Dne 30. června 2024 skončila veřejná konzultace vyhlášená Evropskou komisí k Bílé knize „Jak zvládnout potřeby evropské digitální infrastruktury“. Bílá kniha v EU žargonu je obecně dokument, který obsahuje návrhy opatření, která by měla EU přijmout v konkrétní oblasti. Na rozdíl od tzv. Zelené knihy, kterou chce „na zelené louce“ Evropská komise nastartovat diskuzi k určitým tématům bez konkrétnějších opatření.
Veřejná konzultace přilákala 356 příspěvků, z České republiky jich přišlo 14. Pojďme se na ně podívat. Za Česko najdeme v systému Evropské komise tyto přispěvatelé: Česká republika svou oficiální pozicí a dále v abecedním pořadí anonymní konzultant, anonymní občan, Asociace provozovatelů kabelových a telekomunikačních sítí, Asociace provozovatelů mobilních sítí, CETA – Centrum ekonomických a tržních analýz, Česká fintech asociace, České spotřebitelské fórum, Český telekomunikační klastr (ČTK), NAKIT, NIX.CZ, PPF Telecom Group, Středočeský kraj, Komise pro IT a digitalizaci a Výbor nezávislého ICT průmyslu (VNICPT).
Překvapivě se většina příspěvků „strefuje“ do stejných nebo podobných návrhů Evropské komise a do kvality předkládaných tvrzení. Nejradikálněji vystupuje Český telekomunikační klastr, který přímo požaduje po komisi, aby Bílou knihu přepracovala. Ale ani jiní přispěvatelé nešetří kritikou. Následující text přináší nejčastější komentáře (samozřejmě bez nároku na úplnost).
Většina přispěvatelů se shoduje, že Evropská komise v Bílé knize vyvozuje nesprávné závěry z nesprávně uchopených dat.
„Komise popisuje Evropu jako kontinent, který těžce zaostává za USA, Japonskem a Jižní Koreou. Uvádí, že 5G pokrytí obyvatel je 81 % a optika 56 %. USA má přitom tato čísla nižší (62 % a 48 %). Japonsko a Jižní Korea vyšší, ale tam je to dané tím, že začali optiku stavět asi deset let a 5G pět let před EU. Čína má čísla významně vyšší než EU, ale důvěřovat číslům z autoritářských režimů je těžké a navíc z definice mají menší problémy ve výstavbě, protože se nemusí ohlížet na práva třetích osob.“ VNICPT
„Komise tak už na začátku nezvládá ani samotnou definicí problému – čelíme skutečně problému spočívajícímu v nedostatku adekvátně rychlého připojení nebo nedostatečnému rozšíření optických sítí? Závěr Komise o potřebnosti připojení o rychlosti 1 Gbps zpochybňujeme, kdy ze zkušeností našich členů víme, že i tam, kde je tato služba dostupná, není zákazníky prakticky nikdy objednávána. Komise v tomto směru neanalyzuje vztah mezi existující poptávkou a dostupnou nabídkou.“ ČTK
Přispěvatelům až na výjimky také vadí, že Evropská komise negativně popisuje stav EU trhu, což podle nich neodpovídá realitě.
