tcworld aneb Inovace ve světě technické komunikace

Konference tcworld je hlavní celosvětovou událostí ve světě technické komunikace. Letos se pořádala od 24. do 26. října ve Stuttgartu v Německu a umožnila nahlédnout do vývoje inovativních řešení, které v současnosti zahrnují pojmy jako inteligentní informace a dodávka obsahu (content delivery). Pojďte se se mnou podívat na současné inovativní trendy z blízka.

O technické komunikaci a konferenci tcworld

Ačkoliv u nás technická komunikace není zatím příliš známou oblastí, zahrnuje mnoho profesí, se kterými se ve světě IT začínáme setkávat – patří sem mimo jiné technická dokumentaristika, kterou rozvíjím u nás v CZ.NIC. Obecně lze říci, že úlohou technického komunikátora je buď vytvořit nebo sdělit obsah technického charakteru. Je velice pravděpodobné, že o technické komunikaci budeme slýchat čím dál častěji, neboť poptávka po těchto profesích roste s rozvojem průmyslu i služeb a to nejen v oblasti IT. Jinými slovy – technická komunikace se má čile k světu!

Konference tcworld 2017 Stuttgart

Největší organizací, která profese technické komunikace sdružuje, je právě tekom Europe založená v Německu. Asociace tekom Europe každoročně pořádá mezinárodní konferenci tcworld s přidruženým veletrhem tekom FAIR, na kterém jednak vystavují své produkty výrobci nástrojů a jednak prezentují svoje služby komunikátorské firmy samotné. Pokud se touto oblastí zabýváte, natož pokud chcete mít přehled o nejnovějších přístupech, trendech a nástrojích, nesmíte tam chybět. Konference pokrývá jak klasická témata technické dokumentace, lokalizace a technického překladatelství, tak i inovativní trendy v oboru jako jsou inteligentní informace, vizualizace, nebo využití umělé inteligence, strojového učení a rozšířené reality.

Veletrh tekom FAIR 2017 Stuttgart

Z tradiční technické dokumentaristiky jsem navštívila několik přednášek orientovaných na management dokumentování, např. Základy plánování a řízení financí pro dokumentaristy, Zapojení průmyslových profesionálů do výuky technické komunikace na univerzitách v Číně, Ochrana duševního vlastnictví společnosti, a také pár praktičtějších přednášek jako Optimalizace pro vyhledávače (SEO) a Opensourcové publikování s DITA Open Toolkit. Druhá polovina přednášek, které jsem navštívila, měla společné nosné téma, které se točilo kolem inovací, zejména kolem pojmů inteligentní informace, dodávka obsahu a také nového souvisejícího standardu. A právě tyto inovace nyní prozkoumáme trochu podrobněji.

Proč inteligentní informace

S pokračující digitalizací nám klepou na dveře koncepty jako Internet věcí, kyber-fyzické systémy (Průmysl 4.0), „chytré továrny“ a další „chytré systémy“. Ruku v ruce s těmito inovacemi by však měla jít také chytřejší dodávka obsahu technické dokumentace.

Doposud se dokumentaristické inovace soustředily na tvorbu obsahu, aby byl strukturovaný, založený na komponentách a řízený, a díky tomu nyní umíme vytvářet obsah velmi efektivně. V důsledku toho jsou informace také produkovány ve velkém množství. Avšak způsoby, kterými obsah dodáváme, byly zanedbávány. Uživatelé jsou stále nuceni hledat informaci manuálně ve velkých komplikovaných strukturách, než najdou to, co právě potřebují. Pro věk, v němž je hojnost informací, už dodávky ve formě knih nejsou zcela vhodné. Uživatelé však začínají požadovat konkrétní a kompaktní informaci, která je relevantní pro jejich aktuální situaci. Proto se nyní pozornost, a tedy i hodnota dokumentaristických inovací, obrací z tvorby obsahu na dodávku obsahu. Dodávka inteligentní informace je dynamická, řízená kontextem, složená a linkovaná z mnoha zdrojů a tok informace je limitovaný. Kontext má zajistit, že je ta správná informace dodána té správné osobě, ve správný čas, na správném místě a na nejvhodnějším zařízení.

