročník Safer Internet Fora (SIF), tentokrát zaměřený na digitální dovednosti mladých lidí. Do mezinárodní konference, která se konala v hybridním režimu, se aktivně zapojilo 41 mladých lidí z 22 evropských zemí. Přičemž Českou republiku zde reprezentovali hned tři zástupci. Za BIK Youth Panel spolu s ostatními členy vystoupil Viktor Adámek, student Gymnázia Ústí nad Orlicí. Mezi členy SIF Youth Advisory Board, kteří celou akci spolumoderovali, byla Selma Kaymakci, studentka francouzské univerzity Sciences Po. A v neposlední řadě zde vystoupila i Tereza Kráčmarová, zakladatelka spolku Fakeskape. Konferenci dohromady sledovalo více než 850 lidí z celého světa, což je obrovský úspěch.

Co přinesla a ještě přinese nová verze FREDa?

Na začátku prosince 2023 jsme uvolnili novou verzi systému FRED, tedy námi vyvíjeného systému pro správu domén, který využíváme pro provoz české národní domény .CZ. Systém FRED ale slouží ke stejnému účelu v dalších deseti zemích. Využíván je pro správu domény Argentiny (.AR), Bosny a Hercegoviny (.BA), Kostariky (.CR), Albánie (.AL), Severní Makedonie (.MK), Tanzanie (.TZ), Angoly (.IT.AO a .CO.AO), Malawi (.MW), Lesotha (.LS) a Macaa (.MO). Nová verze FREDa je poskládána z většího množství dílčích změn vyvinutých za posledních více jak 12 měsíců, které jsme, až na výjimky, průběžně nasazovali do provozu u nás. Celá řada úprav byla významně provázána, nebylo tedy možné zveřejnit dílčí verze systému, protože by se na ně zahraničním registrům obtížně přecházelo. FRED ve verzi 2.48 je naopak verzí, na kterou doporučujeme přejít.

Krátké vlny: Šťastné a (kyber)bezpečné

Nárůst kybernetické kriminality je alarmující. Již na jaře tohoto roku byly publikovány statistiky dokazující, že v roce 2022 tvořila kybernetická kriminalita s více než 18 500 skutky přes 10 % z celkové registrované kriminality v Česku. Důraz je nutno klást na slovo „registrované“, s nenahlášenými kybernetickými zločiny to číslo může být ještě vyšší.