„Regulační rámec EU pro elektronické komunikace lze celkově hodnotit pozitivně: Evropa dosáhla pozoruhodných úspěchů v oblasti konektivity, pokud jde o pokrytí a přijetí ze strany spotřebitelů a profesionálních uživatelů, cenovou dostupnost a začlenění. Ačkoli je třeba mezinárodní srovnání pečlivě posuzovat, je pozoruhodné, že míra zavádění FTTH v Evropě je vyšší než ve Spojených státech, přičemž některé evropské země jsou uznávanými mezinárodními lídry v oblasti zavádění optických vláken. Podle údajů z poloviny roku 2022, které zveřejnila OECD, patří mezi nejvyspělejší země světa, pokud jde o zavádění optických vláken, řada členských států EU (například Španělsko, Švédsko, Litva, Lotyšsko, Portugalsko, Finsko, Lucembursko, Francie, Slovinsko, Dánsko, Estonsko, Slovenská republika, Polsko, Maďarsko) a země EHP, které uplatňují rámec EU (Island, Norsko).“ NIX.CZ
„Bílá kniha opakuje v kapitole 2.3.2 stížnosti velkých telekomunikačních společností, že v EU je nízká míra ziskovosti na jednoho zákazníka, s čímž souvisí i neschopnost těchto podniků dosahovat adekvátní návratnosti kapitálu. Nízká hodnota ARPU ale souvisí primárně s nízkými maloobchodními cenami služeb elektronických komunikací v Evropě. Tento jev není slabinou ale naopak silou Evropské unie, a to takovou, která musí být dále podpořena. Komise si stanovila jako jeden z cílů dávno v minulosti podporovat cenově dostupné připojení a EU v tom je fenomenálně úspěšná. Ceny pevného vysokorychlostního připojení v USA jsou 2 až 3krát vyšší než v Evropě, což znamená, že pro velkou část obyvatelstva je takové připojení z ekonomických důvodů obtížně dostupné. Je to především proto, že v USA je často v dané lokalitě monopol vysokorychlostních sítí a neexistuje konkurence na úrovni infrastruktury. To je tržním selháním, které Evropa nesmí na svém území podporovat. Bohužel Bílá kniha ve svém současném znění k takovému scénáři navádí.“ ČTK
Další častou výtkou je, že se Evropská komise vůbec nezajímá o dopady na malé a střední poskytovatele elektronických komunikací.
„Problémem malých a středních poskytovatelů je především nadměrná regulace. Regulační rámec přesouvá dříve asymetrický přístup k regulaci telekomunikací postavený na regulaci podniku s významnou tržní silou a regulaci přístupu k jeho infrastruktuře či službám k symetrickému přístupu k regulaci, kdy jsou povinnostmi fakticky zatíženy všechny firmy bez ohledu na velikost. To má samozřejmě na podnikání menších a středních firem destruktivní vliv, protože ty nemají prostředky a kapacitu na zvládání administrativní zátěže takové, jako velcí nadnárodní operátoři.“ ČTK
„Česko se domnívá, že velikost provozovatele není sama o sobě atributem, který zaručuje vysokou kvalitu služby a výhody pro koncové uživatele. I malí, místní operátoři mohou rozšiřovat pokrytí a poskytovat vysoce kvalitní služby. Neexistují žádné důkazy o tom, že by velmi velcí nebo celoevropští operátoři využívali svůj investiční potenciál ke zlepšení pokrytí a kvality služeb v odlehlých nebo řídce osídlených oblastech. Právě zde hrají v mnoha členských státech důležitou roli menší místní hráči.“ Česká republika
„Větší neznamená vždy lepší a vyzýváme Komisi, aby dobře zvážila hodnotu, kterou přinášejí středně velké skupiny operátorů z hlediska konkurenčních a inovačních tlaků. Určité tendence ke sjednocování pravidel nebo celoevropských postupů (namísto postupů na národní úrovni) mohou být pro jednotlivé operátory nebo menší a střední telekomunikační skupiny velmi náročné.“ PPF Telecom Group
Do některých příspěvků se propsala česká bitva o podobu nového zákona o kybernetické bezpečnosti. APMS, Český telekomunikační klastr, Česká fintech asociace, Středočeská kraj a VNICPT zpochybňují naznačený přístup Evropské komise k důvěryhodným, resp. nedůvěryhodným dodavatelům. V národních úpravách bezpečnostních požadavků na služby a sítě elektronických komunikací vidí vysoké riziko fragmentace jednotného trhu elektronických komunikací, který následně podvazuje další rozvoj EU trhu.