Jak bude vypadat inteligentní informace

Pracovní skupina Information 4.0, která vznikla na půdě tekomu, na konferenci představila návrh standardu iiRDS, na kterém začala pracovat v loňském roce. Intelligent Information Request And Delivery Standard má v brzké budoucnosti umožnit výměnu inteligentních informací (nejen) mezi výrobci napříč průmyslovými odvětvími. Poslední pracovní verze standardu iiRDS 0.9 je nyní k dispozici na webu iiRDS a pracovní skupina žádá o komentáře, které jsou přijímány do konce letošního roku.

Základem pro dynamickou výměnu má být strukturovaný obsah a metadata, která tento obsah popisují. Standard stanovuje slovník pro popis obsahu ve formě ontologie, která je reprezentována ve formátu RDFS, což přináší mnoho výhod. Ontologie umí zachytit nejen základní údaje o obsahu (např. kdo je autor nebo kdy byl obsah vytvořen), ale také vzájemné vztahy mezi různými zdroji a okolním světem (např. jakou kvalifikaci má mít příjemce nebo že se týká některé konkrétní fáze životního cyklu produktu), a proto je vhodná pro stanovení kontextu. Požadavek na dodávku je pak řízený právě kontextem, na jehož základě se vygeneruje balík s odpovídajícím obsahem.

Formát balíku definuje opět standard iiRDS. Jedná se v podstatě o komprimovaný soubor (zip), který obsahuje vlastní typ MIME, soubor s metadaty ve formátu RDFS, která popisují přiložený obsah, a obsah samotný. Díky tomu, že jsou metadata uložena odděleně od obsahu, obsah může být v libovolném formátu (texty, obrázky, videa, ale také např. patche) a libovolné granularity (od celých manuálů až po drobné fragmenty).

Ukázky

Problém s takto komplexními metadaty však je, že jejich vytváření stojí poměrně dost práce, a tak byla předvedena ukázka toho, jak využít strojové učení pro automatizovanou klasifikaci dokumentů a predikci metadat, konkrétně nástroj fastclass.

Další ukázka se týkala konkrétního příkladu, jak může být chytrá dodávka obsahu využita v chytré továrně. Představme si údržbáře u robotické linky, která sama diagnostikuje poruchu. Údržbáři na jeho tabletu indikuje poruchu a současně mu nabídne, jak tuto situaci řešit. Nejenže zobrazí popis chyby a jejího zotavení, ale údržbář například bude moci přímo z manuálu restartovat stroj, pokud je k takové činnosti kvalifikovaný. Povšimněme si, že tato ukázka také demonstruje trend, kdy se uživatelské rozhraní čím dál víc integruje s dokumentací.

Poslední ukázka naznačila, že pionýrem v implementaci standardu iiRDS (přinejmenším prototypové) nejspíš bude opensourcový publikační systém DITA Open Toolkit, který je jedním z nejvyužívanějších nástrojů v dokumentaristickém průmyslu současnosti.

Závěr

Nemohla jsem se ubránit myšlence, že by tento koncept mohl být využit i pro podporu firemních procesů, zejména dokumentování samotného, byť toto použití tvůrci standardu možná nezamýšleli. Ale představme si například systém, který na základě změn ve zdrojovém kódu softwaru upozorní dokumentaristu, že je potřeba aktualizovat obsah dokumentace a navrhne mu, v kterých místech v dokumentaci by to mohlo být. Nebyla by naše práce zase o něco snazší?

Jistě, naskýtá se také otázka, jestli inovace nevezme práci i nám dokumentaristům. Ale sami tvůrci standardu tvrdí, že jako každá nová technologie, i tato současně přinese nové profese. Jak mně by se líbilo třeba spravovat takovou ontologii!

Ať už se jedná o inovativní témata nebo tipy a rady k současné praxi, konference mi přinesla spoustu inspirace pro moji práci, možnost porovnat vlastní praxi s ostatními v širším kontextu a podněty ke zdokonalování dokumentaristiky v dlouhodobém horizontu.

Autor:

Zanechte komentář

Všechny údaje jsou povinné. E-mail nebude zobrazen.