Svět marně hledá svou rovnováhu a jedinou jistou věcí je změna. Tak na jedné straně stojí příznivci šifrované komunikace proti fanouškům jejího prolamování („vy už jste někdy šifroval?„), příznivci „bezlicenčního“ využívání rádiových kmitočtů proti sběračům přídělů rádiových kmitočtů, nebo příznivci extenzivní ochrany autorských práv proti sdílení preferujícím uživatelům internetu. A ti všichni se snaží získat na svou stranu politiky a normotvůrce tak, aby bylo dosaženo jejich partikulárním zájmům.
Vláda na svém zasedání 7. května 2025 schválila novou Strategii správy rádiového spektra, kterou připravil a předložil Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Ten je zodpovědný za zajištění správy a účelné využívání rádiových kmitočtů a protože rádiové kmitočty jsou klíčové pro rozvoj různých odvětví, je logické, že o jejich budoucím využití bude informovaná vláda. O části strategie, která se věnuje oblasti UHF pásma a udržitelnosti zemského digitálního televizního vysílání, již informoval ve svém článku Filip Rožánek. Strategie se ale věnuje i dalším částem rádiového spektra a jedna část způsobila, že materiál na vládě lehce škobrtl. Strategie byla na programu původně předkládaná v části C, tedy k projednání bez rozpravy, avšak materiál nastartoval diskuzi, která vyústila ve změnu předkládaného usnesení. Oproti původní verzi se v usnesení objevil nový úkol pro předsedu Rady ČTÚ a to do 30. dubna 2026 předložit vládě průběžnou zprávu o plnění Strategie, včetně informace o návrhu podmínek využití pásma 26 GHz.
Proč je trochu nelogicky vypíchnuto pásmo 26 GHz a nikoliv třeba horní část 6 GHz nebo úsek 3,8 – 4,2 GHz? Možná právě proto, že ČTÚ ve strategii indikuje, že připravuje konkrétní podmínky pro zpřístupnění úseku 26,5 – 27,5 GHz s ambicí otevřít toto pásmo již v roce 2025. Ve svém návrhu chce zohlednit výsledky národní studie Ministerstva průmyslu a obchodu a chce navrhnout konkrétní podmínky alokace tohoto pásma pro komerční poskytování služeb. Autorizace spektra by měla probíhat prostřednictvím individuálního oprávnění bez omezení počtu práv. To znamená, že potenciální zájemci nebudou muset „krvácet“ v aukci na příděly a rádiové kmitočty budou efektivněji využity. Což samozřejmě může vadit subjektům, kteří preferují omezení počtu práv a vykolíkování většího množství spektra pro výhradní využití. Uvidíme, jaké podmínky nakonec ČTÚ připraví. Jejich návrh by měl být projednán nejdříve v pracovní skupině a následně podroben připomínkám v rámci veřejné konzultace.
Kromě zpřístupnění pásem 26 GHz a 4 GHz pro lokální sítě v roce 2025, řadí ČTÚ mezi nová opatření vyplývajících ze strategie rozvoj podmínek pro sdílené využívání kmitočtů, rozvoj podmínek pro bezpilotní prostředky, ochrana GNSS systémů a ve spolupráci s Ministerstvem vnitra vypracování koncepce systému ochrany veřejnosti a odstraňování živelných pohrom prostřednictvím širokopásmového připojení (BB-PPDR). Tradičním evergreenem je staronový úkol upravit výši poplatků za využívání rádiového spektra. Cílem této úpravy má být podpora účelného využívání spektra a odstraňování bariér pro jeho využívání. ČTÚ chce přihlédnout k tomu, že výběr poplatků za využívání rádiového spektra postupně utěšeně narůstá a chce jednat o stimulaci investic v místech s nedostatečným pokrytím mobilními sítěmi a sítěmi s pevným připojením (včetně využití vybraných poplatků). Ve hře je také možnost zavedení zvláštních koeficientů při výpočtu poplatků za využívání kmitočtů v zájmových oblastech. ČTÚ výslovně uvádí, že primárním cílem úpravy poplatkové povinnosti nemá být maximalizace výnosu z výběru poplatků, ale je potřeba zohlednit nová technologická řešení a zajistit efektivní využití spektra. Těžko říct, jak se tato část četla úředníkům na Ministerstvu financí, ale je sympatické, že toto opatření na vládě nezablokovali.
