Navzdory optimistickým signálům pana zpravodaje Martina Jiránka Poslanecká sněmovna dosud nepustila implementační novelu zákona o elektronických komunikacích do prvního čtení. Lobbisté a poslanci tak mají ještě čas pilovat své pozměňovací návrhy a zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu opravovat zjevné nesprávnosti a chybky. Třeba duplicitu v přechodných ustanoveních.
Bohužel nelení Ministerstvo vnitra, které poslalo do Legislativní rady vlády novelu krizového zákona, jejíž součástí je i novela zákona o integrovaném záchranném systému. Prostřednictvím tohoto přílepku se Ministerstvo vnitra snaží dostat ke kmitočtům, které využívají nebo mohou využívat podnikatelé na trhu elektronických komunikací. To vše přes existenci nevypořádaných připomínek sektoru a opětovně pochybné legislativní technice. Snad členové Legislativní rady vysvětlí předkladateli, že nepřímá novela se nepřipouští.
Nad rámec tohoto kmitočtového paskvilu má samotnou novelou krizového zákona Český telekomunikační úřad získat i kompetenci pro krizové stavy. Nově bude moci rozhodnutím uložit povinnosti k zabezpečování potřeb v oblasti elektronických komunikací týkající se zajištění nebo výkonu komunikační činností – zejména bude moci uložit povinnost zajistit dostupnost služeb elektronických komunikací pro veřejnost nebo pro plnění jiných opatření podle krizového zákona.
Adresátem této povinnosti je osoba poskytující službu elektronických komunikací, osoba zajišťující síť elektronických komunikací, vlastník nebo provozovatel ostatních objektů a zařízení sloužících k poskytování služby nebo zajišťování sítě.
A tady pozor. Změnou definice služby elektronických komunikací v novele zákona o elektronických komunikací se nám tak mezi povinné osoby dostávají i poskytovatelé interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech z národního číslovacího plánu. No budete to ještě pro regulátora výzva.
Nelení ani padouši mající zájem narušit vaše fungování v kybernetickém prostoru. A jako vždy, cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. Upozornil na to už Kamil Zmeškal v článku na Lupě, že automatické zřizování bankovní identity nemusí být správný krok, neboť „pokud by došlo k nejhoršímu a někdo se „naboural“ do mého internetového bankovnictví, měl by otevřenou cestu k elektronickým službám státu pod mou identitou.“ A už tu máme první phishingové vlaštovky.
Link v e-mailu ve skutečnosti vedl na stránku http://haidos.tk/authen/pas/csobfix/, která byla převlečená takto:
Těmto aktivitám je těžké se bránit. Kromě soustavné opatrnosti a vzdělávání uživatelů je efektivním řešením technologie FIDO, kterou používá mojeID.
Dost na tom, že i samotná komunikace reálných zástupců bankovní identity obsahuje zavádějící informace. Nezdárným příkladem budiž Česká spořitelna, která promovala svoji bankovní identitu lákáním na možnost změny trvalého pobytu online. To však stát doteď neumožňuje. Kluci a holky z marketingu by neměli vyvolávat příliš velká očekávání, protože jak pravil klasik – prvky očekávání se střídají s prvky zklamání. A frustrované a zklamané uživatele digitální identity nechceme.
Stejně tak nevyřídíte online výměnu řidičského průkazu. Zatím. Protože, zdálo by se, peklo zamrzá a Ministerstvo dopravy předkládá vládě informaci o plánované úpravě informačního systému centrálního registru řidičů k umožnění elektronického podání žádosti o řidičský průkaz.
Žádost bude možné podat na Portálu občana v případě uplynutí platnosti nebo blížícího se konce platnosti řidičského průkazu. A…
…tady digitalizace končí. Žádost nebude možné učinit při změně osobních údajů (jméno, příjmení, datum narození (no to se asi měnit nebude), a to z důvodu poplatku za úkon (když má poddaný vrchnosti odvádět poplatek za úkon, tak jedině osobně). Vyzvednutí nového řidičského průkazu proběhne na určeném obecním úřadě obce s rozšířenou působností, kde dojde také k vrácení starého řidičáku. Ano, díváte se správně do kalendáře, máme rok 2021.
Plánované investiční a implementační výdaje: 6 461 000,- Kč.
Něco pozitivního na závěr? Jasně. Už jste viděli Alenku v říši GIFů? Jedná se o nový seriál České televize, na jehož přípravě se podíleli odborníci ze sdružení CZ.NIC prostřednictvím projektu Safe Internet Centrum. Ambicí seriálu je prevence rizikového chování na Internetu a zvýšení digitální gramotnosti dětí. A co vy? Povídáte si s dětmi o tom, co dělají na Internetu? Limitujete čas, který mohou strávit v jednotlivých aplikacích? A změnil se váš přístup během koronakrize?