O FREDovi – od laika pro laiky

Před patnácti lety sdružení CZ.NIC na valné hromadě rozhodlo o zahájení vývoje vlastního systému pro technický provoz domény .CZ. O dva roky později, tedy v roce 2007, spatřil světlo světa registrační systém FRED – Free Registry of ENUM and Domain. Přesněji se jedná o software, který používá registr decentralizované správy .cz ccTLD a ENUM domén 0.2.4.e164.arpa. Jenže co si pod tím vlastně má běžný uživatel představit a proč je pro nás všechny, kdo používáme Internet, tak důležitý? Pojďme si na tyto a možná i další otázky odpovědět v následujících řádcích.

Ráda bych, aby se nejednalo jen o poučku z encyklopedie, kterou se naučíme, ale přitom nebudeme chápat jednotlivé souvislosti. Dovolte mi tedy začít poměrně zeširoka a pro někoho možná až příliš zjednodušeně.


Pro zopakování malý slovníček pojmů:

  • Doménové jméno (zkráceně doména): unikátní adresa na Internetu, která má textovou podobu. Jako příklad můžeme uvést: mojeID.cz, nic.cz, dobradomena.cz. Zastupuje numerické umístění serveru takzvanou IP adresu.
  • IP adresa: jedinečný identifikátor, který je přidělený každému zařízení, které je připojeno k Internetu. Je složena z kombinací různých čísel, zapsaných ve formátu IPv4 217.31.205.1 nebo IPv6 2001:1488:fffe:3:5481:c344:6714:4df2.
  • Systém DNS (Domain Name System): jedná se o systém, který zajišťuje překlad doménového jména na IP adresu.

Připomeňme si, že všechna zařízení připojená na Internet, ať už jde o osobní počítač, router, chytrý telefon nebo server s uloženými doménami, spolu komunikují pomocí internetového protokolu, a aby se správně propojovali, musí mít svou IP adresu. Například zařízení, na kterém běží webové stránky www.nic.cz, má IP adresu 217.31.201.43. Abychom si nemuseli pamatovat číselný formát, vznikl systém doménových jmen (DNS), který slouží jako překladač písmenek na číslice. Tím pádem stačí vyťukat do počítače libovolnou doménu a systém DNS začne vyhledávat odpovídající IP adresu, načež se nám v rámci sekund zobrazí hledané stránky. Jenže, aby k tomu mohlo dojít, musí se domény do systému DNS nějak dostat. Za tímto účelem vznikly databáze, lépe řečeno registry domén prvního řádu, neboli nejvyšší úrovně (TLD – Top Level Domain). Ty se dělí na registry generických domén, které souhrnně označujeme gTLD, a jsou společné pro celý svět (např. .com, .net, .org) a na registry národních domén, které označujeme ccTLD (např. .cz, .sk, .at).

Domén je na světě čím dál tím víc a logicky se musí o ně někdo starat. V tento moment přicházejí na řadu organizace, které zajišťují správu výše zmíněných registrů na nejvyšší úrovni neboli správci domén – v České republice je to sdružení CZ.NIC. Jeho hlavním úkolem je vedení registru, komunikace s držiteli domén a tvorba pravidel samotné registrace. A právě v těchto činnostech jim má pomáhat registrační systém, který shromažďuje informace o jednotlivých doménách. Jedná se tedy o hlavní pracovní nástroj správců domén.

Sdružení CZ.NIC používá registrační systém FRED. Slouží ke správě nejvyšší domény .CZ, ale také českých ENUM domén, které jsou určené pro pokročilou internetovou telefonii. Mimochodem, vedle českých správců ho využívají také registry v Argentině, Kostarice, Albánii, Severní Makedonii, Tanzanii, Angole, Malawi, Lesothu a Macau. FRED je systém, který si sdružení CZ.NIC navrhlo podle svých představ a potřeb, tedy i na základě podmínek registrace. Ta se realizuje elektronicky a komunikace probíhá přes prostředníky (tzv. registrátory). Tedy uživatelé, kteří si chtějí pořídit doménu musí kontaktovat registrátora a skrze něj proběhne takzvaná registrace domény, případně řeší jiné složitější požadavky klientů. Role sdružení je tedy spíše koordinační, udržovací, zabezpečující a vyvíje. Jinými slovy, jedná se o decentralizovanou správu domén.

