Trumpova administrativa rozkolísala transatlantické partnerství a posílila ochranářské a protekcionistické tendence v EU. Reakce na vyvolanou nestabilitu na sebe nenechala dlouho čekat.
Na konci února zveřejnil Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Evropského parlamentu nelegislativní návrh zprávy (vyprodukované z vlastní iniciativy) Evropská technologická suverenita a digitální infrastruktura. Návrh zprávy poukazuje na závislost EU na zahraničních technologiích a konstatuje, že tato závislost na infrastruktuře vyráběné a kontrolované zahraničními mocnostmi oslabuje konkurenceschopnost EU. Závislost na amerických poskytovatelích cloudových služeb navíc otevírá otázku dopadu zahraničních právních řádů na subjekty EU.
Zpráva rovněž uvádí problémy, jako jsou nízké investice a regulační zátěž, nedostatek evropských firem vyrábějících vyspělé polovodiče, zaostávání v rozvoji vysokorychlostní komunikační infrastruktury a vysoké ceny energií. K nápravě této situace předkládá materiál šest doporučení, kterými jsou:
1) lepší rozdělování veřejných dotací a podpora strategických fúzí a akvizic;
2) vyhrazení podílu veřejných zakázek pro evropské společnosti, které splňují kritéria suverenity v rámci postupů zadávání veřejných zakázek;
3) sladění evropského systému certifikace kybernetické bezpečnosti pro cloudové služby (EUCS) s požadavky francouzské certifikace SecNumCloud;
4) reforma pravidel obezřetného podnikání s cílem mobilizovat soukromý kapitál;
5) zjednodušení legislativního prostředí EU a
6) reforma evropského trhu s elektřinou, která by umožnila poskytovat jadernou energii za konkurenceschopné ceny.
Naproti tomu členské státy v Radě dokončují doporučení týkající se zabezpečení digitální infrastruktury, která jsou uvedena v nejnovějších závěrech Rady vypracovaných polským předsednictvím. Text se zabývá podmořskými kabely, 6G a satelitní bezpečností v rámci širšího cíle zajistit „spolehlivé a odolné připojení“. Text zdůrazňuje geopolitická rizika spojená s hrozbami pro konektivitu, zejména podmořské kabely, které se potýkají se zvýšeným počtem incidentů, včetně podezření na ruské sabotáže. Návrh vyzývá ke strategickým investicím na ochranu klíčové podmořské infrastruktury v Atlantiku, Baltském, Černém, Středozemním a Severním moři. Navazuje tak na nedávný akční plán Komise na posílení ochrany prostřednictvím financování a dohledu. Text závěrů Rady byl opět projednáván 18. března na pracovní skupině a uvidíme, kam se nakonec posune.
Paralelně výkonná místopředsedkyně Henna Virkkunenová představila společné sdělení Komise a Vysokého reprezentanta EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k posílení bezpečnosti a odolnosti podmořských kabelů. Akční plán EU pro bezpečnost kabelů má vést k posílení odolnosti podmořských kabelů. Akčním plánem se EU snaží reagovat na nedávné případy sabotáží, zejména v Baltském moři. Plán se řídí čtyřmi pilíři: prevence, odhalování, reakce a opravy a odstrašení. Regulační rámec tvořený NIS2 a CER má být doplněn financemi, konkrétně částkou 540 milionů eur v rámci dodatečných investic (2025-2027) pro zvýšení bezpečnosti infrastruktury. EU má také vytvořit regionální dohledová centra, (první v Baltském moři), která budou dohlížet pomocí integrovaných nástrojů typu drony, satelity a detekce hrozeb na základě AI. Vyhrazená flotila má zlepšit reaktivnost a kapacity EU na opravy kabelů. Koordinace s NATO a indicko-pacifickými spojenci má posílit globální bezpečnost. Držme si palce.
Evropská komise také zveřejnila návrh doporučení Rady o plánu EU pro krizové řízení v oblasti kybernetické bezpečnosti (Cyber Blueprint). Dokument vychází z výzvy členských států obsažené v závěrech Rady o budoucnosti kybernetické bezpečnosti. Návrh je nezávazným nástrojem, který podporuje bezpečnou komunikaci a strategické úsilí v boji proti dezinformacím a zároveň vychází ze stávajících regulačních rámců.
Cílem návrhu kybernetického plánu je posílit krizové řízení kybernetické bezpečnosti v rámci EU zlepšením koordinace mezi členskými státy, evropskými institucemi a mezinárodními partnery, včetně NATO. Návrh má být v souladu se stávajícími regulacemi (jako jsou směrnice NIS2 a CSA). Plán pokrývá celý cyklus krizového řízení: přípravu (cvičení, sdílení informací, diverzifikace DNS), odhalování (posílení zpravodajství a technické analýzy), reakci (aktivace krizových mechanismů, nasazení zdrojů kybernetické bezpečnosti, boj proti dezinformacím) a obnovu (vyhodnocení incidentu a zlepšení infrastruktury). Podporuje také civilně-vojenskou spolupráci a mezinárodní zapojení s cílem posílit kybernetickou bezpečnost. Plán není závazný.
Opět si můžeme s kastelánem Pupencem z Bílé paní říct věčně pravdivé „věř, ale komu věříš, měř“. Při hledání tohoto filmového pokladu na YouTube na mě hned 3x vyskočil „Petr Pavel“ s šokujícími sděleními. Škoda, že nám současné technologie neumožňují odhalovat tyto zjevné podvody parazitující na prezidentovi státu EU a technologický rozvoj se zastavil na cenzuře bradavek na Facebooku. Věř, ale komu věříš, měř.