„Označení některých dodavatelů za “důvěryhodné” a “nedůvěryhodné” dle země jejich původu je prvním krokem k protekcionistickým opatřením, které mají potenciál Evropu oslabit. V EU mají sídlo dva ze tří velkých dodavatelů telekomunikačních technologií pro velké a střední operátory (Ericsson a Nokia) a řada dodavatelů technologií pro menší operátory (např. Mikrotik v Lotyšsku, Siae Microelettronica v Itálii a mnoho dalších, včetně stabilně se rozvíjejících dodavatelů přímo zde v České republice).“ VNICPT
„Pokud existují nějaké bezpečnostní problémy nebo související hrozby, je nutné je jasně a na základě prokazatelných skutečností ze strany státu / EU sdělit, aby telekomunikační společnosti a MNO věděly, jak tato rizika a hrozby zmírnit a eliminovat. Vyšší bezpečnost a odolnost sítí vůči kybernetickým útokům nezajistí geopolitická (netechnická) kritéria, ale technická, která budou jasně vycházet z přístupu založeného na rizicích. Regulační požadavky by měly být založeny na riziku a měly by být přiměřené. Podporujeme spravedlivou a vyváženou regulaci uplatňovanou spravedlivě v celém odvětví. Nepředvídatelnost brání investicím, což má negativní dopad na bezpečnost, dovednosti a inovace.“ APMS
„S myšlenkou harmonizace právních rámců v členských státech souhlasíme. V současné době ale dochází k tomu, že právní rámce naopak divergují s tím, jak se do nich dostává stále více důrazu na národní bezpečnost, která není v gesci EU a členské státy tak ingerují vlastními národně-bezpečnostními pravidly do regulačního rámce, který byl zamýšlený jako harmonizovaný. Typicky jde o různé posuzování rizikovosti dodavatelského řetězce či požadavky na lokalizaci (obojí je přítomné v návrhu nového Zákona o kybernetické bezpečnosti České republiky).“ ČTK
„Je legitimní se ptát, zda označení některých dodavatelů za “důvěryhodné” a “nedůvěryhodné” dle země jejich původu by měla řešit v rámci evropských politik Evropská komise. Pokud ano, pak není možné to činit na základě bezpečnostních kritérií, protože národní bezpečnost je v gesci členských států. Je třeba dohoda na úrovni členských států, že tuto specifickou část telekomunikační problematiky svěří Komisi. Pak ale nepovažujeme za správné, aby docházelo k řešení “důvěryhodnosti” a “nedůvěryhodnosti” dodavatelů z hlediska národněbezpečnostních kritérií na úrovni členských států, protože to znamená významný zásah do harmonizace pravidel na úrovni EU.“ Středočeský kraj
Dalším bodem shody všech přispěvatelů je snížení byrokratické zátěže.
„Přílišné spoléhání na státní financování a dotace může narušit konkurenční prostředí a vést k závislosti na veřejných zdrojích. Nefinanční podpora soukromého sektoru (např. snížením byrokratické zátěže) a prostor pro tržní síly mohou být rovněž účinnějším způsobem, jak dosáhnout technologického pokroku a konkurenceschopnosti.“ Česká republika
„APKT se domnívá, že bílou knihu je třeba zcela přepracovat a zaměřit se na skutečné potřeby digitální infrastruktury:…Extrémní zjednodušení případných povolovacích procesů na úrovni státní správy a samosprávy, zamezení možnosti veřejné a státní správy prodražovat a znemožňovat výstavbu sítí VVN (na úrovni obce, kraje, státu, jimi vlastněných organizací, podřízených organizací obcí apod.);“ APKT
Téměř jednohlasně vyzývá Česká republika Evropskou komisi k dodržování platných zásad, konkrétně zásady technologické neutrality a upuštění od preference konkrétních technologií (xG a optiky) v situacích, kdy stejnou službu může zákazníkům přinést i jiná technologie.
„Konečně, pokud jde o II. pilíř, Česko by chtělo zdůraznit, že klíčové zásady regulace jsou následující by měly být v EU i nadále zachovány – tj. zásada proporcionality regulace (zasahovat pouze tam, kde je prokázáno selhání trhu), nediskriminace (regulace by neměla být zvýhodňovat jeden subjekt na úkor jiných) a technologické neutrality.“ Česká republika
„EK by obecně neměla porušovat technologickou neutralitu a nevyčleňovat některé technologie jako hodnotnější a některé jako méně hodnotné. Kromě CATV sítí i řada bezdrátových sítí plně dostačuje k tomu, aby poskytovaly rychlosti dosahující stovek megabitů za sekundu, což “zaostávání” staví do naprosto jiného světla.“ VNICPT
„Dle našeho názoru je technologická neutralita hlavním hybatelem technologického rozvoje spolu s podporou fungující hospodářské soutěže. Direktivní určování technologických „šampionů“ dle našeho názoru může vést k neefektivnímu využití unijních prostředků a případnému znevýhodnění oproti zbytku světa.“ ČTK
„Technologická neutralita je důležitá, protože neomezuje vývoj technologií a inovace. Například družice LEO nyní nabízejí několik výhod pro širokopásmový internet, především díky své blízkosti k Zemi, která se pohybuje od 500 do 2 000 kilometrů. Tato malá vzdálenost má za následek výrazně nižší latenci ve srovnání s tradičními geostacionárními družicemi, což umožňuje efektivnější a spolehlivější aplikace v reálném čase, jako jsou videokonference a online hry.“ CETA
Nápad Evropské komise rozšířit regulaci na cloudové služby také našel v Česku dostatek kritiků.
