Český telekomunikační úřad vydal první říjnový den Zprávu o vývoji trhu elektronických komunikací (se zaměřením na rok 2024) a Zprávu o vývoji cen na trzích elektronických komunikací v období 2020 – 2024. Pojďme se podívat na zprávu o vývoji trhu elektronických komunikací se zaměřením na rok 2024 a zjistit, jaká jsou aktuální čísla a trendy?
Zpráva je rozdělena do tří hlavních oddílů, které se věnují obecným ukazatelům trhu (jako jsou tržby, investice a počet podnikatelů), maloobchodním službám (mobilní, pevné připojení k internetu, hlasové služby a šíření vysílání) a velkoobchodním službám.
V roce 2024 se v oblasti elektronických komunikací snížil opět počet aktivních podnikatelů na celkem 1 823 a také počet zaměstnanců v tomto sektoru opět mírně poklesl na 19,7 tisíce.
Obr.: Počet podnikatelů v elektronických komunikacích
Podnikatelé v oboru zaznamenali tržby přes 124 miliard korun. Do rozvoje svých sítí a služeb investovali více než 23,4 miliardy korun, což představuje nárůst o více než 20 % oproti předchozímu roku. V tržbách vedou bezkonkurenčně O2 Czech Republic, T-Mobile Czech Republic, CETIN a Vodafone Czech Republic. Ti se také řadí mezi subjekty s největšími investicemi.
Obr.: Vývoj struktury tržeb z hlediska druhu služeb a úrovně trhu
Z pohledu významných událostí, které se v roce 2024 staly na trhu elektronických komunikací, zpráva uvádí:
- dokončení odkupu virtuálního mobilního operátora SAZKAmobil společností Vodafone Czech Republic,
- fúzi společnosti CETIN Servis se společností O2 Czech Republic, do které přešla část společnosti Nej.cz,
- prodej 100% podílu společnosti Nordic Telecom Regional společnosti O2,
- Evropskou komisí schválenou akvizici společnosti Emirates Telecommunications Group Company, kterou získala výhradní kontrolu nad společností PPF Telecom Group B.V. (součástí prodeje kontrolního balíku akcií není podnikání v Česku),
- PPF získala zpět 30% podíl v CETIN Group, prodaný v roce 2022 globální investiční společnosti GIC, čímž se stala jediným vlastníkem společnosti CETIN působící na tuzemském trhu,
- společnost Quadruple získala virtuálního mobilního operátora LAMA Mobile od společnosti Telly,
- Český bezdrát se přejmenoval na Eri Internet,
- společnost ČD – Telematika převedla na Správu železnic úsek, který má na starosti údržbu železničního telekomunikačního majetku,
- přispět ke konsolidaci trhu se rozhodla společnost STARNET (nákup společností SOFTEX NCP, GREPA Networks, Baron computer), skupina ČEZ (nákup společností EDERA Group, WMS a Web4Soft Internet), CETIN (M.NET Studénka), Dragon Internet (METRONET), Faster CZ (NetDataComm) a Quantcom (Matrigo).
Mobilní služby
ČTÚ evidoval v roce 2024 celkem 181 podnikatelů disponujících oprávněním poskytovat mobilní služby. Na trhu jich působilo aktivně 94 (z toho tři síťoví mobilní operátoři). Během sledovaného období se počet virtuálních mobilních operátorů (MVNO) snížil o třetinu. V roce 2024 se přitom téměř 60 % z nich staralo maximálně o 100 SIM karet. Díky akvizici MVNO SAZKAmobil společností Vodafone pak poklesl i počet MVNO, které spravují více než 100 tisíc SIM karet. Současně se výrazně zmenšil tržní podíl těch MVNO, která nejsou majetkově propojena s žádným velkým mobilním operátorem.
Nejvýznamnějšími poskytovateli mobilních služeb podle počtu aktivních SIM karet v roce 2024 jsou O2, T-Mobile, Vodafone, Tesco Mobile ČR, ČEZ Prodej, GoMobil, Moraviatel, SIMIoT, miniTEL, Quadruple.
Obr.: Mobilní virtuální operátoři – vývoj počtu podle vybraných kategorií
V roce 2024 vykázali mobilní operátoři celkově téměř 15,7 mil. aktivních SIM karet, o necelé procento více než v roce předchozím. Téměř 78 % z nich bylo typu post-paid a přes 58 % bylo užíváno nepodnikajícími fyzickými osobami.
