I když začalo období prázdnin a dovolených, legislativní tělesa v Česku i v Bruselu stále pracují s plným nasazením.
Novela zákona o elektronických komunikacích nemá v Senátu na růžích ustláno a reálně hrozí její vrácení do Poslanecké sněmovny. Již kolují pozměňovací návrhy upravující marketingová volání (vrátit návrh do režimu opt-out) a přechodná ustanovení (odstranění bodu 12 přechodných ustanovení, které dává kompetenci ČTÚ upravit již udělené příděly). Rozhodne se na 14. schůzi Senátu, která začíná od 21. července 2021. Osobně se domnívám, že když už se novela dokodrcala do Senátu, nechť je schválena, Česká republika se zbaví hrozby placení pokuty z infrigementu a ČTÚ už stejně připravuje technickou novelu. O digitální kodexu, který si podle mě Česko zaslouží, a který by nahradil ty nesmyslné rakousko-uherské zákony udržující „Digitální Česko“ na kapačkách, si povíme někdy příště. Teď je potřeba schválit novelu zákona o elektronických komunikacích a uzavřít tři roky trvající implementační proces.
Evropský parlament přijal 10. června rezoluci ke Strategii o kybernetické bezpečnosti EU, ve které mimo jiné vyzval k „vytvoření nového robustního bezpečnostního rámce pro kritické infrastruktury EU s cílem chránit bezpečnostní zájmy EU“. Rezoluce vyzývá Evropskou komisi, aby „připravila návrh k zajištění přístupnosti, dostupnosti a integrity veřejného jádra internetu, a tedy stability kyberprostoru, zejména pokud jde o přístup EU ke globálnímu kořenovému systému DNS“. Evroposlanci v textu také vítají „návrh evropského systému doménových jmen (DNS4EU) jako nástroje pro odolnější jádro internetu“ a „žádají Komisi, aby vyhodnotila, jak by tento systém DNS4EU mohl využívat nejnovější technologie, bezpečnostní protokoly a odborné znalosti v oblasti kybernetických hrozeb, aby všem Evropanům nabídl rychlý, bezpečný a odolný systém DNS“.
Rezoluce rovněž:
- „připomíná nutnost lepší ochrany protokolu BGP (Border Gateway Protocol);
- (naštěstí) připomíná svou podporu modelu správy internetu, v němž je zapojeno více zúčastněných stran (multistakeholder model) a jehož jedním z hlavních témat by měla být kybernetická bezpečnost;
- zdůrazňuje také, že EU by měla urychlit zavádění protokolu IPv6;
- uznává model otevřeného zdrojového kódu, který se jako základ fungování internetu osvědčil jako účinný a efektivní; vybízí proto k jeho využívání“.
V Evropském parlamentu také hlavní výbory vydaly návrhy stanovisek k návrhu směrnice NIS2. Jak Výbor Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), Výbor Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE – návrh zprávy zde a zde), tak Výbor Evropského parlamentu pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele (IMCO) předložily mnoho pozměňovacích návrhů, které mají společné zvýšení nároků na registrátory například co se týče jejich povinnosti ověřovat registrační údaje svých zákazníků.
V dubnu 2020 zahájil Evropský institut pro telekomunikační normy (ETSI) činnost nové průmyslové specifikační skupiny (ISG) pro „Non-IP Networking“ (NIN). Má jít svým způsobem o reakci na aktivity společnosti Huawei s názvem „New IP“.
Podobně jako u návrhu Huawei „New IP“ je výchozím bodem skupiny ETSI tvrzení, že TCP/IP je starý protokol, nevhodný pro nové typy aplikací, které slibuje 5G. NIN však zaujímá jiný přístup než New IP. Namísto rozšíření hlavičky IP o další informace, například o kvalitě služeb (QoS), kterou mají vynucovat routery a switche, navrhuje NIN přístup založený na virtuálních okruzích, kdy jsou pakety klasifikovány do toků v modelu softwarově definovaných sítí (SDN), které jsou pak přepínači předávány podle identifikátorů virtuálních okruhů. Technologie prosazovaná NIN se nazývá Flexilink a byla zdokumentována předchozí skupinou ETSI ISG: „Next Generation Protocol (NGP)“. Flexilink v mnoha ohledech připomíná asynchronní přenosový režim (ATM), přístup, který se stal krátce populárním v 90. letech 20. století, ale do roku 2005 se z telekomunikačního světa do značné míry vytratil, nebo Multiprotocol label switching (MPLS), technologii, kterou dnes ve velké míře používají ISP.
Zůstává nejasné, zda by NIN mohl být plnohodnotnou náhradou IP, nebo něčím, co by se používalo pouze ve specifických lokálních aplikacích, například v domácnostech nebo v průmyslových sítích. V této fázi zůstává NIN do značné míry výzkumným, nikoliv technickým cvičením bez existence konkrétního návrhu interoperabilního řešení. K návrhu pracovní skupiny ETSI vydal 12. července 2021 stanovisko Útvar hlavního technického ředitele ICANN a rozhodně stojí za přečtení.
Dne 22. června 2021 vynesl Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) rozsudek v konsolidovaném případu mezi držiteli práv duševního vlastnictví a společnostmi YouTube (Google) a Uploaded (Cyando). SDEU rozhodl, že online platformy, jako je YouTube nebo Uploaded, nelze považovat za platformy poskytující „sdělení směrem k veřejnosti“ (tzn. obsah), což je výlučné právo vyhrazené nositelům práv duševního vlastnictví, neboť tyto platformy fungují pouze jako zprostředkovatelé a jako takoví hrají nezastupitelnou roli, když jejich uživatelé prostřednictvím jejich služeb zpřístupňují potenciálně nezákonný obsah.
Od provozovatele platformy se však podle SDEU očekává, že zavede „vhodná technologická opatření, která lze očekávat od přiměřeně pečlivého provozovatele (…), aby věrohodně a účinně čelil porušování autorských práv na této platformě“. Platformu lze podle SDEU činit odpovědnou za porušení práv duševního vlastnictví, pokud má konkrétní vědomost o tom, že chráněný obsah je na její platformě dostupný nezákonně, a zdrží se jeho urychleného odstranění nebo zablokování přístupu k němu, nebo pokud se zdrží zavedení vhodných technologických opatření, která lze v její situaci očekávat od přiměřeně pečlivého provozovatele, nebo pokud se podílí na výběru chráněného obsahu, poskytuje na své platformě nástroje určené výslovně k nezákonnému sdílení takového obsahu nebo takové sdílení vědomě podporuje.