Na první pohled se může zdát, že se registrační systém FRED týká pouze zaměstnanců CZ.NIC. Úplně tak tomu ale není. Registrační systém FRED je složený ze čtyř základních částí a dalších nástavbových aplikací. Jednotlivé části slouží různým skupinám uživatelů:

Jelikož v něm jsou uložené veškeré domény .CZ, tak se nepřímo týká každého uživatele, který chce vyhledat na Internetu českou doménu, ale nenechme se příliš unést. Ve skutečnosti si běžní uživatelé Internetu mohou na FREDapřímo sáhnout“ skrz tzv. rozhraní PIF (Public Interface), které obsahuje především WHOIS. Jedná se o službu, kterou může využít každý, kdo potřebuje vyhledat údaje o registrovaných doménách. Například zjistit, kdo je vlastníkem domény, adresu majitele domény a podobně. Součástí veřejného rozhraní je také doménový prohlížeč, který slouží majitelům domén. Mohou přes něj provádět jednodušší úkony, jako jsou transfer domény či zablokování a odblokování objektů v registru, a které nemusí řešit přímo s registrátorem.

Registrátoři pracují v prostředí RIF (Registrar Interface), které slouží především pro zapisování a spravování domén koncových držitelů (tj. běžných uživatelů Internetu).

Pro práci administrátorů je určeno rozhraní ADIF (Admin Interface). Jedná se o část systému, která slouží pracovníkům sdružení, aby mohli provádět úpravy nastavení systému či dalších údajů, které jsou v něm uložené. Toto rozhraní se pak dále dělí do různých úrovní podle typu oprávnění, které daný pracovník má. Něco jiného tedy mohou vidět/dělat kolegové ze zákaznické podpory, testeři či administrátoři.

Nad vším stojí poslední část, jež propojuje ostatnícentrální registr. Ten zajišťuje ukládání dat a provádí automatické úlohy v pravidelných intervalech, jakými jsou kontrola expirace domén, správa ochranných lhůt nebo třeba technické nastavení konkrétních domén. Zde se vracíme k otázce, odkud se v DNS berou všechny domény. Tato část FREDa je totiž napojená na tolik důležitý systém DNS, s kterým přicházíme každý den do styku, a to ve chvíli, kdy zadáváme internetovou adresu do prohlížeče.

Jaké by tedy mělo být hlavní sdělení, které si dnes odnesete? Pojďme si to ještě jednou shrnout. Registrační systém lze připodobnit k jiným velkým registrům např. vozidel nebo nemovitostí. Jedná se totiž především o velkou databázi všech domén s koncovkou .CZ a jejich vlastností. Kolem této databáze jsou pak aplikace, které umožňují s uloženými údaji dále pracovat. Dalo by se nadneseně říci, že pokud by registrační systém FRED nefungoval správně, nebylo by možné si zobrazit webové stránky na českých doménách a dostat se tak k informacím, které potřebujeme. Jedná se o hlavní pracovní nástroj správce domény, ale může ho využít i veřejnost, především pokud si chce někdo ověřit, zda je jeho vysněná doména volná a tedy je možné si ji zaregistrovat nebo zjistit další informace. Naopak pro ty, co už doménu mají, může posloužit doménový prohlížeč.

Doufám, že alespoň někomu dnešní příspěvek pomohl se zase o něco lépe zorientovat ve spletitém fungování Internetu a internetových domén. Věřím, že budou mít během roku moji kolegové, kteří stáli nebo stojí u vývoje samotného softwaru, chvilku a připraví nějaký další blogpost k tomu letošnímu výročí.

Autor:

Zanechte komentář

Všechny údaje jsou povinné. E-mail nebude zobrazen.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..