Zatímco v České republice není Poslanecká sněmovna schopná projednat ve třetím čtení návrh zákona o digitální ekonomice, který transponuje do českého právního řádu nařízení o digitálních službách (DSA) a tuzemský regulátor Český telekomunikační úřad by tak konečně získal pravomoci pro výkon koordinátora digitálních služeb, Austrálie se toho nebojí a chce být první zemí, která zavede zákaz sociálních platforem pro děti mladší šestnácti let.
Ale tento týden se ukázalo, že ani v australské vládě nepanuje shoda na rozsahu tohoto zákazu. Vláda Anthonyho Albaneseho uvedla, že by YouTube udělila výjimku, protože tato platforma je zhusta využívaná pro vzdělávání a zdravotní osvětu. Proti tomuto návrhu se zhurta vymezil úřad komisařky Julie Inman Grant (komisařka pro e-bezpečnost), který argumentuje výzkumem ukazujícím vysoký podíl škodlivého obsahu, které jsou děti vystaveny na této platformě. Se zvažovanou výjimkou nepřekvapivě nesouhlasí ani ostatní sociální media jako Meta, Snapchat nebo TikTok. Na jedné straně argumentace tedy stojí část obsahu, která je bezesporu vzdělávací a dále podpora rodičů (podle vládního výzkumu 69 % rodičů považuje platformu za vhodnou pro osoby mladší 15 let), na druhé straně stojí tvrzení komisařky, že 37 % dětí ve věku 10 až 15 let nahlásilo, že viděly škodlivý obsah na YouTube a nedostatečně zdůvodněná zvažovaná výjimka oproti jiným sociálním platformám.
O efektivitě izraelské Železné kopule (Iron dome) máme poměrně jasnou představu (nejen ze současného konfliktu). Jak je ale efektivní kybernetická kopule? Částečně na tuto otázku ve vztahu k Íránu odpovídá v článku z 22. června plukovník Nitzan Amar, vedoucího obranné divize v Národní kybernetické obraně.
Kybernetická kopule byla vytvořena jako analogie ke vzdušné obraně Izraele, a i když neexistuje 100% úspěšnost, představuje tento systém ve spojení s kybernetickými jednotkami na jednotlivých úřadech efektivní nástroj pro včasné zastavení kybernetických útoků a zabránění dopadu do každodenního života Izraelců. Podle tvrzení plukovníka Amara se Íránci od útoků ze 7. října pokoušeli narušit kritickou infrastrukturu (nemocnice, banky, energetické subjekty) a dále se zaměřují na psychologické operace typu podvodné telefonní hovory, phishingové zprávy a šíření zpráv vyvolávajících strach (instrukce nevstupovat do krytů, falešné SMS zprávy o nedostatku paliva atd.).
Z kroků, které se podařilo zavést k posílení kybernetické obrany, Nitzan Amar zmiňuje – systém identifikace a včasného blokování, podpora dodavatelského řetězce izraelské armády, zvyšování povědomí veřejnosti, zavedení linky 119 pro hlášení kybernetických incidentů v civilním sektoru, systém prevence a spolupráce.
Aktuálním a zajímavým rozhovorem k tématu kybernetické války s Íránem je rozhovor s generálem ve výslužbě Yossi Karadim, vedoucím Národního kybernetického ředitelství. Ten odhaluje, jak se Izrael brání proti falešným zprávám, zastrašujícím telefonátům a dezinformačnímu obsahu generovanému umělou inteligencí. Kybernetické hrozby se podle generála stále vyvíjejí, nepřítel téměř nepřetržitě „klepe na dveře“ izraelských systémů a hledá nové způsoby, jak tyto systémy napadnout. Jsme podle generála také svědky začátku integrace kinetických a kybernetických operací, kybernetické útoky se stávají součástí širších vojenských a strategických akcí. V repertoáru útočníků je širší využití AI pro tvorbu fake news včetně generování falešných obrázků a videí s cílem klamat a děsit, generování falešných zpráv (časté jsou SMS zprávy vydávající se za pokyny Velitelství domovské fronty s nebezpečnými doporučeními (např. „nechoďte do krytů“)) a telefonátů opět s cílem vyděsit nebo způsobit paniku.
V reakci na útoky se jde klasickou cestou – identifikace účastníka – narušení útoku – blokování. V rámci technicko-operačních metod má úřad silné analytické oddělení, které analyzuje zpětně útoky, specializované týmy, které se soustředí na sken hostingových serverů a „darknetu“ a blokace.
A ještě stoji za to zmínit jednu publikaci Jeremy Makowského, která se zabývá válkou mezi Izraelem a Íránem a která ilustruje prostupující kybernetické operace s nástroji elektronického boje (EW). Dokument popisuje historický kontext a strategické postoje obou zemí v kyberprostoru, přičemž Izrael se zaměřuje na přesné a preemptivní údery, zatímco Írán se věnuje asymetrickým a rušivým taktikám. Dále podrobně popisuje kybernetické síly a strategie obou států, včetně jejich vojenských, zpravodajských a přidružených hacktivistických skupin, a zdůrazňuje nedávné incidenty jako je „Operace Vycházející Lev“.
Jak uvádí autor zprávy, oba státy zahájily vysoce koordinované kampaně elektronického boje a kybernetické války s cílem narušit, degradovat a neutralizovat vzájemné vojenské operace a kritickou infrastrukturu. To vytvořilo nestabilní digitální prostředí, kde se dominance elektromagnetického spektra a kyberprostoru stala stejně klíčovou jako vzdušná nebo pozemní převaha. Elektronický boj slouží jako štít i meč v tomto boji, přičemž každá strana se neustále přizpůsobuje inovacím a protiopatřením druhé strany. Role EW je rovněž klíčová pro tajné operace, sběr zpravodajských informací a ochranu národního majetku. Zajímavé by bylo vidět vyhodnocení připravenosti České republiky na elektronický útok.
A v závěru se vraťme obloukem na začátek. 303 dní. 303 dní leží v Poslanecké sněmovně návrh zákona o digitální ekonomice, který transponuje DSA. Návrh zákona, který upravuje právní režim fungování subjektů poskytujících služby informační společnosti, což podle studie, kterou si zadal Český telekomunikační úřad, je množina subjektů, jejichž tržby dosáhly v roce 2023 přibližně 375,8 mld. Kč, což odpovídá podílu 4,93 % na HDP České republiky. Je škoda, že nikdo z politiků tuto studii nečetl, protože by pak měl černé na bílem potvrzené, že „digitální ekonomika hraje klíčovou roli v českém hospodářství a představuje nezanedbatelnou část národního trhu. Nařízení DSA zásadním způsobem ovlivňuje provoz digitálních služeb v EU a poskytuje nástroje pro zajištění bezpečnějšího online prostředí. Díky této regulaci se zvyšuje transparentnost digitálních služeb, což přispívá k ochraně uživatelů a zároveň podporuje další rozvoj digitální ekonomiky. Tato regulace je nezbytná pro udržení bezpečnosti a ochrany uživatelů v rychle se měnícím digitálním prostředí a poskytuje základní rámec pro růst digitálních platforem a tržišť v České republice i v celé Evropské unii.“ Zdá se však, že neschválení tohoto návrhu vadí jen Evropské komisi, která zahájila řízení o porušení práva EU s Českou republikou, a pár úředníkům, kteří připravili návrh zákona. Ale jak praví staročeské přísloví, kterým se řídí politici, „úředníkův pláč a psí kulhání nemají dlouhého trvání…“