Český telekomunikační úřad vydal první monitorovací zprávu tohoto roku a již tradičně zde najdeme seznam priorit z plánu hlavních činností úřadu na tento rok. Pojďme zkusit vyzobat z hutného textu jednotlivé úkoly a roztřídit si je do základních kategorií. Co ČTÚ v roce 2022 chystá?
1. V oblasti regulace elektronických komunikací ČTÚ plánuje:
-
přezkum všech dílčích služeb zařazených do univerzální služby podle novelizovaného zákona o elektronických komunikacích, případné uložení povinnosti je poskytovat a zajištění vyplacení náhrady vzniklých čistých nákladů (za rok 2021);
-
dokončení analýzy relevantních trhů č. 1, 2, 3 a původního trhu č. 3b a původního trhu č. 1;
-
opakované hodnocení úrovně cen velkoobchodních 4G nabídek podle podmínek 4G aukce;
-
prověření úprav velkoobchodních cen za terminací volání podle nařízení Evropské komise 2021/654.
2. Ve správě rádiového spektra má ČTÚ za cíl:
-
dokončit mezinárodní koordinace kmitočtových bloků ve III. pásmu, určených pro rozvoj digitálního rozhlasového vysílání na platformě T-DAB;
-
připravit a provést výběrové řízení na držitele přídělů pro komerční provozovatele digitálních rozhlasových sítí;
-
připravit pozici pro Světovou radiokomunikační konferenci v roce 2023 (WRC 2023);
-
dokončit návrh aktualizace Strategie správy rádiového spektra;
-
připravit návrh změny v poplatkové politice za využívání rádiových kmitočtů.
3. Explicitně spolupracovat s dalšími subjekty plánuje ČTÚ v několika oblastech, a to:
-
zajistit odbornou podporu MZV, MPO a dalším národním orgánům v souvislosti s předsednictvím ČR v Radě EU;
-
úzce spolupracovat s MPO zejména na přípravě a realizaci výzev dotačního programu Vysokorychlostní internet a dotačních plánů v rámci Národního plánu obnovy;
-
úzce spolupracovat s MPO na přípravě a realizaci opatření podle Akčního plánu 2.0 k provedení nedotačních opatření pro podporu plánování a výstavby sítí elektronických komunikací;
-
spolupracovat s kanceláří Broadband Competence Office;
-
spolupracovat se subjekty na platformě 5G Aliace.
4. V oblasti poštovních služeb chce ČTÚ:
-
dokončit proces přípravy výběrového řízení na nového držitele poštovní licence;
-
připravit novelu zákona o poštovních službách (v součinnosti s MPO);
-
dokončení procesu notifikace státní podpory v souvislosti s financováním čistých nákladů za období 2018 – 2022 České pošty;
-
zahájit proces notifikace pro dobu platnosti nové poštovní licence.
5. Hodně práce bude mít kontrolní sekce úřadu, neboť ČTÚ plánuje v roce 2022:
-
kontrolovat plnění povinnosti vyplývajících z nových ustanovení zákony o elektronických komunikacích;
-
monitorovat smluvní podmínky vybraných poskytovatelů služeb elektronických komunikací, obchodní praktiky při poskytování služeb;
-
provádět cílené kontroly zaměřené na nekalé obchodní praktiky;
-
kontrolovat průběh reklamačního řízení u poštovních služeb;
-
kontrolovat plnění povinností držitele poštovní licence na pobočkách Pošta Partner;
-
prohloubení kontrolní činnosti v oblasti kvality poskytovaných základních služeb a řešení stížností uživatelů poštovních služeb;
-
kontrolovat využívání rádiových kmitočtů a oblasti bezpečnosti sítí a služeb (ve více oblastech).
