K povinnosti některých obchodních korporací zřídit internetové stránky

Máte společnost, ale nemáte svoji prezentaci na internetu? Tak zbystřete, protože v některých případech už je ze zákona povinná. Zákon o obchodních korporacích, který převzal úpravu obchodních společností ze zrušeného obchodního zákoníku, totiž přináší zajímavou novinku – pro některé obchodní korporace (těmi se souhrnně myslí obchodní společnosti a družstva) povinnost zřídit si internetové stránky a na nich průběžně uveřejňovat údaje, které je povinna uvádět na obchodních listinách a další údaje, které stanoví zákon.

Co jsou obchodní listiny už ani občanský zákoník ani zákon o obchodních korporacích nedefinuje. Podle starého „obchodu“ to byly všechny objednávky, obchodní dopisy, faktury, smlouvy a také internetové stránky, zkráceně tedy všechny listiny a informace, které vznikají v souvislosti s obchodní (podnikatelskou činností). Co je nutné na takových listinách uvádět ovšem není (jen) v zákoně o obchodních korporacích, ale také v občanském zákoníku (§ 435).

Mít internetové stránky je od letošního ledna nade vší pochybnost jasně uloženo akciové společnosti, která by měla tímto způsobem začít zveřejňovat informace bez zbytečného odkladu po svém vzniku (§ 7 ZOK). Zákonodárce myslel i na to, že by sice informace mohly být zveřejňovány, ale někde hluboko, čímž by se smysl ztratil. Takže to ne, musejí být dostupné jednoduchým způsobem po zadání elektronické adresy – tak, aby to zvládla osoba s rozumem průměrného člověka (§ 4). Společnost s ručením omezeným mít internetové stránky ze zákona nemusí, ale když už je má, tak opět platí, že musí informace musí být jednoduše dostupné a obsahovat údaje stanovené zákonem.

Ovšem v některých případech musí mít internetové stránky i jiné společnosti než a. s. – např. existenci koncernu jsou jeho členové povinni uveřejnit na svých internetových stránkách (§ 72 ZOK). Nesplnění je spojeno s velmi přísnou majetkovou sankcí, protože v koncernu vlivná osoba (ovládající) se nemůže zprostit odpovědnosti za újmu způsobenou ovlivněné osobě (ovládané) a zároveň ručí za splnění dluhů věřitelům, pokud jim nemůže ovlivněná osoba právě v důsledku vlivu plnit.

Ne úplně jasná je situace u družstev – stanovy mohou určit, že informační deska pro členy družstva může být zpřístupněna prostřednictvím internetových stránek (§ 562 ZOK). Podle tohoto ustanovení tedy družstvo internetové stránky mít může, ale nemusí. Na druhou stranu ale § 636 ZOK výslovně stanoví, že pozvánka na členskou schůzi družstva musí být mj. uveřejněna na internetových stránkách, kde musí být až do okamžiku konání členské schůze. Takže fakticky je povinnost mít internetové stránky uložena i družstvu. Na druhou stranu ale není možná úplně jasné, jestli je družstvo povinno zveřejňovat na internetových stránkách údaje, které musí uvádět na obchodních listinách, pokud bylo založeno za účelem podnikání, protože § 7 odst. 3 zmiňuje výslovně jen s. r. o. Sice platí, že nikdo není povinen činit, co mu zákon výslovně neukládá, ale pokud je družstvo založeno za účelem podnikání, tak se na něj vztahuje ustanovení § 435 NOZ, čili odpověď je kladná a údaje na internetových stránkách zveřejňovat musí.

Obchodní společnosti (korporace), které již své internetové stránky mají, a to pod libovolnou doménou, by tedy měly dbát nejen na to, aby měly správně registrační údaje v doménovém jméně, které užívají, ale aby, pokud tuto povinnost mají ze zákona, na své doménové jméno či jinam umístily internetové stránky s vyžadovanými informacemi.

Zákon totiž nestanoví, jakým způsobem mají internetové stránky vypadat, že musí být provozovány příslušnou obchodní společností nebo snad dokonce na doménovém jméně, které má na sebe registrováno. Je tedy na každém subjektu, jak se k nové povinnosti postaví a bude ji řešit. Možná se zde otvírá nová obchodní příležitost.

Autor:

Zanechte komentář

Všechny údaje jsou povinné. E-mail nebude zobrazen.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..