Dezinformace mohou mít zásadní dopad na společnost, tím jak podrývají důvěru, polarizují, ohrožují zdraví i bezpečnost a komplikují schopnost společnosti čelit krizím. V digitální době je jejich šíření rychlé a jejich dopady dalekosáhlé. Jak jim ale čelit? Britský regulátor Ofcom si nechal od společnosti Verian zpracovat studii s názvem „Co-creating ways to navigate and mitigate against mis and disinformation“.
Studie předkládá poměrně detailní pohled na to, jak různé skupiny obyvatel, v tomto případě obyvatel Velké Británie, vnímají dezinformace a misinformace, jaké překážky jim brání v rozpoznávání těchto informací a jaké strategie mohou pomoci tuto situaci zlepšit.
Wikipedie: „Misinformace je informace, která je nepravdivá, ale není vytvořena úmyslně se záměrem způsobit škodu či ke lhaní. Tím se liší od dezinformace, se kterou bývá zaměňována, což je také nepravdivá informace, která je ale šířena s vědomím, že se jedná o nepravdivý obsah a se záměrem uškodit nebo ovlivnit náš úsudek.“
Výzkum ukazuje, že náchylnost k dezinformacím a misinformacím není výsadou konkrétních skupin – v různých situacích a kontextech může být zranitelný kdokoliv. Pokud bychom přesto měli identifikovat konkrétní skupiny, které jsou vystaveny vyššímu riziku, tak zpráva uvádí, že se jedná o mladé lidi ve věku 16 až 34 let, osoby z etnických menšin a lidi, pro které není angličtina mateřským jazykem.
Mezi hlavní překážky v rozpoznávání dezinformací a misinformací patří:
• záplava informací a obtížné rozlišení důvěryhodných zdrojů (oblíbené „flood the zone with the shit“),
• rozvoj a relativně levné použití AI, která usnadňuje tvorbu věrohodně vypadajícího falešného obsahu,
• confirmation bias,
• nedostatek dovedností pro ověřování informací a práci se zdroji,
• jazykové a kulturní bariéry.
Lidé, kteří v minulosti spadli dočasně do sítě dezinformací, popisují změnu postoje jako postupný proces, na který má vliv několik katalyzátorů: osobní zkušenost, možnost konfrontace s odlišnými názory, nalezení nových zdrojů informací, a dosažení osobního zlomového bodu, který umožnil kriticky vnímat a hodnotit předkládané informace.
Studie zdůrazňuje, že neexistuje univerzální řešení, jak s tímto jevem ve společnosti bojovat a radí kombinovat různé přístupy a kanály (online i offline). Mezi možné nástroje může patřit:
• Důraz na rozvoj mediální gramotnosti a kritického myšlení, nikoliv na konfrontaci.
• Vytváření bezpečných a otevřených prostorů pro diskusi bez odsuzování.
• Zapojení důvěryhodných autorit z různých částí společnosti: odborníků, komunitních lídrů, pedagogů, respektovaných vrstevníků i známých osobností.
Zpracovatelé do studie zahrnuli typové osoby (cizinka – matka, starší důchodkyně, konspirační teoretik, politicky angažovaný mladík), u který navrhuje různé přístupy pro diskuzi a podporu rozvoje mediální gramotnosti a kritického myšlení.
Účastníci studie také uvádí, že pro boj s dezinformacemi a misinformace považují za důležité, aby ve společnosti existoval otevřený a bezpečný diskuzní prostor, ve kterém nebude docházet k odsouzení lidí, kteří dezinformacím a disinformacím uvěřili. Právě „zahnání do kouta důkazy o pravdě“ mohou působit kontraproduktivně a rozhodně nepřispívají k depolarizaci společnosti.