Evropská komise 1. dubna zveřejnila novou strategii vnitřní bezpečnosti ProtectEU, v níž představila své plány na příštích pět let. Její součástí bylo oznámení o přípravě technologického plánu pro šifrování, což zvedlo ze židle EDRi a další organizace a jednotlivce, kteří bojují za ochranu soukromí v digitálním prostoru. V otevřeném dopise adresovaném komisařce Virkkunen, vyjádřili obavu, že tento připravovaný nový rámec, který umožní orgánům činným v trestním řízení přístup k šifrovaným údajům, ohrozí výkon práva na ochranu údajů, základních práv a kolektivní kybernetické bezpečnosti. Podle signatářů dopisu není v současné době šifrování luxusem, ale nezbytnou podmínkou naší schopnosti pohybovat se bezpečně online. Nelze však očekávat, že by Evropská komise v této fázi už od návrhu couvla, vlak je rozjetý a členské státy, zájmová sdružení a další subjekty čeká měsíce trvající cirkus vyjednávání s nejistým výsledkem. Připomeňme, že projednávání návrhu nařízení, kterým se stanoví pravidla pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí online a boj proti němu (CSAM), který Evropská komise předložila ke schvalování v roce 2022 a který dával orgánům činným v trestním řízení pravomoc prolamovat šifrovanou komunikaci, uvízl na mrtvém bodě. Polské předsednictví představilo kompromisní znění, které navrhuje dobrovolné příkazy na skenování zpráv a znění, které má chránit šifrování s tím, že právní předpisy by neměl být vykládány tak, že zakazují, oslabují nebo obchází E2E šifrování. To ale odrazuje od schválení státy, které si od návrhu „slibovaly víc“. Zdá se tedy, že Polsko jednání neuzavře a vyjednávání bude pokračovat v druhé polovině tohoto roku za dánského předsednictví.
Další aktivitu v evropském prostoru vykazují konzistentně ochránci autorských práv. Společnost Cisco oznámila, že od 11. dubna 2025 pozastavuje poskytování své služby OpenDNS v Belgii na základě soudního příkazu, který ji zavazuje blokovat přístup k více než 130 doménám pirátských sportovních streamovacích webů a pěti nelegálním IPTV platformám. Tento krok je reakcí na soudní rozhodnutí, které bylo iniciováno společností DAZN, držitelem vysílacích práv na belgickou fotbalovou ligu, a které ukládá obdobné povinnosti i dalším DNS poskytovatelům, jako jsou Google a Cloudflare. V případě nesplnění hrozí pokuta až 100 000 eur za každý den nevyhovění příkazu.
Rozhodnutí společnosti Cisco navazuje na podobný postup ve Francii, kde OpenDNS službu také stáhla, místo aby implementovala blokování. Přestože blokování konkrétních domén je technicky v možnostech DNS poskytovatelů, Cisco se rozhodlo službu v Belgii zcela ukončit, pravděpodobně kvůli riziku vysokých pokut a dynamické povaze soudního příkazu, který umožňuje průběžné rozšiřování seznamu blokovaných domén podle požadavků držitelů práv. Belgický případ odráží širší trend v Evropě, kde jsou poskytovatelé internetových služeb a DNS pod stále větším tlakem ze strany držitelů autorských práv a soudů, aby aktivně blokovali pirátský obsah (vzpomeňme si na pozměňovací návrh, který hrozil, že bude načten k návrhu zákona o digitální ekonomice). Pro mnoho firem působících v technické vrstvě internetového ekosystému znamená taková odpovědnost nejen právní a finanční rizika, ale i zásadní změnu jejich role – z technického prostředníka na aktivního účastníka v boji proti internetovému pirátství.