„NIX.CZ v této souvislosti s plným respektem poznamenává, že virtualizace sítě znamená pouze to, že funkce řízení a kontroly sítě jsou centralizovány a softwarizovány, což provozovateli sítě poskytuje větší flexibilitu a inovační schopnosti, zatímco cloudifikace v podstatě znamená, že funkce kontroly a řízení hlavní telekomunikační sítě spolu s příslušnou databází jsou přesunuty ze serverů telekomunikačního operátora na platformu poskytovatele cloudu. NIX.CZ se domnívá, že tyto technologické trendy by neměly být považovány za „game changers“ pro telekomunikační odvětví, pokud se neprokáže, že znamenají podstatnou změnu souvisejících podmínek hospodářské soutěže a trhu. Za základní kritérium pro provedení této analýzy je třeba považovat zásadu technologické neutrality, která zastřešuje Evropský kodex pro elektronické komunikace.“ NIX.CZ
„Komise by před dalšími regulačními zásahy měla hlavně vyhodnotit, zda skutečně dochází k jakémukoli selhání trhu a zda neexistují již stávající regulace, které by bylo možné použít. Stávající předpisy, jako je GDPR, směrnice NIS2, Akt o digitálních trzích a akt o digitálních službách na řadu cloudových služeb dopadají v různé míře a různým způsobem, Komise by tak před tím, než začne uvažovat o jakékoli regulaci měla vyhodnotit, kde reálně dochází k tržnímu selhání a zda není možné využít některý z již platných aktů k jeho případnému řešení.“ VNICPT
„Podle nás konvergence mezi cloudem a telekomunikacemi neexistuje. Není důvod, proč by využívání cloudu telekomunikačními operátory mělo znamenat regulační integraci cloudu do telekomunikačních služeb a to, aby cloudové služby podléhaly EECC, potažmo ZEK. Je to podobné, jako kdyby cloudové služby využívané výrobci léků podléhaly zákonu o léčivech. Cloudové služby se dostávají do různých odvětvích dle využití. Služby virtualizace, o kterých Bílá kniha rovněž hovoří, nejsou nic specifického pro telekomunikační odvětví, ale stojí na nich řada dalších služeb (např. právě cloud).“ Česká fintech asociace
NIX.CZ se dále specificky zaměřuje na popis situace hospodářské soutěže na trhu IP propojování a odmítá regulační zásah, APMS navrhuje udělování spektrálních přídělů na 30 – 40 let, PPF Telecom Group pléduje za revizi pravidel státní pomoci po roce 2026 a NAKIT se ve svém příspěvku zaměřuje na problematiku posilování kvalitního pokrytí v příhraničních oblastech, harmonizace rádiového spektra pro PPDR služby a povinnou implementaci krizového roamingu s funkcemi QPP (Quality, Priority and Pre-emption) do sítí operátorů.
„Podpora QPP zvyšuje operační mobilitu a umožňuje pracovníkům první pomoci efektivně komunikovat napříč různými regiony a hranicemi sítí. Provozovatelé komerčních mobilních sítí musí integrovat QPP, aby podpořili vertikální 5G pro veřejnou bezpečnost, a využívat modely sdílení sítě k poskytování robustních a spolehlivých služeb.“ NAKIT
Kompletní příspěvky (a to nejen z Česka) lze nalézt na webu Evropské komise. Pokud by komise přistoupila k vypořádání připomínek a podnětů poctivě, musela by Bílou knihu roztrhat, vyhodit a zpracovat novou, ve které by reagovala o opravdové potřeby telekomunikačního sektoru a členských států. Toho se ale obávám nedočkáme, neboť bruselské mlýny se už roztočily. Ale uvidíme v září, kdy má komise předložit vyhodnocení a závěry této veřejné konzultace.