Obr.: Struktura aktivních SIM karet v roce 2024
V roce 2024 uživatelé mobilního internetu (bez fixního LTE nebo 5G) přenesli přes 1,7 exabajtu dat. Počet SIM karet používaných k mobilnímu přístupu k internetu vzrostl na téměř 11,6 milionu a celkový počet aktivních SIM karet v ČR dosáhl 15,7 milionu. Ze všech aktivních SIM karet bylo více než 1,8 milionu určeno pro služby M2M (machine-to-machine). Tyto M2M SIM karty měly průměrnou měsíční spotřebu dat kolem 602 megabajtů.
Téměř 83 % přístupů z celkových 11,6 mil. realizovali uživatelé v roce 2024 prostřednictvím služby internet v mobilu s trvalou dostupností, v případě tarifů s neomezenou spotřebou dat pak jejich podíl přesáhl již čtvrtinu z celkového počtu přístupů. Zvýšilo se i množství přenesených dat, meziroční nárůsty jejich celkového objemu i průměrné měsíční spotřeby na SIM kartu dosáhly úrovně zhruba 30 %. Významně vyšší spotřebu logicky vykazovali i uživatelé neomezených datových tarifů, ve srovnání s tarify s omezeným objemem dat byla v roce 2024 jejich průměrná měsíční spotřeba dat zhruba šestinásobná a dosáhla hodnoty 31,5 GB. Za služby mobilního přístupu k internetu utržili poskytovatelé v roce 2024 v průměru měsíčně na jednu SIM kartu 186 Kč, meziročně o zhruba 20 Kč více.
Objem provolaných minut v mobilních sítích v roce 2024 meziročně vzrostl o 2,7 % na neuvěřitelných 27,3 miliardy minut. Průměrný uživatel provolal měsíčně 167 minut, což je o téměř pět minut více než v předchozím roce. Důvodem mohou být neomezené tarify, které odstraňují psychologickou bariéru z ceny hovoru, ale možná i přetrvávající potřeba přímé lidské interakce v digitálním světě. Tento trend ještě více vyniká při srovnání s voláním z pevných linek, které se propadlo na pouhých 64 minut měsíčně na stanici.
Pokles je také patrný u služeb SMS a MMS, v roce 2024 bylo celkově odesláno téměř o 30 % méně zpráv než před čtyřmi lety. Na jednu SIM kartu připadá téměř 25 zpráv měsíčně (celkem 4,531 mld. zpráv). MMS (57,7 milionů zpráv) lze považovat spíše za okrajově využívanou službu (1 zpráva na 1 SIM kartu za 3 měsíce).
Služba přístupu k internetu v pevném místě
Nejvýznamnějšími poskytovateli služeb přístupu k internetu v pevném místě byly v roce 2024 podle počtu přístupů firmy O2, Vodafone, T-Mobile, STARNET, PODA, Nordic Telecom Regional, Tlapnet, Pe3ny Net, United Networks SE, ČEZNET.
V roce 2024 přenesla česká pevná internetová připojení v průměru více než 366 gigabajtů dat za měsíc na jednu aktivní přípojku. To odpovídá například přibližně 122 hodinám sledování filmů ve vysoké kvalitě nebo stovkám hodin poslechu hudby online. Celkově tak Češi přes pevné přípojky přenesli více než 18 exabajtů dat – což je množství srovnatelné s desítkami milionů celovečerních filmů. Počet těchto pevných přípojek v roce 2024 dosáhl téměř 4,2 milionu, přičemž více než polovina z nich (53 %) nabízela rychlost internetu alespoň 100 Mbit/s. Bezdrátové připojení v tzv. nelicencovaných pásmech se zhruba 27% podílem je stále nejrozšířenějším způsobem, jak se lidé doma k internetu připojují.
Obr.: Vývoj počtu služeb přístupu k internetu v pevném místě podle jednotlivých technologií
Obr.: Struktura služeb přístupu k internetu podle technologií a inzerované rychlosti v roce 2024
Počet přístupů k internetu prostřednictvím optických sítí (FTTH/B) vzrostl na 957 tis. a dosáhl podílu 22,9 % z jejich celkového počtu. A tady se ukazuje paradox optického internetu, operátoři sítě staví rychleji než dříve, ale nezvládají přesvědčit své zákazníky o výhodnosti přechodu na optiku. Nebo se staví více duplicitní infrastruktury, kdy se v jedné lokalitě buduje více optické infrastruktury od různých poskytovatelů? Důvody proč tomu tak je, či rozbor dat z pohledu druhů sídelních jednotek nebo z pohledu větších a menších operátorů však zpráva nenabízí.