6. V provozní, legislativní a dalších oblastech má ČTÚ za cíl:
-
uvést do praxe transpoziční novelu zákona o elektronických komunikacích;
-
vylepšit funkčnosti srovnávacího nástroje cen a kvality vybraných služeb elektronických komunikací;
-
připravit novelu zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací (na základě poznatků z aplikace směrem k vyšší efektivitě sdílení investic při výstavbě nových sítí);
-
implementovat změny v ohlašování podnikání v elektronických komunikacích podle novely zákona o elektronických komunikacích;
-
zavést postup pro udělování oprávnění k využívání čísel tzv. zvláštní ekonomické hodnoty (vybraná zkrácená, opakující se či jinak lehce zapamatovatelná čísla);
-
realizovat inovace podpůrného SW nástroje SPECTRA.
Lednová monitorovací zpráva obsahuje i odkaz na zajímavé rozhodnutí, které ČTÚ učinil v polovině prosince. Spor vyvolala společnost MAXPROGRES, s.r.o. společně s dalšími 16 navrhovateli proti společnosti Vodafone Czech Republic a cílem sporu bylo určit, že oněch 16 navrhovatelů jako koncoví uživatelé služeb elektronických komunikací mají právo na přenos jimi užívaných telefonních čísel. Společnost MAXPROGRES uzavřela v roce 2014 rámcovou smlouvu o poskytování služeb se společností Vodafone, navrhovatel č. 2 až č. 17 byli v pozici koncových uživatelů (fakticky tedy zavěšeni za společností MAXPROGRES). Návrh na rozhodnutí sporu byl zaslán 14. září 2021 a již 30. září 2021 smluvní strany ukončili platnost rámcové smlouvy (součástí návrhu na rozhodnutí sporu byl i návrh na vydání předběžného opatření, které ČTÚ ale odmítl). Vodafone, jako odpůrce tvrdil, že mezi ním a navrhovatelem č. 2 až č. 17 žádný smluvní vztah nevznikl (MAXPROGRES je podle něho poskytovatel služby dalším osobám v rozporu s rámcovou smlouvou a bez souhlasu odpůrce). Nicméně navrhl, že k datu ukončení rámcové smlouvy převezme veškeré koncové uživatele navrhovatele a dohodne se přímo s nimi na převodu jejich účastnického čísla k jinému poskytovateli nebo na zřízení zákaznického účtu přímo u sebe (tedy stanou se účastníky společnosti Vodafone). Po několika procesních kolečkách obdržel 15. listopadu 2021 ČTÚ podání na zpětvzetí návrhu na zahájení správního řízení. Důvodem tohoto kroku byla podle právní zástupkyně skutečnost, že Vodafone u podstatné většiny účastnických čísel odblokoval převod k jiným poskytovatelům. Více než týden po zpětvzetí přispěchala se svou troškou do mlýna Asociace provozovatelů mobilních sítí, která úřadu zaslala stanovisko k problematice tzv. šedých operátorů a domáhala se postavení vedlejšího účastníka. Úřad následně vyslyšel návrh navrhovatele a správní řízení zastavil.
Co z toho plyne? Zákon rozlišuje (a vy byste měli také) mezi účastníkem (který má smlouvu s operátorem) a koncovým uživatelem (který službu fakticky využívá). Každý z nich může mít různá práva (a povinnosti).
Zdroj: ČTÚ
A z Vysočan se podívejme krátce do Bruselu. Evropský účetní dvůr vydal zvláštní zprávu o 5G v EU. Ta konstatuje zpoždění při výstavbě a neřešení bezpečnostních problémů. Česko je hodnoceno poměrně dobře, z pohledu správy rádiového spektra zbývá přidělit kmitočty v pásmu 26 GHz pro lepší hodnocení. Zpráva obsahuje i přehled členských států, které již přijaly zákony umožňující vyloučení ze svých sítí zařízení od vysoce rizikových prodejců (viz obrázek). Doposud takovou právní úpravu přijalo Finsko, Lotyšsko, Litva, Německo, Slovensko, Rumunsko, Kypr, Rakousko, Itálie, Francie, Nizozemsko, Dánsko a Švédsko. Český NÚKIB chce představit věcný záměr právní úpravy tento rok. Ale zajímavé bude, zda Evropská komise uposlechne Evropský účetní dvůr a do konce tohoto roku připraví společnou definici jednotné kvality 5G služeb (např. minimální rychlost, maximální latence).
Zdroj: Evropský účetní dvůr