Nejsou kmitočty, není párty. Stará poučka tradovaná mezi operátory i regulátory. O důležitosti využívání rádiových kmitočtů v moderní ekonomice nikdo nepochybuje a bohužel i válka na Ukrajině způsobená agresí nenasytné Ruské federace ukazuje, že fungující mobilní sítě podporují komunikaci napadeného státu směrem k světové komunitě.
V České republice je základním dokumentem, který by měl odpovídat na otázku „co plánuje stát v krátkém, středním a dlouhodobém horizontu s rádiovým spektrem“ materiál s názvem Strategie správy rádiového spektra, kterou vláda schválila v červnu 2015. Od té doby Český telekomunikační úřad vydává tzv. situační zprávy, které vyhodnocují plnění jednotlivých úkolů a aktualizují samotný dokument. Nyní je v meziresortním připomínkovém řízení druhá situační zpráva, ze které vyplývá, že ze 40 krátkodobých cílů a opatření jich bylo zrealizováno 35.
Mezi hlavní realizovaná opatření patří:
a) uvolnění pásma 700 MHz od zemského digitálního TV vysílání a dokončení přechodu na DVB-T2,
b) realizace aukce na kmitočty z pásem 700 MHz a 3,4-3,6 GHz,
c) refarming kmitočtového pásma 900 MHz a 1800 MHz, který umožnil využití ucelených úseků spektru k provozu technologií 4G a 5G,
d) neutralizace podmínek v pásmu 2,6 GHz,
e) zpřístupnění pásem 5,2 a 5,8 GHz pro venkovní provoz přístupových sítí BFWA/RLAN,
f) zahájení využívání pásma 57-66 GHz na základě všeobecného oprávnění a registrace a bez registrace v pásmu 66-71 GHz,
g) zajišťování ochrany televizního vysílání odstraňováním důsledků rušení v souvislosti s provozem některých 4G a 5G vysílačů.
Z krátkodobých cílů pro další období navrhuje situační zpráva například:
a) zajištění podmínek pro rozvoj zemského digitálního rozhlasového vysílání DAB ve III. pásmu a realizace výběrového řízení na udělení přídělů pro multiplexy pro komerční vysílání, což by se mělo stát ještě v roce 2022,
b) příprava pásma 1,4 GHz pro využití sítěmi MFCN k podpoře downloadu při nesymetrickém provozu v IMT sítích (až po těchto kmitočtech bude poptávka; při přípravě 5G aukce ČTÚ zjišťoval zájem o tyto kmitočty, operátoři však zájem neprojevili),
c) provedení analýzy možných podmínek využívání kmitočtových pásem 410/420 MHz a 450/460 MHz, včetně způsobů autorizace, a to s přihlédnutím k potřebám potenciálních uživatelů pásma (připomeňme, že příděly na tyto kmitočty měli dříve operátoři Nordic Telekom a O2, v současnosti s možností jejich využití flirtuje Ministerstvo vnitra),
d) zpřístupnění podrobných informací o využívání rádiového spektra (v souvislosti s novou kompetencí ČTÚ přijatou v tzv. implementační novele zákona o elektronických komunikacích),
e) a konečně evergreen – „komplexní posouzení poplatkové politiky a vypracování návrhu na úpravu tzv. poplatkového nařízení“, tedy úprava částek, kolik operátoři budou platit ročně za využívání kmitočtů do státní kasy (a tzv. radiokomunikačního účtu, který spravuje regulátor a může prostředky použít na úhradu předem zákonem vyjmenovaných nákladů). Dělo se tak v minulosti a bude se dít dále, jen se obávám, zda v současné době bude Ministerstvo financí k úpravám vždy svolné.
Další cíle a úkoly budou vyplývat z EU dokumentů, konkrétně z návrhu Radio spektrum policy group (RSPG), z nichž lze vybrat:
a) sdílení rádiového spektra (ČTÚ předpokládá využití a další rozvoj platforem, které nyní používá pro 60 GHz),
b) družicové komunikace – realizace projektu vládních družicových komunikací (GOVSATCOM),
c) využití kmitočtů v dopravě – ať už silniční, železniční i letecké,
d) kmitočty pro drony – EU má pokračovat v harmonizaci příslušných pásem i dalších provozních podmínek,
e) koordinace využívání spektra civilním a necivilním sektorem – velmi citlivé v dnešní době.