Obr.: Vývoj podílu aktivních a disponibilních přípojek sítí FTTH/B
Za zmínku stojí určitě i nárůst satelitních přístupů, které tvořily v roce 2024 přes 40 % všech přístupů v kategorii ostatní. Nejvýznamnějším poskytovatelem přístupových služeb tak byla v celé této kategorii společnost STARLINK INTERNET SERVICES.
Obr.: Vývoj počtu přístupů k internetu prostřednictvím ostatních technologií
Zajímavá je také vizualizace dat z geografického sběru a znázornění penetrace přípojek pro službu přístupu k internetu v pevném místě v jednotlivých obcích. První mapa ukazuje míru penetrace NGA sítí, tedy přípojek umožňujících dosahovat efektivních rychlostí download ≥ 30 Mbit/s, a to bez rozlišení použitých technologií. Z uvedené mapy je patrné, že přípojky s rychlostí ≥ 30 Mbit/s jsou dostupné v naprosté většině obcí (a příslušejících bytech a provozovnách) a v roce 2024 již 88,6 % ze všech obcí má penetraci disponibilních přípojek s rychlostí ≥ 30 Mbit/s nad 75 %. Z legendy mapy je dále možno vyčíst, že podíl obcí v ČR, které nedosahují ani 50% pokrytí disponibilními přípojkami minimálně o této rychlosti, je jen necelých 5,6 % z celkového počtu obcí.
Obr.: Penetrace disponibilních přípojek NGA sítí (download ≥ 30 Mbit/s) v obcích ČR
Druhá mapa ukazuje míru penetrace disponibilních přípojek s efektivními dosažitelnými rychlostmi download ≥ 100 Mbit/s. Celkový počet přípojek v této kategorii (s eliminací překrytí) v České republice v roce 2024 dosáhl počtu 5,1 mil. Podíl obcí s více než 50% penetrací přípojek o této rychlosti byl na úrovni 68 % ze všech obcí v ČR. Nejvyšší počet obcí (mimo Prahu) s penetrací disponibilních přípojek s efektivními dosažitelnými rychlostmi download ≥ 100 Mbit/s nad 50 % se nachází v Jihočeském, Plzeňském, Ústeckém a Jihomoravském kraji.
Obr.: Penetrace disponibilních přípojek NGA sítí (download ≥ 100 Mbit/s) v obcích ČR
Skoro průsvitná je třetí mapa, kde je znázorněna penetrace disponibilních přípojek s efektivními dosažitelnými rychlostmi download ≥ 1 Gbit/s. Sítě s efektivní dosažitelnou rychlostí download ≥ 1 Gbit/s dosáhly v roce 2024 penetrace alespoň 50 % v celkem 256 obcích ČR. Největší zastoupení obcí s touto úrovní penetrace bylo mimo Prahu v Ústeckém kraji (11,0 %), Moravskoslezském kraji (7,3 %) a Karlovarském kraji (6,7 %). Celkový počet přípojek této rychlostní kategorie (s eliminací překrytí) dle poskytovateli vykázaných údajů dosáhl počtu 2,25 mil. v roce 2024. Celková penetrace přípojek o této rychlosti vzhledem k počtu bytů a provozoven tvořila ke konci roku 2024 v rámci celé ČR cca 38 %.
Obr.: Penetrace disponibilních přípojek NGA sítí (download ≥ 1 Gbit/s) v obcích ČR
Pozemní terestrické vysílání
Rok 2024 přinesl historický milník ve způsobu, jakým Češi sledují televizi. Poprvé v historii už terestrické vysílání (DVB-T2) není hlavním způsobem příjmu televizního signálu. Podle dat z Kontinuálního výzkumu ATO-Nielsen se spoléhá na klasickou anténu jako na hlavní zdroj 41 % domácností, většina (46 %) přijímá televizní vysílání prostřednictvím kabelové televize a nebo IPTV.
Co se týče placené televize, nejvýznamnějšími poskytovateli služeb placené televize v ČR byly v roce 2024 společnosti O2 (převážně IPTV), Canal+ Luxembourg (DVB-S) a Vodafone (CATV), více než 100 tis. účastníků vykázaly ještě společnosti T-Mobile a sledovanitv.cz.
Obr.: Podíly na tržbách za šíření vysílání dle platforem v roce 2024