Po vypořádání připomínek, bude materiál předložen vládě.
Regulovat se bude. Na začátku února stáhla Evropská komise své vážné pochybnosti o navrhovaném určení významné tržní síly. V Dánsku. Dominantem byl určen regionální operátor Aura. Operátor Aura je jedním ze 14 regionálních operátorů, u nichž regulátor ERST zjistil, že mají významnou tržní sílu na příslušných geografických trzích. Komise původně souhlasila s většinou návrhů opatření, které jí regulátor ERST předložil k notifikaci. Vznesla však vážné pochybnosti u posouzení významné tržní síly a testu tří kritérií u pěti menších regionálních operátorů: EWII, Nord Energi, Energi Ikast, MES Fibernet a Aura.
Následně regulátor ERST stáhl své návrhy týkající se čtyř operátorů a šetření Komise a posouzení BEREC se ve druhé fázi omezily na návrh opatření pro pátého operátora Aura. BEREC ve svém stanovisku zveřejněném dne 3. ledna 2022 nepodpořil vážné pochybnosti Evropské komise.
Komise se nakonec rozhodla, že ačkoliv operátor Aura nedávno ohlásil svůj plán otevřít přístup ke své síti pro konkurenty, je stále předčasné učinit závěr, zda by komerční velkoobchodní nabídka bez regulace byla dostatečná k tomu, aby umožnila udržitelnou hospodářskou soutěž na maloobchodním trhu. Proto odvolala své vážné pochybnosti s návrhem a umožnila regulátorovi ERST regulovat na dánském trhu.
O blokování dezinformačních webu se od 25. února 2022 napsalo a řeklo strašně moc. A určitě ještě bude příležitost vše řádně zanalyzovat. Děkuji všem, kteří argumentaci udrželi ve věcné rovině. Většina se snad i shodla, že toto preventivní opatření je mimořádné v mimořádné době. V době, kdy jeden stát, Ruská federace, bez skrupulí a bez varování zaútočil srabácky na jiný stát, tentokrát Ukrajinu. Zaútočil jako srab a ubožák, který se bojí správně nazvat svůj čin válkou. Válkou, která denně přináší civilní oběti. Válkou, která zabíjí děti. V hybridní válce jsme dlouho a ano, stát měl mnohem dříve přijít se systémovým řešením. Na druhou stranu, pokud pravidla sdružení CZ.NIC transparentně upravují možnost suspendovat doménu, opravdu je samoregulace špatnou cestou? Opravdu chceme mít v každém zákoně pravidlo, kdy a za jakých podmínek může ten který úřad blokovat obsah na Internetu? Jen v poslední době tu máme Ministerstvo financí, Státní ústav pro kontrolu léčiv, blokování teroristického obsahu prostřednictvím příkazu Policie, Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Lze předpokládat, že v brzké době bude předložen návrh zákona, který bude systémově řešit i blokování dezinformačních webů. Bohužel to není samospásné, dalším každodenním opatřením musí být výchova ke kritickému myšlení (a nikoliv jen dětí). Osobně mě mrzí, že společenská odpovědnost sdružení CZ.NIC vedla některé individua k vyhrožování a fyzické konfrontaci. Bohužel poštěkávající pouliční agresoři si po kovidu našli nové téma, obranu dezinformací. A bojím se, že již někteří začínají naskakovat na téma protiuprchlických nízkých pudů. Mimochodem, manželce kolegy dorazila do datové schránky další materiál útočící na nízké půdy hnědé společenské sedliny. Případ už řeší Policie.
Chci skončit pozitivně. Pomůže mi Václav Havel, který Karlu Hvížďalovi v knize Dálkový výslech na otázku „Spatřujete v osmdesátých letech už někde špetku naděje?“ odpověděl: „Naděje prostě není optimismus. Není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl – bez ohledu, jak to dopadne.“ I když to nebude jednoduché, mějme naději.